Scéna.cz 

Výtvarné tipy 11. týden

100 dní ve Versailles (4/6)
Výpravný šestidílný cyklus o veškerém dění v zákulisí jedné ze stěžejních francouzských kulturních památek představí místa, kam se běžný návštěvník nikdy nepodívá. Francouzský dokumentární cyklus. Čtvrtý díl dokumentárního cyklu představuje zámek ve Versailles v době, kdy je pro veřejnost uzavřen. Nabízí pohled do místností veřejnosti nepřístupných, ale také do památek světově proslulých, jako je Královská kaple. Jedná se o poslední stavbu, kterou si objednal Ludvík XIV. Po třech stoletích existence byly nyní v Královské kapli provedeny důkladné restaurátorské práce, které trvaly čtyři roky. Z nejvyššího místa Královské kaple ve výšce 46 metrů, kam běžně nebývá přístup a které je spjato s německou přítomností v Paříži v roce 1942, je k vidění skutečně výjimečné panorama Versailles. Svůj příběh mají také unikátní podzemní prostory a oranžerie, do níž se každoročně před zimou stěhují vzrostlé stromy z versaillské francouzské zahrady. Řadu míst, kam se běžný návštěvník nedostane, navštěvují pravidelně zámečtí hodináři, všude totiž, včetně apartmánů madame de Pompadour, musí pečovat o stav historických hodin. A je třeba si uvědomit, že jedinečnou krásu panství tvoří nejen vzhled jednotlivých památek, ale také zvukový odkaz zámku ve Versailles.
Vysílání: 16.3., 06.00 hod., ČT2
Opakování: 18.3., ČT2., 20.3., ČT2

Franta
Dokumentární portrét malíře a sochaře Františka Mertla, který tento týden oslaví 95. narozeniny. Český umělec, jehož díla jsou zastoupena v předních evropských i amerických galeriích, žije a tvoří pod jménem „Franta“ od roku 1958 ve Francii (2010). Scénář a režie I. Křenová. Franta (vlastním jménem František Mertl, *16. 3. 1930) žije od roku 1958 v jižní Francii a patří mezi nemnoho českých malířů, kteří se výrazně prosadili na světové výtvarné scéně. Osobně se znal s Pablem Picassem, Marcem Chagallem, přátelil se s Grahamem Greenem. Jeho stěžejním celoživotním zájmem je lidská figura v expresivním pojetí, s nekonečnou řadou výrazových i významových možností: člověk jako ušlechtilá hra svalů i jako tvor schopný nesmírné krutosti. Stal se tak klíčovým představitelem francouzské nové figurace. Dokumentární portrét Ivany Křenové zachycuje jak jeho životní příběh, tak ojedinělou tvorbu, které našla zastoupení ve více než 60 významných světových sbírkách.
Vysílání: 10.3., 22.30 hod., ČT art
Opakování: 16.3., ČT art

Krajinou soch (4/6) - Sochy Kurta Gebauera
Sochař Kurt Gebauer, jehož celoživotním tématem je problematika veřejného prostoru, představuje některá tajemství svých děl. Dokumentární série, ve které se moderátor Robert Nebřenský vydává za nejatraktivnějšími objekty současného českého sochařství ve veřejném prostoru. Režie P. Ulrich. Kurt Gebauer je český sochař, malíř a vysokoškolský pedagog s německými kořeny. V dokumentárním cestopise Patrika Ulricha se společně s moderátorem Robertem Nebřenským vydává kabrioletem na místa, jež krášlí jeho sochy. Společně se zastaví například v Opavě, Mikulově, Hořicích nebo Hradci nad Moravicí. Gebauer absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze. Vedle jeho tradičních bronzových soch jako je Utíkající dívka v Opavě, nebo Děvče na židli v Ostravě, jsou obdivovány jeho sochy Plavkyní ve Vojanových sadech v Praze nebo realizace Rybníka se sochou dívky v pražských Stodůlkách. Od roku 2016 je pro veřejnost zpřístupněno muzeum jeho tvorby KUPÉ na východním nádraží v Opavě. Díky jeho aktivismu se podařilo v roce 2024 zachránit obchodní dům BREDA v Opavě, který patří k největším architektonickým skvostům svého druhu v Evropě.
Vysílání: 12.3., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 16.3., ČT art., 18.3., ČT art

Malíři moře: Násilnost moře (2/2)
Malíři, jejichž námětem se stalo moře: Paul Cézanne, Emil Nolde, Tintoretto, Kacušika Hokusai, Salvador Dalí, Joan Mateu a Miwa Ogasawaraová. Německý dokumentární mini cyklus. Paul Cézanne se narodil v Aix-en-Provence, k moři ho jako malého kluka vzala matka, která si pronajala domek v L’Estaque, rybářské vesnici nedaleko Marseille. Během svých pozdějších pobytů zde namaloval desítky obrazů. Cézanne ale není jediný malíř, který objevil malebnou přímořskou kulisu L’Estaque. Rybářská vesnice se stala námětem mnoha dalších: Georges Braque ji maluje v kubistickém stylu, impresionista Pierre Auguste Renoir před ním, zachytil skály u L’Estaque ve veselých barvách, a Paul Guigou to zkouší realisticky. Cézannovy obrazy moře je zajímavé porovnat s dílem německého expresionistického umělce, Emila Noldeho. Noldeho nesmírně fascinoval ruch v hamburském přístavu a v motivu přístavu se u něj snoubí dva prvky: láska k přírodě, láska k vodě, k moři, k vodnímu živlu, a lidské výtvory: práce, loděnice, bloky domů i parníky. Síla mořské vlny dokáže přesvědčit o nicotnosti lidského bytí. Ikonickou inspirací již dnes je „Velká vlna u pobřeží Kanagawy“ Kacušiky Hokusaie. Město uprostřed laguny nechává proniknout obrazy moře i do tvorby benátského mistra Tintoretta a drsná středozemní krajina u Cap de Creus ve španělské oblasti Costa Brava uchvátila nejen velkého surrealistu Dalího, ale i současného malíře Joana Mateu.
Vysílání: 13.3., 23.20 hod., ČT art