Scéna.cz 

Kino art: Následky lásky a Na obláčku

Následky lásky
Každý z nás něco tají. Tajemství některých lidí jsou ale životu nebezpečná. Italské kriminální drama (2004). Hrají: T. Servillo, O. Magnaniová, A. Ballerio a další. Režie Paolo Sorrentino (V italském znění s titulky). Padesátník Titta vede extrémně nudný, extrémně rutinní a extrémně nezáživný život v blíže nespecifikovaném švýcarském hotelu. Jeho každodenní rutinu, která sestává pouze z několika neměnných úkonů, však naruší láska a všechny problémy, které z ní vyplývají. Jeho dosavadní život bez práce, plný samoty, ticha, vykouřených cigaret a skleniček vypitých v hotelovém baru, se najednou začne prudce měnit. Jeden z nejoriginálnějších současných italských režisérů Paolo Sorrentino natočil Následky lásky v roce 2004. Rafinovaně v nich zkombinoval prvky kriminálního žánru s působivou analýzou stárnoucího člověka, kterému život uniká mezi prsty, a který už jen bez známky sentimentu nečinně pozoruje okolní svět. Jak je u Sorrentina zvykem, snímek nabízí precizní obrazovou stylizaci a podmanivý elektronický soundtrack. V hlavní roli se objevil Toni Servillo, kterého posléze proslavily další Sorrentinovy filmy – Božský (2008) a Velká nádhera (2013).
Vysílání: 26.2., 21.55 hod., ČT art

Na obláčku
Pronikavá dramedie o hledání smyslu života a oslavě pošetilosti od americké solitérky Jane Spencerové. Švýcarsko-britský film (2014). Hrají: M. Maczková, M. Madsen, S. Akhmedová, W. Thomasová, L. Gregory a další. (V anglickém znění s titulky) (Premiéra). Snílek jménem Zena (Megan Maczková) se proplétá barvitým předměstím Londýna 90. let. Krušnou minulost pohřbívá naivním, leč průzračným ponorem do filosofie, umění a především lásky. Společnost jí v levném kutlochu dělají dvě přízemní umělkyně nadzemské duchaplnosti: nymfomanka Helene (Sabina Akhmedová) a agorafobička Gemma (Wendy Thomasová). Navzdory všem varováním Zena podlehne kouzlu odpadlického Američana Boba (Michael Madsen), básníka a samozvaného gaye z duše nenávidícího buržousty, který připravuje s pouliční spodinou existenciální tyátr. Když se Zena náhodou dostane do společnosti rochnící se v koksu prolévaném šampaňským, kde ji svede dekadentní zbohatlík Jonny (Jean-Hugues Anglade), Zena se stane klínem odlišných, ale přeci si podobných světů, jimiž je jako neposkvrněná duše bezuzdně manipulována. Avšak zjevení postiženého sirotka, který pomalu umírá na válečné zranění, se pro všechny aktéry stane nemilosrdně osudovým. „Z ženské perspektivy jsem chtěla vyobrazit pošetilou vítězku. Takovou, která nepotřebuje přijímat ‚realitu', aby vedla smysluplný život. Ať už je vaše cesta jakákoliv – stůjte si za svým snem. Nenechte se odradit tlakem sociálních norem, systémů a institucí, jež vám říkají ‚nemůžete', protože je to ‚nerealistické' či ‚nemožné'...“ Citát neprávem opomíjené americké filmařky Jane Spencerové rezonuje s jejím osudem, když opustila produkční standardy amerického průmyslu a usadila se ve Švýcarsku, kde se jí daří tvořit svébytné koprodukce. „Mým dětským snem bylo režírovat podívané ve stylu Davida Leana, s ohledem na mé tvůrčí možnosti usiluji o to, aby mé nezávislé filmy nesly velkolepá, epická témata.“ Přesně taková je hořká komedie Na obláčku, kterou Spencerová natočila na Super 16 mm s vědomou inspirací tzv. britskou „kinematografií kuchyňského dřezu“ (kitchen sink cinema), ačkoli poetika snímku nezapře, že Spencerová patří do zlaté generace festivalu Sundance (Hartley, Solondz, Jarmusch, Soderbergh aj.). Ostatně právě zde na sebe poprvé upoutala pozornost díky filmu Little Noises (1991). Dramedie Na obláčku, která vznikala přetržitě dlouhých šest let, je věnována buřičskému herci Guillaumovi Depardieu, jenž zemřel na place na zánět plic a snímek nedokončil. Hlavní roli světáckého Boba po něm nakonec převzal Michael Madsen, s nímž Spencerová natočila také vědeckofantastické drama South of Hope Street (2018).
Vysílání: 02.3., 23.55 hod., ČT art