zvláštní poděkování
Volný.cz

Krajinomalba 19. století Severní Čechy

Julius T. Gruss - Krajina od Litoměřic (1858)

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

Společnost konce 18. a 19. století procházela mnohými změnami včetně hledání nového vztahu k přírodě. V novém kontextu přírodu jako první objevili vědci, filosofové a estetici, kteří ji chápali nejen jako zdroj přírodovědeckých objevů, ale i zdraví a jako součást prospěšného životního stylu. S novodobým chápáním přírody souviselo i zakládání krajinných parků podle anglických a čínských vzorů. Nejstarší krajinný park na území Čech byl založený v letech 1766 až 1771 v Červeném Hrádku u Jirkova. Postupem času se příroda, bližší kontakt s ní, stala centrem zájmu i širší společnosti a pochopitelně i uměleckého ztvárnění.

Krajinu severních Čech jako uměleckou inspiraci objevili mezi prvními malíři působící na drážďanské Akademii, zdejší oblast navštívil již Johann Alexander Thiele v první polovině 18. století. Skutečnou proslulost Českému Švýcarsku a Českému středohoří přinesl Caspar David Friedrich inspirující se místní krajinou na svých cestách za romantickými prožitky. Kromě německých umělců severní Čechy pochopitelně navštěvovali i čeští malíři a grafici, na počátku 19. století to byli například Antonín Karel Balzer nebo Karel Postl. Zájem o severočeskou krajinu pokračoval v různé intenzitě v průběhu celého 19. století.
Pestrost zdejšího regionu nabízela umělcům mnoho atraktivních námětů, od úrodných, převážně zemědělských oblastí Roudnicka, Litoměřicka a Českolipska po hornaté pohraničí Krušnohoří, Jizerských a Lužických hor, včetně s romantickým cítěním rezonujícího Českého středohoří a Českého Švýcarska. Bohatost výtvarného ztvárnění severočeského regionu se projevila i v čase v rámci mnohých proměn přístupů a uměleckých trendů v průběhu dlouhého 19. století, jak to dokumentuje současná výstava nazvaná Z dálky - z blízka.
V první části se výstava zabývá poutníky a výletníky, kteří, kromě obvyklých náboženských poutí a procesí, na počátku 19. století objevovali neprobádaná místa divoké přírody nebo hradní zříceniny jako zapomenuté památky minulosti, aby na konci století zakládali turistické spolky a budovali rozhledny a turistické ubytovny. Výpravy do přírody a návštěvy architektonických památek vyjadřovaly jak zvědavost a touhu po návratu k přírodě, tak i vlastenecké poznávání vlastní minulosti.

Druhá část sleduje proměnu vnímání krajiny v rámci krajinomalby s důrazem na osobnosti Antonína Mánesa a Maxe Haushofera – oba učitelé krajinářské speciálky při pražské Akademii. Zatímco Antonín Mánes je představen vlastními díly, Maxe Haushofera zastupují jeho žáci působící v severních Čechách. Proměna uměleckého vnímání krajinomalby na konci 19. století je prezentována na tvorbě Aloise Kirniga a Jana Nowopackého.

Třetí část je věnovaná lázeňství. Severní Čechy byly bohaté nejen na nerosty, ale i na léčivé prameny. Díky novému životnímu stylu a objevu blahodárného vlivu přírody na lidské zdraví byly lázně, zvláště ty teplické, upravovány a hojně navštěvovány. Poptávka po propagačních materiálech i upomínkových předmětech dala vzniknout mnoha albům i samostatným grafickým listům a kresbám z oblíbených lázeňských a výletních míst.
Venkov a život lidí v úzkém sepětí s přírodou je tématem čtvrté části. Zemědělské práce zasazené do krajiny v průběhu ročních cyklů, například sluncem prozářená doba žní nebo pastva dobytka, lidé jdoucí krajinou za prací, ale i každodenní rytmus vymezený různými rituály, zvoněním klekání, zastavením u kapličky či u kříže u cesty, byly vděčnými náměty mnoha umělců.
Proměna měst je zachycena v závěrečné páté části. Idylicky komponované pohledy na města počátku století byly velkou inspirací i pro druhou polovinu 19. století, a tak se poetické krajinné scenerie a žánrové scénky objevují i v popředí prosperujících průmyslových aglomerací. Častým prvkem objevujícím se nejen na městských vedutách druhé poloviny století byla železnice, symbol mnohých soudobých změn.
Výstava Z dálky - z blízka je k vidění v Severočeské galerii výtvarného umění v Litoměřicích do 28. ledna 2018.

1.1.2018 18:12:28 HelKo | rubrika - Výstavy

Časopis 30 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Dobrý konec všechno spraví

Časopis 30 - sekce

DIVADLO

Princezna Pampeliška Jaroslava Kvapila

Princezna Pampeliška

Princezna Pampeliška
Klára Jerneková v hlavní roli televizní adaptace pohádky Jaroslava Kvapila (1967). Dál celý článek

další články...

HUDBA

Poslední kovboj příběh Michala Tučného

Poslední kovboj

Poslední kovboj
Na životní příběh Michala Tučného vzpomínají P. Novotný, M. Černý, T. Linka, Z. Rytíř a dal celý článek

další články...