Scéna.cz 

„V návštěvnosti baletu některé skutečnosti překvapí,“ říká Petr Zuska

Petr Zuska vystřídal na počátku sezóny 2002 -2003 Vlastimila Harapese ve funkci šéfa baletu. Absolvent choreografie a nonverbálního divadla na HAMU si brzy získal uznání jako tanečník a choreograf u nás i v zahraničí. V letech 1989 -92 byl členem Pražského komorního baletu, v letech 1992 - 98 v angažmá Národního divadla, kde za své role obdržel významná ocenění – za ztvárnění Normana Batese v baletu Psycho Cenu Thálie 1993 a Cenu ČLF, za postavu Dona Josého v Carmen Cenu Thálie 1997. V zahraničí působil v Ballet Theater v Mnichově a v Ballet Theater v Augsburgu, od roku 2002 jako sólista v Les Grands Ballets Canadiens v Montrealu, kde tančil mimo jiné Josého v Carmen v choreografii Holanďanky Didy Veldman.
Je autorem mnoha choreografií, z nichž některé byly rovněž odměněny různými cenami. Ze starších věcí je to např.titul Ven z hlubin, Adagietto - Cena ČLF za nejlepší choreografii 1994, titul V mlhách (na Janáčkovu hudbu) - Cena za nejlepší choreografii v roce 1996. V roce 1999 zvítězil na choreografické soutěži v Hamburku s dílem Triple self na hudbu D. Šostakoviče. Z novějších děl měl např. velký ohlas balet Ways inscenovaný v r.2001 v Drážďanech, pro Laternu Magicu vytvořil v r. 2002 choreografii Le bras de mer na hudbu Yanna Tiersena pro komponovaný večer Graffiti a pro Pražský komorní balet Mariin sen. Nejnověji se podílel v ND na jedné z choreografií v komponovaném večeru Motýlí efekt a pro Zpěvy země vytvořil choreografií Mezi horami na hudbu skupiny Čechomor.

Jako šéf baletu usiluje Petr Zuska o repertoár, který by obsáhl co nejširší spektrum stylů tanečního a divadelního umění. Za úkol si stanovil uvedení tří premiér v každém roce s tím, že jeden rok jsou to dva složené tituly a jeden celovečerní a další rok je to opačně.
O tom, jak se bude vyvíjet choreografie a na co se mohou diváci těšit příští sezónu, říká Petr Zuska: „Dramaturgie se v podstatě ubírá stejnou cestou, kterou jsem si stanovil, když jsem nastoupil do ND - zachovat v repertoáru klasické kusy, přivést jiná klasická díla, která ještě diváci u nás neviděli a vedle toho rozšířit repertoár více o neoklasické a moderní věci, které předtím zastoupeny nebyly.
První premiérou příští sezóny má být Louskáček. Bude odlišná verze než verze Jurije Grigoroviče, kterou mohli diváci vidět po několik roků. Půjde o choreografii Youri Vamose z roku 1996, který je šéfem baletu v Dusseldorfu. Další premiérou bude poněkud nezvyklý večer na konci února roku 2005 a sice Baletománie. Jedná se o edukativní představení, které bude provázeno mluveným slovem, jeho hlavním smyslem je přiblížit divákům něco z historie baletu, ukázat, jak se taneční umění vyvíjelo a také předvést různé styly a žánry i přístupy k choreografii.”
Jedná se zřejmě o první věc o tohoto druhu u nás.
“Ano, myslím, že něco takového zde ještě nebylo, i když ve světě už tyto pořady existují,“ dodává P.Zuska, „považuji to za dost důležité, protože diváci mohou vidět balet z jiné perspektivy”.

„Třetí premiérou bude v květnu příštího roku ve Stavovském divadle balet v mé choreografii v režijní a dramaturgické spolupráci s Danielem Víznerem,” pokračuje P.Zuska. „Je to původní balet - řekl bych spíše taneční divadlo, inspirované knihou Gustava Meyerlinga Golem. Není to o Golemovi, kniha pojednává spíše o trošku jiných věcem a představení se bude jmenovat Pražské mystérium.“

P. Zuska má nadále v plánu rozvíjení spolupráce s cizími umělci a pedagogy. Je stále v pracovním kontaktu s Jiřím Kiliánem a usiluje o to, aby získal pro ND špičkové choreografy, jejichž díla se zde ještě neobjevila. Prohlubuje rovněž spolupráci s Balanchin Trustem a Crankovými balety. “Pokud jde o choreografy a pedagogy, chci v této expanzi pokračovat, aby byl repertoár co nejbohatší a co nejzajímavější,” říká P.Zuska.
V zahraniční i naše choreografie mají zajímavý dopad na návštěvnost ND.
„Tendence je taková, že Labutí jezero je z devadesáti osmi procent vyprodané. Docela mě udivuje, že např. Zkrocení zlé ženy, které je ve světe zaručený kasaštyk se často neprodá ani z poloviny, nechápu proč,” komentuje situaci P. Zuska. „Dalším takovým překvapením je Motýlí efekt, které považuji za "problematické" představení – není určeno divákům, kteří nejsou trošku vzděláni v moderním tanci a jdou do ND na nějaký příběhový balet. Byl jsem proto překvapen, že návštěvnost byla během podzimu někdy vyšší než u Zkrocení zlé ženy. Celkově to tedy vypadá tak, že velké a klasické balety jsou nejvyprodanější a neoklasické, modernější, nebo takové tituly, které hned člověka neupoutají, způsobují větší problémy a musí se víc propagovat. Podotýkám, že jsou věci, které člověka překvapí, někdy je to milé překvapení jako u Motýlího efektu a někdy velmi nemilé jako u Zkrocení zlé ženy, asi to závisí i na dalších aspektech. Přesto myslím, že je důležité, aby se repertoár uváděl v co největší šíři v rámci stylů a žánrů …balet ND, protože to je největší a nejdůležitější instituce v tomto oboru u nás, by měl diváka trochu vychovávat, otevřít mu oči.
P. Zuska se obrací nejen na dospělé diváky ale počítá i s dětmi a do budoucna pro ně připravuje balet.
„Mám určitou ideu, chtěl bych dát dohromady - ne v příští sezóně, ale až v té další - Dítě a kouzla, které jsme tu teď měli od Jiřího Kiliána, a k tomu vytvořit nový hodinový balet. Tím by vzniklo představení jen pro děti ze dvou hodinových baletů. Jinak co se týče nejbližší budoucnosti, uvedl bych, že v rámci spolupráce Taneční konzervatoře a baletu ND, která začala už tuto sezónu, se bude příští sezónu uvádět ve Stavovském divadle poněkud upravená Šípková Růženka, tak aby to bylo představení pro dětského diváka.”
Je patrné, že diváci budou mít opravdu z čeho vybírat a že svou návštěvou zaplní hlediště do té míry, aby šéf baletu i s celým souborem zažívali jen ta příjemná překvapení.