Scéna.cz 

Filmové tipy 40. týden

Sestřičky
Život je procházka blátem, ale i tak má smysl. Jiřina Jirásková a Alena Mihulová v hlavních rolích českého filmu na motivy knihy Adolfa Branalda Vizita (1983). Dále hrají: O. Vetchý, O. Vízner, F. Husák, J. Růžička, O. Lackovič a další. Scénář V. Bor a K. Kachyňa. Kamera J. Čuřík. Režie K. Kachyňa. Mladičká zdravotní sestra Marie Sahulová (A. Mihulová), "poslední panna na intru", se rozhodne, že se stůj co stůj stane opravdovou ženou. Jenže má smůlu, vrátný ji přistihne s pacientem a ona musí za trest do zapadlé pohraniční vesničky. Její kolegyní se stane moudrá a zkušená žena, zvaná Babi (J. Jirásková), a ta dívku svérázným způsobem zasvěcuje do života a vede ji po stezkách jeho strastí i krás. Mariin příběh se vine množstvím pestrých epizod, je zalidněn rázovitými postavičkami, jejichž život je otevřený "sestřičkám" vždy důvěrněji než jiným lidem...
Příběhy z lékařského prostředí mají čtenáři i diváci velmi rádi - stačí připomenout seriál Nemocnice na kraji města či film Pozor, vizita!, který na motivy knihy Adolfa Branalda Vizita natočil režisér Karel Kachyňa v roce 1981. Úspěch tohoto přepisu byl takový, že podle téže předlohy vznikl v roce 1983 jeho další úsměvný film Sestřičky.
Vysílání: 08.10., 16.55 hod., ČT1
Opakování: 09.10., ČT1

Válečník
Dokud ji nepoznal, byl štít jeho jediným ložem a meč jedinou milenkou. Americký historický film s Charltonem Hestonem v hlavní roli (1965). Dále hrají: R. Boone, R. Forsythová, M. Evans, G. Stockwell, J. Farentino a další. Režie Franklin J. Schaffner. Evropa jedenáctého století byla roztříštěna na mnohé malé útvary, kde se jen těžko dalo žít v bezpečí a harmonii. V této době posílá normanský vévoda Vilém svého nejvěrnějšího rytíře Chrysagona de la Crux (C. Heston) do Bohem zapomenutého kraje plného močálů a bažin, aby bránil zdejší poddané proti fríským nájezdníkům z moře. Dorazí právě včas, aby na poslední chvíli zastavil útok fríského knížete, jenž kdysi přivodil zkázu jeho rodině. Frís sice unikne, ale rytíř si ihned získá na svou stranu místní. Když se usadí, zamiluje se do prosté dívky Bronwyn (R. Forsythová), která má několik dní před svatbou. Chrysagon neodolá touze po dívce a dle místních zvyklostí se dožaduje svého práva první noci. V den její svatby je odvedena do jeho věže, ale za rozbřesku se jí Chrysagon nehodlá vzdát. Tím si proti sobě poštve své poddané, kteří si poté přivedou na pomoc jeho nepřítele...
Vysílání: 02.10., 21.45 hod., ČT2

Život režiséra Břetislava Pojara pohledem Matěje Mináče
Portrét jednoho z průkopníků českého animovaného filmu, od jehož narození včera uplynulo 100 let (1995). Břetislav Pojar, klasik české animované tvorby, při jehož filmech vyrostlo několik generací. Narodil se 7. října 1923 v Sušici, zemřel 12. října 2012 v Praze. Vždy tíhnul k filmu a výtvarnému umění. Po válce studoval krátce na AVU a na Vysoké škole architektury, ani jednu z nich nedokončil. Jako animátor stál u zrodu proslulého studia Bratři v triku a nakonec se stal na čtyřicet let předním animátorem a režisérem Studia Jiřího Trnky – mezi jeho prvními filmy patří Staré pověsti české nebo Sen noci svatojánské. Na svém kontě má více než 70 kreslených a loutkových filmů – prvotinou bylo Jmenujme alespoň prvotinu O skleničku navíc (1954), dále např. Paraplíčko (1957), Lev a písnička (1959) atd. Zaslouženou slávu u diváků i uznání kritiků mu přinesla série Pojďte, pane, budeme si hrát (1965–1967), ale také příběhy pěti kluků na motivy Trnkovy knížky Zahrada. Spolu s J. Špátou byl tvůrcem oblíbeného televizního večerníčku Dášeňka čili Život štěněte (1977–1979). I kdyby nevymyslel nic jiného, byl by svět animovaného filmu bez něj a medvědů od Kolína prázdný. Seriál Pojďte, pane, budeme si hrát ho navždy proslavil. Za téměř šedesát let samostatné tvorby obsáhl rozmanité látky, žánry i výtvarné rukopisy, v nichž uplatnil animační mistrovství, poetické vidění a umění působivé zkratky. Jednotícím prvkem jeho stylu jsou kultivovanost výrazových prostředků, zacílených k emocionálně působivému vyjádření myšlenky, ale také neustálé hledání nových forem a technologií.
Vysílání: 08.10., 11.45 hod., ČT2

Umění dabingu 2023
Dabingové ceny, které se každý rok udělují v Přelouči, nesou jméno mistra dabingu Františka Filipovského. Jeho hlas je spojený především s rolemi francouzského herce Louise de Funès. Dokument připomene oba herce a zároveň představí letošní laureáty dabingových cen. Režie D. Hnát. Dabingové ceny, které jsou každoročně udělovány v Přelouči, nesou jméno tamního rodáka Františka Filipovského. Letos uplyne třicet let od jeho úmrtí a zároveň je to čtyřicet let od úmrtí francouzského herce Louise de Funès, kterému v dabingu propůjčil svůj hlas. Co měli tito dva herci společného a jaký byl František Filipovský nejen jako herec, ale i jako člověk? Podíváme se do Francie i do Přelouče. Dokument nabídne také zásadní momenty z vyhlašování letošních Cen Františka Filipovského.
Vysílání: 03.10., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 09.10., ČT art

Gunda
Strhující pohled na každodenní život zvířat na farmě, který hlavní prasečí protagonistce vynesl přezdívku "Meryl Streep mezi prasaty". Norsko-americké dokumentární drama (2020). Režie Viktor Kossakovsky (V původním znění s titulky). Filmový vizionář Viktor Kossakovsky, který se do paměti diváků mohl dříve zapsat snímkem Aquabela, přináší pozoruhodnou dokumentární studii venkovského života. Jejími protagonisty jsou prasnice Gunda, její roztomilá selátka, jednonohá slepice a stádo krav. Jejich každodenní lopocení i radosti Kossakovsky zachycuje bez přítomnosti lidí, s pozoruhodnou empatií a citem pro krásu i strádání hospodářských zvířat. Dokumentární snímek Gunda měl premiéru na prestižním MFF Berlinale v soutěžní sekci Encounters. Gunda, v nadsázce nazývaná „Meryl Streep mezi prasaty“, svým příběhem dobyla i další významné festivaly. V České republice měl film premiéru na MFF v Karlových Varech.
Vysílání: 03.10., 22.30 hod., ČT art

Charles Bronson
Jeden ze Sedmi statečných, představitel drsných hrdinů, muž se srdcem na správném místě. Francouzský dokument. Věčně přimhouřené oči, elegantní knír a velmi vypracované svalnaté tělo. Tak si pamatujeme Charlese Bronsona z většiny jeho filmů. Často hrával vedlejší postavy indiánského či mexického původu, do širokého povědomí však vstoupil hlavně jako osamělý mlčenlivý hrdina například ve filmech Sedm statečných či Tenkrát na Západě. Největší popularity dosáhl v sedmdesátých letech, v soukromí zastával značně kontroverzní názory, jeho kariéra se pohybovala nahoru a dolů, ale až do smrti byl symbolem chlapáctví a idolem mnoha slavných tvůrců, jak ostatně dokazuje i fakt, že právě jemu věnoval Quentin Tarantino svůj slavný snímek Kill Bill.
Vysílání: 05.10., 23.10 hod., ČT art
Opakování: 07.10., ČT art., 11.10., ČT art

Jarmareční bouda
Jaroslav Dušek v hlavní roli filmového podobenství o světě kolem nás, o prazákladech lidské pýchy, krutosti a nesnášenlivosti. Koprodukční snímek ČT (2010). Hrají: D. Bárta, P. Liška, H. Baroňová, M. Porteš, K. Zima a další. Kamera D. Marek. Scénář a režie P. Dražan. Jarmareční bouda je podobenství o světě kolem nás, o lidské pýše, krutosti a nesnášenlivosti. Jde o film velice specifický, založený převážně na obrazovém vidění světa v netradičním pojetí a netradičních lokalitách, které výrazně umocňují celý příběh. Jedná se o úpravu kultovního snímku natočeného v roce 1982. Film tehdy vzbudil vlnu diváckého ohlasu, ale krátce po svém uvedení byl oficiálně zakázán, stažen z distribuce a promítal se jen ve filmových klubech doma i v zahraničí. Poselství příběhu je nadčasové a nadchlo producenty natolik, že jej přivedli v nové obrazové kvalitě znovu mezi diváky. Snímek se natáčel v exteriérech blízkého okolí Prahy a na Berounsku.
Vysílání: 07.10., 23.35 hod., ČT art