Scéna.cz 

Výtvarné tipy 35. týden

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem (11/15)
Se zasvěceným průvodcem se projdeme Mosteckou ulicí a po Malostranském náměstí (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš
V této části toulek s profesorem Františkem Dvořákem se ocitáme na malostranském konci Karlova mostu a prohlédneme si stavby, které vznikly v průběhu staletí v jeho sousedství. V jedné z nich již ve středověku fungovaly lázně, v jiné například bydlel mladý skladatel Beethoven. Zvláštní pozornosti se pak budou těšit obě části dnešního Malostranského náměstí s působivými palácovými budovami a dominujícím chrámem sv. Mikuláše.
Vysílání: 29.8., 12.20 hod., ČT2

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem (12/15)
Se zasvěceným průvodcem se vypravíme vzhůru malostranskou Nerudovou ulicí s působivou barokní zástavbou (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš
Procházku Nerudovou ulicí zahájíme v domě U Tří housliček. Houslařské řemeslo se v něm dědilo z generace na generaci už od počátku 18. století. Zastavíme se u Morzinského a Thunovského paláce, které nutí kolemjdoucí k zastavení svou monumentální sochařskou výzdobou. Zvláštní pozornost si také zaslouží dům U Červeného lva, kde se narodil velký český barokní malíř Petr Brandl, a dům U Dvou slunců, kde prožil většinu svého života spisovatel Jan Neruda. Naše procházka bude končit v posledním ohybu před závěrečným stoupáním na Pražský hrad.
Vysílání: 30.8., 12.55 hod., ČT2

Deset století architektury: Zámek Kačina
Dokument o nejvýraznější české stavbě období klasicismu (1999). Scénář a režie T. Šimerda
Zámek Kačina u Kutné Hory představuje nejvýznamnější památku českého stavitelství z období klasicismu.
Období klasicismu a empíru spadá do konce osmnáctého a počátku devatenáctého století. Zahrnuje tedy i období francouzské revoluce a následujících napoleonských válek. Toto období není v oblasti architektury na význačná díla právě nejbohatší. A zámek Kačina, největší stavitelské dílo klasicismu v Čechách, vznikal po celých dvacet let.
Stavba je situována do rozsáhlého přírodního parku, který vytvořil kolem roku 1800 vídeňský architekt Jacquin. Zde dal hrabě Jan Rudolf Chotek vybudovat zámek podle návrhu Christiana Friedricha Schurichta, drážďanského stavitele. Práce byly zahájeny roku 1802 a celá budova dokončena teprve v roce 1822. Koncepce stavby vychází ze segmentovitého půdorysu s tětivou dlouhou 227 metrů.
Alegorická a mytologická figurální reliéfní výzdoba je dílem vídeňských sochařů a vznikla v letech 1827–1830. Zobrazuje alegorii Hospodářství a Lovectví. Zámek má ústřední část se společenskými místnostmi a hraběcím obydlím, v kolonádových křídlech jsou pak umístěny pokoje pro hosty. Severní budova skrývá divadlo a nedostavěnou kapli.
Vysílání: 31.8., 12.00 hod., ČT2

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem (13/15)
Se zasvěceným průvodcem se vydáme od Radničních schodů na Hradčanské náměstí (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš
Dnešní procházka začíná na rozcestí pod Hradem, před působivým barokním domem U Zlaté hvězdy. Odtud budeme s panem profesorem Dvořákem pokračovat po středověkých Radničních schodech za jedněmi z nejkrásnějších zákoutí Prahy, která mnohým připomínají starobylá italská města. Po schodišti vystoupáme až na Hradčanské náměstí, kde si všimneme nejen monumentálních paláců celé řady šlechtických rodů, ale také Mariánského morového sloupu – posledního díla velkého barokního sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.
Vysílání: 31.8., 12.15 hod., ČT2

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem (14/15)
Se zasvěceným průvodcem projdeme Matyášovou branou do areálu Pražského hradu (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš
Na Pražský hrad vstupujeme z Hradčanského náměstí, a tak máme před sebou celý Tereziánský trakt, Matyášovu bránu a dramatickou dvojici sousoší Zápasících gigantů od barokního sochaře Ignáce Platzera. Věnovat se budeme zejména prvnímu a druhému hradnímu nádvoří, kde naši pozornost upoutají sotva patrné pozůstatky kostela Panny Marie z doby Bořivoje I. a působivá třístupňová Kohlova kašna se lvími plastikami.
Vysílání: 01.9., 12.45 hod., ČT2

Po Královské cestě s profesorem Františkem Dvořákem (15/15)
Se zasvěceným průvodcem ukončíme putování historickou Prahou v monumentálním interiéru Chrámu sv. Víta (2008). Připravili J. Drda a J. Hojtaš
Matyáše z Arrasu, francouzského architekta s působištěm na papežském dvoře, pozval císař Karel IV. do Prahy, aby vybudoval nový reprezentativní chrám pro pražské arcibiskupství. Katedrála sv. Víta se oficiálně začala stavět v roce 1341. Po Matyášově smrti převzal stavbu Petr Parléř, který původní stavební plány výrazně obměnil. Je pozoruhodné, že mu v té době bylo třiadvacet let. Dodnes nevíme, jak jsou některé kamenné dekorativní prvky, které jakoby visí ve vzduchu, vůbec ukotveny. Přínosem jeho huti je vytvoření zcela nového systému síťové klenby, která zdokonalila dosavadní klenbu křížovou. Nejposvátnějším a zároveň nejpůsobivějším místem chrámu je Svatováclavská kaple, rovněž dílo Petra Parléře, v němž dodnes můžeme obdivovat fresky s původními středověkými barvami.
Vysílání: 02.9., 12.25 hod., ČT2

Karel IV. – 700 let
Po Karlově mostě s prof. Františkem Dvořákem
Závěrečné zastavení a vyznání jedné z nejpozoruhodnějších středověkých staveb (2002). Kamera a režie J. Hojtaš
V posledním dílu toho cyklu se s profesorem Dvořákem vrátíme zpátky na Karlův most a zastavíme se u jediného sousoší, které zde bylo umístěno ve 20. století, respektive v r. 1928. Jedná se o Cyrila a Metoděje sochaře Karla Dvořáka, kterého náš průvodce osobně poznal. Dosud velkou neznámou je i hlava "Bradáče", jakýsi vodoměr Vltavy. Hlava byla několikrát přemístěna. Zda se jedná o pozůstatek výzdoby Juditina mostu či keltskou plastiku – jakési ochranné božstvo – se už asi nikdy nedozvíme.
Vysílání: 31.8., 00.10 hod., ČT art; Opakování: 04.9., ČT art., 05.9., ČT art