Scéna.cz 

NetHovory – místo pro setkávání

První kulturní portál Scena.cz realizuje od 8. prosince 1999 virtuální divadelní pořad Čapkovo odpoledne/ NetHovory, který se koná pravidelně každý týden. Osobnosti českého a slovenského kulturního života odpovídají na otázky našich čtenářů formou moderovaného rozhovoru. V oblasti kultury má Scena.cz v ČR prvenství.
Setkání realizujeme s osobnostmi z různých oblastí kultního života. Rozhovorů se zúčastňují herci, zpěváci, operní sólisté, tanečníci, choreografé, režiséři, scénografové, ředitelé a další. Od roku 2000 rovněž ze Slovenska. K dnešku naši čtenáři zpovídali více jak pět set hostů. Setkání se těší velkému zájmu našich čtenářů.

Nejdříve několik zajímavostí:

8. 12. 1999 – premiéra Jiří LANGMAJER, jako druhý pak Miroslav HORNÍČEK

16.2. 2000 – hostem první herečka Ilona SVOBODOVÁ

20. 9. 2000 – přenosy i se slovenskými herci – premiéra Soňa VALENTOVÁ

12. 4. 2000 – host Gabriela VRÁNOVÁ, nejdelší NetHovor – 3 a půl hodiny

17. 10. 2001 – hosté z Rychlých Šípů, Mirek Dušín a Dlouhé Bidlo (Slovácké divadlo Uherské Hradiště.

22. 5. 2002 – host Jitka SMUTNÁ, první host, který chatoval sám (dále Vladimír Čech, Václav Vydra a další)

24. 9. 2008 – host Petr HOLÝ, České centrum Japonsko, přenos z Tokia, zatím nejdál

O čem to mám vlastně psát? O projektu, o setkávání, o starostech se zajišťováním hostů... To všechno jsou NetHovory. Na začátku byl Karel Čapek. Ten se setkával v pátek se svými hosty. V roce 1999 jsme přenesli tuto myšlenku do virtuálního světa a řekli jsme si, proč by se nemohli u internetu setkávat čtenáři portálu Scena.cz s herci a umělci.
Čapkovo odpoledne mohlo odstartovat. Vůbec prvním hostem se stal Jiří Langmajer. Setkání se uskutečnilo 8. prosince 1999 ve 20:00 h. Vše jsme dlouho připravovali. Nejen po programové a grafické stránce, ale zejména jsme měli několik schůzek s panem Langmajerem. Nikdo jsme nevěděli, do čeho jdeme. Kolik bude otázek, jestli stihneme zapisovat odpovědi hosta. Jak všechno dopadne.
A nakonec? V době, kdy píši tyto řádky, blíží se pětistovka – tedy jubilejní pětisté setkání. Za těch pár let jsme si mohli povídat s umělci z různých oblastí – dirigenty, operními sólisty, tanečníky, režiséry, řediteli.... Jak říkám hostů už bylo 500. Pozvání k virtuální besedě přijali hosté z celé České republiky. Povídali jsme si s hosty z pražských i oblastních divadel, různého věku.

Na začátku mě kolegové varovali – dvakrát do měsíce? To nemůžeš stíhat. Nikdo si nebude chtít se čtenáři povídat. Dnes už se NetHovory konají dvakrát týdně. Ano, v roce 2001 jsme přešli ke krátkému označení NetHovory. Pan Čapek nám snad odpustí.
Jaké jsou mé vzpomínky? Nejvíce se mi vracejí ta setkání, kdy jsme si s hostem padli do oka. Nějakých dvě stě padesát jsem jich už zapisoval. Jací jsou hosté našeho portálu? Ti ,kteří si na nic nehrají, jsou prostě příjemní a obyčejně lidsky skromní.

Jak to vlastně vypadá v zákulisí? S hostem sedíme obyčejně v divadle u počítače. Popíjíme čaj. Některé otázky občas glosuji. Hodně často už mi naskakují odpovědi dopředu.
Jednou jsme zpovídali herce přes telefon, zapomněl přijít. Párkrát si herci psali odpovědi sami (byl jsem z toho nesvůj, neměl jsem co dělat), jednou herec nepřišel vůbec, tak odpovídala jeho partnerka. Několikrát našeho hosta kontaktoval třeba spolužák, který pobýval v Kanadě. Zkusili jsme také zpovídat postavu z inscenace – z Rychlých šípů přišli Mirek Dušín a Dlouhé Bidlo. Také už jsme zpovídali herecké dynastie. Vyčíslit počet otázek si už netroufáme. Odpovědi bychom mohli také spočítat, ale nechme matematických statistik. To bychom se také museli pustit do statistiky překlepů, počtu úderů na Enter, backspase, mezerníku a jiných kláves.

Jaké jsou otázky pro naše hosty ? Od těch odborných, které se vztahují k profesi hosta, až po jeho zájmy, soukromí. Naštěstí, musím zaklepat, všechny dotazy jsou v pohodě, žádné vulgárnosti a pikantérie.

Jak jsme lovili prezidenta. Je tomu skutečně tak – oslovili jsme prezidentskou kancelář a pozvali k NetHovoru Václava Havla. Opět jsme vše dlouho připravovali. Nakonec se setkání s panem Havlem neuskutečnilo. Za měsíc na to proběhla éterem agenturní zpráva: jako první na světě se on-line rozhovoru zúčastnil americký prezident. V duchu jsem si říkal, no a co! V Čechách jsme takovéto setkání už dávno připravovali.

Jak jsme se stěhovali na Slovensko. Čechy, Morava a Slezsko - už nám to asi nestačilo. Tak jsem nahodil udičku v mezinárodní síti a seznámil jsem se se serverem Divadlo.sk a jeho vůdčí osobností - Katarínou Ducárovou. Mail dal mail a bylo tu první setkání na Slovensku se Soňou Valentovou (20.9. 2000). Následovali slovenští umělci nejdříve z Bratislavy, pak hostující v Praze, zejména v rámci Letních Shakespearovských slavností a pomalu už jsme začali cestovat i po Slovenské republice.