Scéna.cz 

Kino Art tipy 22. týden

Zátah
Jean Reno jako lékař, který plnil svou povinnost až do konce. Francouzský koprodukční film (2010). Dále hrají: M. Laurentová, G. Elmaleh, S. Testudová, A. Brochetová, C. Allégretová, T. Frémont a další. Režie Roselyne Boschová. 6. června 1942 vstupuje v platnost nové nařízení francouzské vlády namířené proti židovskému obyvatelstvu. Jedenáctiletý Joseph Weismann proto odchází do školy se žlutou hvězdou na hrudi. Přesto žijí Weismannovi v přesvědčení, že mají stále důvody k radosti. Ale jen do úsvitu dne 16. července 1942, kdy do bytu vtrhnou muži v černých uniformách. Budí celou Josephovu rodinu a ženou je do autobusu... Po největší razii v dějinách lidstva, která proběhla pod taktovkou francouzské policie, se v pařížské cyklistické aréně tísní na třináct tisíc Židů. Pět dní bez vody, bez jídla a bez zdravotní péče. Dr. Sheinbaum (Jean Reno) internovaný spolu s ostatními dělá, co může. Intenzita rasismu šířeného zdejší kolaborantskou vládou hluboce zasahuje mimo jiné také sestru Červeného kříže Anette Monodovou. Někteří francouzští politici, stejně jako francouzská policie plnili aktivně příkaz německých okupantů – vytvořit seznamy všech Židů. Jejich zatčení bylo poté bleskově provedeno 16. a 17. července 1942. Na zátahu se podílelo i 9 000 pařížských policistů a četníků. Židé byli shromažďováni především na Zimním stadionu (Vélodrome d'Hiver), kde byli drženi pět dní bez vody a jídla a potom převezeni do sběrných táborů, odkud vedla přímá cesta do vyhlazovacích táborů. Tato akce, známá jako Deportace na Zimní velodrom v Paříži (ve francouzských dějinách označovaná jako Rafle du Vélodrome d'Hiver doslova Razie Zimního velodromu), je jednou z nejtemnějších skvrn v dějinách Francie. Internetová databáze uvádí tato zdrcující čísla: v Paříži bylo zatčeno 13 152 osob, což činilo více než čtvrtinu z celkového počtu 42 000 francouzských židů poslaných v roce 1942 do Osvětimi. Po skončení války se jich vrátilo pouhých 811. Z Pařížanů přežilo jen 25 dospělých a několik dětí.
Vysílání: 31.5., 21.10 hod., ČT art

Život ryb
Co když to, co jsme kdysi s lehkým srdcem opustili, bylo to nejlepší, co nás kdy potkalo? Chilsko-francouzský film (2010). Hrají: S. Cabrera, B. Lewinová, V. Montero, L. Jimenezová, A. Zegersová a další. Režie Matías Bize (Ve španělském znění s titulky) (Premiéra). Pohledný světoběžník Alejandro přijíždí po deseti letech domů do Chile a samozřejmě nemůže vynechat narozeninovou oslavu nejlepšího kamaráda. Na večírku potkává staré známé a zjišťuje, jak se za uplynulá léta změnili. Přátelé ho rádi vidí a zajímají se o jeho vzrušující život v Berlíně. Pod povrchem se však skrývají komplikovanější pocity: Alejandro si připomíná okolnosti tragédie, před kterou kdysi z Chile ujel, ale hlavně potkává dívku, kterou chce potkat nejméně ze všech. Jak dopadne jeho střet s vlastní minulostí? Režisér Matías Bize vypráví vcelku jednoduchý příběh pomocí sofistikovaných filmařských postupů. Narozeninový večírek se odehrává v reálném čase a v omezeném prostoru jediného domu. Kamera domem proplouvá společně s hlavním hrdinou, jednotlivé sekvence mají různou atmosféru podle toho, ve které místnosti se Alejandro zrovna ocitne a na koho tam natrefí. K tomu citlivé herectví, minimum dialogů, rozhovory vedené jen očima, které vypovídají o smutných duších šťastných třicátníků. Prostému příběhu neustálého míjení dvou lidí, kteří jsou si (možná...) souzeni, se tak daří vzbudit silné divácké emoce.
Vysílání: 04.6., 21.50 hod., ČT art