Scéna.cz 

Jak může biografie přispět…

Ojedinělá publikace Different Lives (Různé životy), která mapuje stav biografického výzkumu ve světě i u nás, právě vychází. Zastoupení České republiky prostřednictvím příspěvku
Jany Wohlmuth Markupové lze chápat jako velký úspěch tuzemského biografického výzkumu. Publikace vychází v prestižním akademickém nakladatelství Brill.
Jaký je stav biografického výzkumu ve světě i v České republice? Na to odpovídá sborník Different Lives, který propojuje zástupce mnoha světových biografických pracovišť. Knihu uvádí významný britský historik Richard Holmes. Publikace nabízí globální perspektivu: sedmnáct odborníků poutavě popisuje tradici biografického výzkumu ve svých zemích. Cílem publikace je odpovědět na otázku: jak může biografie přispět k lepšímu pochopení rozdílů mezi společnostmi a kulturami? Vzhledem k tomu, že jsou mezinárodně uznávané biografie téměř vždy psány britskými nebo americkými autory, tak je zastoupení České republiky velkým úspěchem. Kromě České republiky je pozornost věnována USA, Číně a Nizozemsku. Další příspěvky se týkají Austrálie, Belgie, Kanady, Dánska, Islandu, Íránu, Itálie, Nového Zélandu, Španělska a Jižní Afriky. Kniha vychází jako první svazek edice Biography Studies (Biografická studia) v prestižním akademickém nakladatelství Brill.

Česká republika je zastoupena příspěvkem Mgr. Jany Wohlmuth Markupové Between ‘Creators and Bearers of the Czech National Myth’ and an ‘Academic Suicide’: Czech Biography in the Twenty-First Century (Mezi „tvůrci a nositeli českého národního mýtu“ a „akademickou sebevraždou“: česká biografie ve dvacátém prvním století). Autorka se v textu zabývá historií českého biografického psaní a jeho podobami v současnosti. Pokouší se přitom pochopit, proč se na jedné straně jedná o čtenáři mimořádně oblíbený žánr, zatímco akademická obec se mu systematicky nevěnuje. Zařazení příspěvku do prestižního sborníku je významným krokem pro český biografický výzkum. „Mezi laickými čtenáři jsou totiž biografie stále atraktivní čtení. Tím spíše se však biografický výzkum neustále vyčleňuje z akademického světa a odborných diskuzí, takže si mnohde vysloužil nálepku "akademická sebevražda,“ vysvětluje Jana Wohlmuth Markupová a doplňuje: „věřím, že právě tuto publikaci lze chápat jako krok k otevření diskuze o biografickém výzkumu i v českém prostředí, a to na základě impulzů ze zahraničí, kde tyto diskuze probíhají již mnoho let.“
Mgr. Jana Wohlmuth Markupová vede Pracoviště oboru Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK. Zabývá se tématy, které se týkají biografického výzkumu, teorie a metodologie orální historie, neoficiální kultury či disentu.
Pracoviště oboru Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK navazuje na pozitivní zkušenosti s výukou orální historie a soudobých dějin na přednáškách a seminářích zakladatele oboru profesora Miroslava Vaňka. Pracoviště spolupracuje s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a s dalšími národními a mezinárodními institucemi zabývajícími se výzkumem nedávné minulosti, stejně jako s archivy, institucemi z neziskového sektoru a nadacemi.