Scéna.cz 

Ivana Loudová - první dámy české hudební tvorby

Album dvou CD – prvního se skladbami pro sólové nástroje a druhého s komorními skladbami pro dva hráče – je zatím nejrozsáhlejší soustředěnou zvukovou dokumentací tvorby české skladatelky Ivany Loudové, už téměř po polovinu století významem první dámy české hudební tvorby. Studovala na Konzervatoři v Praze u Miloslava Kabeláče, na AMU v Praze u Emila Hlobila a v aspirantuře opět u Kabeláče, šest měsíců se vzdělávala v Paříži u Andrého Joliveta a Oliviera Messiaena. Záhy se osobitě zařadila do proudu Nové hudby 60. a 70. let: vynikla invencí i témbrovou fantazií, smyslem pro neobyčejné výpovědi a nečekané pointy; četná její díla se uplatnila mezinárodně. Prosadila se velmi záhy, takže nejranější z 16 skladeb tohoto výběru vznikly jako díla osmnácti-, devatenáctileté dívky. Už Suita pro flétnu sólo (1959) a Per tromba (1960) jsou díla zralá. Prozrazují, že hned na konzervatoři získala nejen neomylný smysl pro zvuk a bohatství témbrových valérů jednotlivých nástrojů, ale i znalost techniky hry na ně, jak na ni kladl při vyučování skladbě důraz Miloslav Kabeláč. A kabeláčovská je i soustředěnost a ekonomičnost hudebního materiálu, ze kterého svá díla od začátku stavěla.

Harfové Sólo pro krále Davida (1972) zase ukazuje, jak ve Francii získala smysl pro eleganci a esprit tamní hudební tvorby i při bohatém uplatnění přesně cílené nástrojové virtuozity. Raná tvorba Ivany Loudové ukazuje na větší rozmanitost námětových a výrazových oblastí, do kterých zasahovala. Dramatická vokální freska Kurošio, baletní hudba Rhapsody in black, skladby pro dechy a bicí nástroje a další díla ze 60. a 70. let mají hudbu vypjatou a vzrušenou, z repertoáru tohoto CD má třeba Con umore in F pro fagot sólo (1978) půvabný náboj, navazující na neodolatelný humor slavných charakteristických fagotových skladeb, byť i se značnou mírou osobitosti. V tvorbě z 80. a 90. let vyposloucháme zřetelnou převahu křehké a něžné lyriky. Tu mají nejen obě skladby s vokální účastí, Duo meditativo (1994) a Pět písní na slova Christiana Morgensterna (1995), ale i skladby pro nástroje, jichž se častěji užívá v souvislostech vypjatých a dramatických, jako je Sonata angelica pro trombon a klavír (1996), Echoes pro lesní roh a bicí, Ztracený Orfeus pro sólové bicí (1999) a samozřejmě díla pro nástroje s univerzálními výrazovými možnostmi. Po léta k této příležitosti schovávané nahrávky mají vesměs vysokou interpretační úroveň. Autorka v bukletu skromně píše, že je nahráli převážně její kamarádi, kteří je měli v repertoáru. Sešla se tu vznešená společnost mistrů různých oborů včetně osobností vůdčích a špičkových, jako je basklarinetista Josef Horák, trumpetista Miroslav Kejmar, klarinetista Vlastimil Mareš, harfistka Jana Boušková, hobojisté manželé Liběna a Ivan Séquardtovi, perkusionista Tomáš Ondrůšek a četní další. Ze všech výkonů je patrné, jak si váží hudby Ivany Loudové, jak mají skladatelku rádi a hrají její díla s chutí a zaujetím.

JK XXI Prague 0077-2
Ivana Loudová
CD I – Music for One, sólové skladby: Per tromba, koncertantní studie pro trubku sólo [1–5], Sólo pro krále Davida [6], Suita pro flétnu sólo [7–10], Con umore in F pro fagot sólo [11], Čtyři kusy pro klarinet sólo [12–15], Canto amoroso [16], Pražské imaginace, pět kusů pro klavír [17–21], Ztracený Orfeus [22], Tango music [23]
CD II – Music for two, dua: Duo concertante pro basklarinet a marimbu [1], Pět písní na slova Christiana Morgensterna pro mezzosoprán a flétnu [2–6], Sentimento del tempo pro basklarinet a klavír s bicími [7], Duo meditativo pro soprán a violoncello [8], Sonata Angelica pro trombon a klavír [9–10], Duetti melancholici [11–13], Echoes pro lesní roh a bicí [14]
CD I: Miroslav Kejmar – trubka [1–5], Jana Boušková – harfa [6], Radomil Pivoda – flétna [7–10], Lumír Vaněk – fagot [11], Vlastimil Mareš – klarinet [12–15], Richard Žemlička – violoncello [16], Patricia Goodson – klavír [17–21, 23], Tomáš Ondrůšek – bicí [22]
CD II: Josef Horák – basklarinet a Tomáš Ondrůšek – marimba [1], Marika Žáková – mezzosoprán a Tereza Nollová – flétna [2–6], Josef Horák – basklarinet a Emma Kovárnová – klavír a bicí [7], Gabriela Eibenová – soprán a Richard Žemlička – bicí [8], Simone Candotto – trombon a Petr Adamec – klavír [9–10], Ivan Séquardt – hoboj a Liběna Séquardtová – hoboj, hoboj d´amore [11–13], Petr Cígler – lesní roh a Tomáš Ondrůšek – bicí [14]
Nahráno digitálně ve Zvukovém studiu AMU v Praze 1997–1999, remastering Stanislav Sýkora – SR Studio, Praha 2009, DDD Stereo