Scéna.cz 

Svatý Václav – ochránce české země

Církev klade tradičně narození svatého Václava do roku 908. I když se v tom zcela neshoduje s názory historiků, odvíjely se od tohoto data oslavy svatováclavského výročí minulého roku. Završením je výstava pořádaná Arcibiskupstvím pražským ve spolupráci s Národní galérií v Klášteře svaté Anežky do 8. března 2009.

O výstavě se rozhodovalo teprve během roku 2008 a to se také trochu podepsalo na její koncepci. Jde více méně o chronologický sled unikátních předmětů málokdy vystavovaných i o známé a méně známe exponáty – liturgické nářadí, malby, plastiky, které se vztahují ke svatováclavské tématice.

K těm nejpozoruhodnějším patří část zbroje sv. Václava z Pražského hradu – přilba a meč, o jejichž datování do 10. století už vcelku nejsou mezi odborníky pochybnosti, střevíc sv. Václava z boleslavské kapituly, který se podle způsobu vyšívání řadí do 13. století podobně jako dřevěný soustruhovaný koflík, o němž se traduje, že s ním připíjel sv. Václav sv. Michaelovi při staroboleslavské hostině v předvečer své smrti.

Palladium české země – posvátný ochranný předmět našeho národa – se objevilo vystaveno před zraky veřejnosti mimo církevní půdu téměř po 50 letech. Malý reliéf madony s dítětem svatovítského typu vyrobený z tzv. korintské mědi – zvláštní slitiny zlata, stříbra a dalších kovů, materiálu, který se používal v antickém Středozemí, se datuje zhruba do 15. století. Legendy o jeho počátku vyprávějí, že jej přinesl svatý Metoděj z Byzance a věnoval jej sv. Ludmile při křtu, od ní předmět získal sv. Václav, který jej nosil zavěšený na hrudi. Po Václavově smrti palladium ukryl jeho věrný sluha Podiven a téměř o 200 let později bylo nalezeno rolníkem, který si reliéf odnesl domů. Palladium se však vrátilo na místo nálezu. Když se toto ještě několikrát opakovalo, pochopili lidé, že na onom místě má být zbudován chrám – takto se také vysvětluje vznik baziliky Panny Marie ve Staré Boleslavi, kde je dnes palladium přechováváno. Před oltáříkem, kde bylo palladium uloženo v 17. století a který nechal vyrobit španělský král Filip III. pro svou dceru Marii Annu, manželku Ferdinanda III., se údajně narodil budoucí císař Leopold I.

Celá řada obrazů a plastik od proslulých i neznámých mistrů (např.Karel Škréta, Petr Brandl) dokumentuje různé způsoby zobrazování sv. Václava. Z novějších časů jsou zde např. velmi kontrastní Schnirchovy a Mánesovy návrhy jezdeckého pomníku sv. Václava na Václavském náměstí nebo Mánesův návrh praporce královéhradeckých revolucionářů z roku 1848.

Výstavu je tedy třeba brát jako doklad vývoje úcty k tomuto národnímu patronu, jako oživení jeho kultu i vlasteneckých pocitů, než jako nějakou mimořádnou výstavní aktivitu.