zvláštní poděkování
Volný.cz

Sakrální textilie v rakouském Escorialu

Marie Teresie

autor: archiv   

zvětšit obrázek

V duchovním centru Dolního Rakouska a kdysi sídlu rakouských panovníků, v klášteře Klosterneuburg na Dunaji, zvaném také rakouský Escorial, který je sám o sobě tím nejskvostnějším uměleckým exponátem, je k vidění další výstava vztahující se k výročí Marie Teresie. Pod titulem Marie Teresie a sakrální Rakousko představuje jedno z vrcholných období církevní reprezentace za její vlády. V klášterních sbírkách to dosvědčují četná umělecká díla od relikviářů přes liturgická nářadí po textilie. A právě jim a také řadě oděvů zapůjč ených z jiných institucí je pod mottem „Kdo vyšívá, nehřeší“ (prý výrok Marie Teresie) věnována současná expozice.

V celé bývalé rakouskouherské monarchii se zachovala nádherně vyšívaná liturgická roucha – paramenty, která pocházejí z nadání Marie Terezie. Jsou počítána k nejlepším výtvorům barokního textilního umění a řada z nich tvoří náplň této přehlídky.
Marie Teresie si velice cenila ručních prací a zejména vyšívání, které patřilo ke vzdělání šlechtických dívek. Habsburské arcivévodkyně jej ovládaly přímo mistrně. Výšivky se proto také celou výstavou doslovně „táhnou jako červené vlákno“.
Těžištěm výstavy vedle domácích textilních pokladů jsou vyšívané práce z dílen kláštera anglických panen v St. Pőlten a soubor rouch klášterní fary Marie Hietzing ve Vídni. Nevelká vzdálenost od Schőnbrunnu i existence uctívaného obrazu Panny Marie v místním kostele byly příčinou zvlášť blízkého vztahu arcivévodkyně, který se odrazil v jejích četných donacích.
Většina textilních darů Marie Teresie se pozná podle signatury. Vyšité emblémy jako např. na kasule z Hietzingu z roku 1759 nebo štítek ve tvaru stříbrného motýlka obsahují společně s monogramem MT také rok donace.

Není obecně známo, že nejmladší syn Marie Teresie arcivévoda Maxmilián František, poslední arcibiskup- kníže v Kolíně nad Rýnem byl v personální unii také knížetem biskupem v Münsteru.ve Vestfálsku. Poprvé je tak v Rakousku k vidění zlatá kasule z Münsteru, kterou mu věnovala matka.
Typickým dobovým fenoménem jsou mešní roucha vytvořená z použitých látek. Baroko nečinilo rozdíl mezi materiály ke světským a posvátným účelům a vzácný hedvábný brokát mohl být využit jak na plesové šaty tak na liturgický oděv. Klášterní ornát pro vánoční bohoslužby byl ušit právě z takového materiálu.
Každoročních dvorských poutí ke hrobu sv. Leopolda, které se pořádaly s velkou nádherou právě v době Karla VI., se jako mladá dívka účastnila jeho dcera Marie Teresie. V archivu se dochovaly doklady, že za tuto účast vždy obdržela zlatý Leopoldův fenig. Součástí výstavy je i nádobí, které se používalo při banketech na počest sv. Leopolda a které dokazuje vysoce rozvinutou úroveň stolování.
Výstava „Marie Teresie a sakrální Rakousko“ probíhá v pokladnici a císařských komnatách v klášteře Klosterneuburg nedaleko Vídně do 15. listopadu 2017.

16.10.2017 11:10:55 Helena Kozlová | rubrika - Výstavy

Časopis 38 - rubriky

Archiv čísel

reklama

WebArchiv - archiv českého webu

Články v rubrice - Výstavy

Do Galerie Českých center zavítal design

Brusel v Praze, Picasso ve Varšavě

U příležitosti oslav výročí 1918/1968 připravila Česká centra v Praze pozoruhodnou výstavu. Nese název Brusel ...celý článek


Dnes se na Lidické otevře Galerie Jefa Kratochvila

Jef Kratochvil

Ikona české fotografie Jef Kratochvil nás opustil 4. března tohoto roku. Jeho život – profesní i soukrom ...celý článek


Festival SEJF zve na netradiční „exkurzi“ pivovaru

NAHO-VAR (Anna Kopková)

Pivo a nahé ženy – může se zdát, že tak začíná sen kdejakého muže. Dvaadvacetiletá fotografka Anna Kopko ...celý článek



Časopis 38 - sekce

DIVADLO

Divadelní tipy 39. týden

Zora Jandová

Miroslav Donutil opět v Lucerně
Senzační historky skvělého vypravěče a herce (2006). Kamera J. Lebeda. Reži celý článek

další články...

OPERA/ TANEC

Pocta Seville - Plácido Domingo

Plácido Domingo (Pocta Seville)

Pocta Seville
Plácido Domingo zpívá árie z oper, které se neodmyslitelně vážou k tomuto proslulému andalusk celý článek

další články...