Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Stvoření světa

Makedonského souboru si na festivalu všimli asi úplně všichni. Je jich hodně, netradičně se oblékají a nejednou jsme je slyšeli bubnovat na cokoli, co bylo poblíž. „Tiskovým mluvčím,“ se stal Alexandar Iljev, autor a režisér představení.

Můžete nám říci něco o vašem divadelním souboru?
Soubor pochází ze Skopje. Před sedmi lety jedna velmi dobrá herečka makedonského Národního divadla Afrodita Kirjanovská vytvořila tuto skupinu z dětí herců. Jejich rodiče měli hodně práce a děti je pozorovaly, jak hrají. Nechodily do školy, nechodily do parku, ale musely něco dělat, a tak vznikla tato skupina. Z těch tu zůstal už jen jeden a ti ostatní jsou normální děti z ulice, ale jsou velmi talentované. Jsou to mladí studenti dramatického studia posledního stupně Národního divadla. Za dva roky to budou profesionální herci, půjdou na universitu nebo zůstanou v divadle. Ale zatím jsou to amatéři.

Vaše představení se jmenuje Metamorphosis, můžete mi říci o čem je?
Je to můj pohled na stvoření světa. Je jedna matka světa a ona stvořila všechno, všech pět elementů – oheň, vítr, voda, země a éter (prázdnotu). A tyto elementy jsou v opozici. Elementy jsou jako hvězda a hvězda je symbolem člověka. Od toho se odvíjí nápad matky země, že by mohla stvořit něco, jako je ona sama. Tak stvoří lidskou bytost. Myslím, že tohle představení je poetičtější než některá, která jsme tu už viděli.

Myslíte si, že publikum bude rozumět beze slov?
Můj způsob vyjadřování je beze slov. Myslím, že tohle je divadlo budoucnosti. Máme rozdílnou národnost, a proto potřebujeme divadlo pravdy a to je divadlo beze slov. Jsou slova, která tak můžeme říci mnohem jasněji, a to přímo od srdce.
Mohou na jevišti předvádět cokoliv. Vím velmi dobře, jak se dostat do srdcí, těl a duší těchto dětí. Je jim mezi dvanácti a šestnácti a mají velká srdce přizpůsobená na to, aby chápali svět kolem. Tohle představení jsme udělali jako spot – velmi rychlých čtyřicet pět minut, ale plných vyjádření. Doufám, že vyjádření pomocí loutek a lásky k Vangelisově hudbě bude v souladu s každým, kdo se k nám z diváků bude chtít přidat.
Ještě bych chtěl něco říci o technice tohoto představení – je to mix černého divadla, bunraku (což je kostýmní loutkové divadlo z Japonska) a pak je tu pantomima, činoherectví, tanec… to všechno jsme smíchali, abychom získali poetické dílo.

Co Vás přivedlo k práci režiséra?
Nejprve jsem byl hercem, teprve potom jsem se stal režisérem. Stále ještě hraji, pohybuji se na jevišti, tancuji. Mám více profesí – jedna je „computer ingeneer“, druhá divadelní a filmový režisér a třetí divadelní antropologie.

Jak jste se dozvěděli o tomto festivalu a jak se vám líbí?
Afrodita získala informace z Internetu a kontaktovala vás. Já jsem tu jen jako aranžér. Soubor udělal všechnu práci sám, sehnal si materiály a poslal je. Jsme moc rádi, že jsme tady, protože tenhle festival má velmi vysokou úroveň.

8.7.2002

TIP!