zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Výtvarné tipy 19. týden

Křižácké hrady v Jeruzalémském království

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Svědkové času II. (1/3) - Křižácké hrady v Jeruzalémském království
Z cyklu historických cestopisů Michala Košuta. V březnu 1095 přijelo na církevní koncil do severoitalské Piacenzy poselstvo byzantského císaře Alexia I. Jeho posláním bylo překlenout nedávno vzniklé schizma mezi východní a západní církví, ale především přednést papeži Urbanu II. žádost o pomoc proti seldžuckým Turkům, kteří krátce před tím ovládli Jeruzalém. V listopadu téhož roku pak papež svolal koncil do francouzského Clermontu. Na něm pronesl plamenný proslov o utrpení východních křesťanů a zakončil jej výzvou k dobytí svatých míst zpět do rukou křesťanů. Tím byla vyhlášena první vojenská výprava do svaté země. A protože válečníci měli ve znaku kříž, byli nazýváni křižáky. Druhá řada historického putování režiséra Michala Košuta začíná.
Vysílání: 11.5., 13.05 hod., ČT2
Opakování: 14.5., ČT2., 17.5., ČT2

Kus dřeva ze stromu (18/26)
S výtvarníkem Martinem Patřičným o kráse dřeva a práci s ním (2008). Připravil B. Ludvík. Svalnatý kmen a tenká kůra. Nejtvrdší dřevina u nás. Děd s vnukem na vozíku jedou za habrem. Rozdíl mezi bukem a habrem. Koupání habru v sudu. Habr pod kůrou je vrásčitý. Výroba závitů na soustruhu. Starý a nový nástroj na řezání závitů. Prostřený stůl se základními řezy. Habr nemá barevně odlišené jádro. Vady ve dřevě habru. Hoblík z habru. Miska z habru. Srovnání tvrdosti olše, jilmu a habru s pomocí řezu nožíkem. Nepojmenovaná socha z habru před dokončením. Stolek z habru, každá noha je schválně jiná. Třebechovický betlém a jeho habrové převody. Rozloučení u krbu a slova o oblibě dřeva.
Vysílání: 14.5., 14.20 hod., ČT2
Opakování: 19.5., ČT2

Štíty království českého (2/10) - Můj hrad, můj dům
Středověké hrady sloužily zejména k obraně našeho území. Jaký byl však život našich předků sevřený v jejich opevnění? (2008). Režie R. Sedláček. Život obyvatel hradů měl svoji "hierarchii". Při stavbě hradů bylo nejdůležitější zabezpečit všem jeho obyvatelům bez rozdílu především bezpečí před možnými útočníky. Příbytky a jejich vybavení se však co do komfortu lišily podle stupně postavení či pracovního zařazení. Dozvíme se, do jaké míry souviselo bydlení na hradech se smyslem pro krásu a pohodu.
Vysílání: 14.5., 17.15 hod., ČT2
Opakování: (15.5., ČT2.

Příběhy domů: Buďánka
Má bývalá dělnická kolonie v pražských Košířích ještě naději na vzkříšení? (2008). Režie R. Kohoutová. Těžko byste v Čechách hledali podobnou osadu, poznamenal kdysi na adresu Buďánek spisovatel Jakub Arbes. Kolonie malých dělnických domků natěsnaných v úzkých uličkách vznikla na počátku 19. století na svahu v pražských Košířích. Unikátní ráz místa dotvářela pestrá skladba obyvatel – drobných řemeslníků, dělníků a také různých lidí z okraje společnosti, od košířské galerky až po představitele českého undergroundu a disentu, kteří zde našli útočiště v osmdesátých letech minulého století. Dnes jsou Buďánka na pokraji zániku. Jednotlivé domky se rozpadají a jsou prakticky neobyvatelné – až na jeden. Jeho obyvatelé už dvě desítky let usilují o záchranu unikátního místa, jednoho z posledních pamětníků starých časů pražské periferie.
Vysílání: 14.5., 19.20 hod., ČT2

Folklorika: Ornamenty na chodníku
Šardické malérečky a jejich krásná, leč pomíjivá výtvarná díla. Režie J. Šlofar. Mnozí občané Šardic ještě vzpomínají na nedělní rána, kdy se před jejich domy nebo domy sousedů objevily tradiční ornamenty. Tenkrát byly chodníky hliněné a malované ornamenty o to víc vynikly. Obrazce byly každý týden jiné a lišily se dům od domu podle rukopisu příslušné "malérečky". Lidé jdoucí do kostela si malování moc neprohlíželi, byla to pro ně totiž samozřejmá věc. Ani nevadilo, když byly ornamenty v průběhu dne rozmazány či rozšlapány. Příští týden se totiž namalovaly nové. Dnes jsou Šardice poslední obcí na Moravě, kde se tento specifický zvyk zachoval.
Vysílání: 15.5., 09.40 hod., ČT2
Opakování: 16.5., ČT2., 19.5., ČT2., 21.5., ČT2

Deset století architektury: Nové Město nad Metují, Jurkovič a zámek
Pozoruhodné snoubení renesance, baroka a rané moderny ve východočeském zámku (1997). Scénář a režie J. Černý. Zámek dominující malebnému východočeskému městečku vznikl z pozdně gotického hradu, založeného v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova, v letech 1558–1568 rozšířeného do čtyřkřídlé, renesančně upravené rezidence Stubenbergů. K zásadní raně barokní přestavbě došlo v letech 1651–1660 za Waltera Leslieho. V roce 1908 koupili již chátrající objekt bratři Josef a Cyril Bartoňové a brzy na to zahájili celkovou rekonstrukci stavby, kterou řídil architekt Dušan Jurkovič. Jeho následovník Pavel Janák pokračoval v návrzích výsledné podoby interiérů s novými, pečlivě provedenými nástropními a nástěnnými malbami, převážně od Františka Kysely. Interiéry zámku značně předstihují svou krásnou výzdobou a vzájemnou rozmanitostí exteriér budovy. Původní raně barokní štuky od G. B. Bianchiho a Domenica Rossiho a malby od Fabiána Harovníka se dochovaly v zámecké kapli Povýšení sv. Kříže a v několika sálech 2. patra. Krásná je secesní ložnice a také Velká pracovna nebo Žebrová síň, obojí s bohatě zdobenými klenbami. Ve sbírce uměleckých děl jsou zastoupeni Marie Teinitzerová (moderní tapisérie a další textilie), Helena Johnová (keramika) a řada předních českých umělců se svými obrazy, akvarely a dalšími pracemi. Okolí zámku původně sloužilo obranným vojenským účelům. Jurkovič využil členění a poměrně strmého spádu k terasovité úpravě, kterou rozdělil na tři okrasné části. Propojil je klasickými schodišti a k přemostění navrhl dřevěný most, který nese typické prvky jeho tvorby. Před zámkem a v dolní části okrasných zahrad jsou umístěny sochy od Matyáše Brauna, které sem byly převezeny z Kuksu.
Vysílání: 15.5., 12.45 hod., ČT2

Velikáni umění II.: David Hockney
Portrét nejoblíbenějšího současného britského malíře. Britský cyklus dokumentů. Nejoblíbenějším současným britským umělcem je David Hockney. V roce 2012 uspořádal výstavu v Londýnské Královské akademii umění. Jmenovala se "Širší pohled" a jejím tématem byla krajina. Měla obrovský úspěch. Filmaři ji zachytili. V roce 2016 se tu konala další Hockneyho výstava, tentokrát zaměřená na portréty. Obě výstavy přitáhly přes sedm set padesát tisíc návštěvníků. Potvrdily přitažlivost dnes už osmdesátiletého umělce, který neztrácí nic ze svého tvůrčího nadšení.
Vysílání: 12.5., 23.05 hod., ČT art
Opakování: 16.5., ČT art

3.5.2021 16:04:10 Redakce | rubrika - Z éteru

Časopis 16 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Hra, která se zvrtla (MdB)

Články v rubrice - Z éteru

Literární tipy 15. týden

Juliette Binocheová (Děti svého věku)

Roznese tě na kopytech
Jiří Dvořák a Milan Šteindler v televizním filmu podle slavného bestselleru Simony M ...celý článek


Filmové tipy 15. týden

Collin Farrell (Oklamaný)

U mě dobrý
Kdo dokáže převézt bandu podivných skořápkářů? Jedině banda ještě podivnějších přátel! Česká kom ...celý článek


Koprodukční dokument o třech mužích

Tátové v rolích matek

Tátové v rolích matek
Co se stane s muži, když se stanou otci? Jak se mění psychicky a fyzicky během těhote ...celý článek


Příběh mafiána Tommasa Buscetty

První zrádce

První zrádce
Když promluvil, Cosa Nostra prohrála. Realistické vylíčení příběhu mafiána Tommasa Buscetty, j ...celý článek


Příběhy filmových legend: Meryl Streepová

Meryl Streepová

Meryl Streepová – tajemná a proměnlivá
Fenomenální chameleón, skromná hvězda bez skandálů. Francouzsk ...celý článek


Výtvarné tipy 15. týden

Planeta pokladů: Afrika

Planeta pokladů: Afrika
Odhalování památek světového kulturního dědictví UNESCO na kontinentu plném tradičn ...celý článek



Časopis 16 - sekce