Scéna.cz 

Rok na dedine

Břetislav Rychlík dramatizoval Rok na vsi bratří Mrštíků roku 1997 pro Národní divadlo v Brně. Znovu se k této látce vrátil roku 2002 v trnavském Divadle Jána Palárika. Konečně Trnava je v Roku na vsi často zmiňována. Z původní inscenace zůstala zachována hudba Jiřího Pavlici, pro uvedení na Slovensku dramatizaci přeložil Ľubomír Feldek. Rok na vsi je v Rychlíkově vidění příběh o lidech, kteří se vymkli nebo byli vytrženi z přirozeného řádu věcí. Je to příběh strašný a drtivý, strašný ne šokujícími obrazy, ale bezútěšností a až jakousi „vybydleností“, která se na diváka line ze scény, kostýmů i duší jednotlivých postav. V tomto světě už není opory starých zvyků, místo vína se pije kořalka a ozdoby na krojích jsou z krepového papíru. Cosi v těch lidech ještě zůstalo, cosi co se ozývá při sborovém zpěvu, ale už jim to není ku pomoci. Starý a nový svět se v jejich životech proplétá jako housle a trubka v hudebním doprovodu.Protože byly lidem vzaty jejich jistoty, zůstali jen sami sobě a stali se z nich sobci, kteří jdou jen za svým, nebo naopak nejdou nikam, aby je to nestálo žádnou námahu. A to je zničí.

Břetislav Rychlík a jeho spolupracovníci se vyhnuli tomu, aby se z jejich inscenace stala folkloristická konzerva, ve které věrnost krojů zahluší jakékoliv poselství. Hudbě Jiřího Pavlici k nezakotvenosti v jedné škatulce pomáhá již zmiňovaná instrumentace, scéna Jána Zavarského kombinuje folklórní modré podrovnání s přepravkami od piva a kostýmy Kamily Polívkové jsou vágně současné nebo na konci vágně folklórní, tedy nadčasové. Z herců si nejvíce uznání zaslouží Vladimír Jedlovský, který jako Rybář nese celý příběh a z ostatních Ladislav Hrušovský jako Antoš, habrovský rebel bez příčiny. Břetislav Rychlík vytvořil zdařilou, velmi divadelní inscenaci, která nevypovídá jen o mrštíkovské Habrůvce ale i o světě, ve kterém žijeme dnes my.