zvláštní poděkování
Quantcom.cz

ON-LINE - Detail příspěvku

"Opera má být skutečné hudební drama", říká R. Hrdinová, tisková mluvčí festivalu Opera 2001

F. Poulenk: Dialogy karmelitek

  



Před dnešním slavnostním zahájením pátého ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2001 jsme se zeptali Radmily Hrdinové, tiskové mluvčí festivalu:

  • Jakou novinkou překvapí letošní ročník festivalu?
    Novinkou je především tematické vymezení, které lze zjednodušeně nazvat "opera tady a teď". Na rozdíl od minulého ročníku, který nabídl dramaturgické zúžení pouze na inscenace českého operního repertoáru, neklade letošní ročník žádné omezení, co se týká titulů. Zásadou pro výběr festivalové inscenace by mělo být pouze to, aby byla opravdovým "hudebním divadlem" a ne jen statickým kostýmovaným koncertem. Jsem přesvědčena o tom, že budoucnost opery je právě v tom, že bude s to divákům nabídnout nejen krásné hlasy, ale skutečné hudební drama.
    Jen pro úplnost dodávám, že podle zásad festivalu OPERA 2001 je věcí samotných divadel, kterou inscenací se chce pražským divákům představit. Jako celek ale nabízí letošní festivalový ročník zajímavou dramaturgii, která sahá od nejstarších operních děl, jakým je například Monteverdiho Odysseův návrat do vlasti v provedení Komorní opery brněnské JAMU, až po operu 20. století, kterou zastupují třeba opavské Dialogy karmelitek Francise Poulenka nebo hned tři operní tituly z díla Bohuslava Martinů, z čehož mám velkou radost.
  • Chybí na našich scénách některé operní dílo, které byste doporučila k inscenování?
    Obecně -- snad s výjimkou tvůrčí dramaturgie Státní opery Praha -- se malá pozornost věnuje opeře 20. století, naší i světové. Je to pochopitelné u mimopražských divadel -- opera je drahé umění, a tak je její "návratnost" v podobě návštěvnosti a tržeb ostře sledovaná. Operní publikum je přitom konzervativní a má rádo své ověřené operní hity, jaké představuje zejména italská opera.
    Pak mi schází více české opery. Málokterý národ se může pochlubit tolika kvalitními skladateli jako český, a proto je škoda hrát stále dokola jen Prodanou nevěstu, Rusalku či Hubičku (nic proti nim, jsou krásné), když je tady Fibich, Foerster, Janáček, Novák, Zich, Křička, již zmíněný Martinů...
  • Skončil kalendářní rok, můžete prozradit nejzajímavější operní inscenaci?
    Asi nejsem sama, kdo na tuto otázku uvede Šostakovičovu Lady Macbeth Mcenského újezdu v režii Davida Radoka a hudebním nastudování Františka Preislera ml. v pražském Národním divadle, pokud vím, získala tato inscenace naprostou převahu v anketě Divadelních novin o inscenaci roku, ale stejně tak to pro mne loni byla Julietta Bohuslava Martinů Opery North z anglického Leedsu v režii Davida Pountneye, která se v koprodukci hrála bohužel jen asi třikrát rovněž v pražském Národním divadle.


  • Děkujeme za rozhovor a přejeme festivalu, aby jej navštívilo co nejvíce diváků, kteří nejvíce rozhodují o zániku nebo pokračování operního umění v dalším tisíciletí.

    4.1.2001 Redakce