Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

autor: archiv divadla

Divadlo Na zábradlí vystoupilo včera na festivalu se dvěma inscenacemi. V Gazdině robě, kterou nastudoval režisér Jiří Pokorný, zazářila v titulní roli Kristina Maděričová. Pro ni bylo účinkování v Hradci Králové návratem na stará známá místa - herečka totiž svoji kariéru začínala právě v souboru zdejšího Draku.

Jak se díváte na hru Gazdina roba vy? Nejsou dnes otázky rovnoprávnosti muže a ženy už postaveny trochu jinak?
Myslím si, že otázky vztahu muž - žena a jejich hodnoty se vůbec nemění. Zatímco třeba problémy týkající se víry už mi tak aktuální nepřipadají. I když to platí tady u nás, ale jinde ve světě zasahují do lidských osudů stále.

A jak vnímáte konkrétně roli Evy?
Hlavně mí přátelé říkají, že je mi hodně blízká. Já osobně mám k ní nějaké drobné výhrady - v některých situacích bych se například jako Eva nezachovala. Zásadová jsem ale stejně.

Dnes jste v angažmá v Divadle Na zábradlí, začínala jste však u divadla loutkového…
Po střední škole jsem byla dva roky v angažmá v Draku. Už když jsem chodila na konzervatoř v Brně, toužila jsem po angažmá v divadle Drak. S Josefem Kroftou jsem spolupracovala například na projektu Babylonská věž a moc ráda na tohle období vzpomínám.

Jak se vám líbí na Zábradlí?
Když to řeknu zjednodušeně, tak já mám ráda v divadle obrázky. Dostala jsem vlastně tuhle příležitost, když byl jeho uměleckým šéfem režisér Petr Lébl. Líbí se mi, pokud se můžu na něco dívat, i když třeba ne všechno hned pochopím, a něco může jít i úplně mimo mě. A to má s principy loutkového divadla hodně společného.

Ale loutkařinu jste definitivně neopustila, hrajete s divadlem Buchty a Loutky…
S Buchtami a loutkami hraju asi od roku 1996 a udělali jsme spolu už osm inscenací. Bylo to šťastné setkání - kápli jsme si do noty.

Jitka Taussiková

28.6.2004 07:05:00 Redakce