Scéna.cz 

České filmy na obrazovce tipy 48. týden

Zabil jsem Einsteina, pánové
Česká sci-fi komedie o tom, co by bylo, kdyby nebylo to, co bylo... (1969). Hrají: J. Sovák, J. Brejchová, L. Lipský, I. Janžurová, P. Čepek, M. Kopecký a další. Scénář: J. Nesvadba, M. Macourek a O. Lipský. Kamera I. Šlapeta. Režie O. Lipský.
Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí "stroje času" do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život - na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává "v budoucnosti", konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem - takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem - zabít mladého Alberta Einsteina...
Vysílání: 26.11., 22.15 hod., ČT1.

Králíci ve vysoké trávě
Věřit v Boha nebo ve Vladimíra Iljiče? Český film o pochybách dětí a jistotách dospělých (1961). Hrají: M. Koblic, A. Hegerlíková, E. Romančík, V. Lohniský, J. Tvrzníková a další. Scénář O. Hofman. Kamera J. Vojta. Režie V. Gajer.
Desetiletý Martin chodí ve škole na náboženství a v kostele pokaždé ministruje. Takové je přání jeho matky Anči, bigotní věřící. Martin se však na každém kroku setkává s pokrytectvím, a tak začne pochybovat, že Bůh existuje. Jeho starší bratr Eda beztrestně krade otci peníze, otec zase rozkrádá materiál z družstevní stavby, a dokonce i Martinův nejlepší kamarád Kovajs bez zábran "hřeší". Farář Hornof se různými způsoby snaží udržet si vliv na své ovečky, ale v tom mu kladou překážky lidé s "pokrokovým" socialistickým smýšlením. Když Martinovi uhynou jeho milovaní angorští králíci, kteří přece nikomu nic zlého neudělali, má chlapec v otázce víry jasno. Rozhodne se vstoupit do pionýrské organizace. Zbývá jen utajit to před matkou...
Český film scenáristy Oty Hofmana a režiséra Václava Gajera je zaměřen proti náboženské bigotnosti. Téma, které samozřejmě vyhovovalo ideologickým doktrínám východoevropských zemí, však autoři zprostředkovali dětským pohledem. Tragické vyznění filmu museli tvůrci dodatečně zmírnit: Martin měl původně zemřít na zápal plic, zatímco v definitivní verzi se celý prostydlý schovává v kůlně.
Vysílání: 25.11., 11.35 hod., ČT2

Poločas štěstí
Když ještě na Žižkově voněly akáty a zbytky od guláše. Josef Vinklář a Jiří Adamíra v českém filmu (1984). Dále hrají: H. Maciuchová, M. Hozová, Z. Jandová, M. Šimáček, R. Hrušínský a další. Scénář V. Měšťan. Kamera E. Sirotek. Režie Z. Brynych. Padesátiletý Ondřej Bozděch (J. Vinklář) rozváží uhlí po pražském Žižkově a nade vše tuto čtvrť miluje. Strávil zde celý život a zná tady všechny sklepy. Právě mezi žižkovskými činžáky žije svůj obyčejný život, právě zde si užívá starostí i radostí s dospívající dcerou Markétou i s neposedným synkem Ondrou. Jeho nejlepším kamarádem je řidič Karel (J. Adamíra), bývalý matematik, který kdysi musel opustit svou práci ve výzkumném ústavu z politických důvodů. I když Karel je inženýr a je úplně jiným člověkem než přímočarý Ondřej, stal se během času téměř členem Bozděchovy rodiny. Časy se však mění. Staré domy ze Žižkova mizí jeden po druhém, Markéta se musí vdát a Karel dostane nabídku vrátit se ke své původní profesi. Ondřej se chtě nechtě musí zastavit a zamyslet se, jaký to vlastně žije život...
Nostalgický příběh, který zachycuje proměnu starého Žižkova v moderní část velkoměsta, natočil režisér Zbyněk Brynych v roce 1984. Po šestadvaceti letech se tak vrátil na místa, kde natočil svou proslulou Žižkovskou romanci. Hlavní postavy Ondřeje a Karla napsal scenárista Vojtěch Měšťan na tělo Josefu Vinklářovi a Jiřímu Adamírovi.
Vysílání: 25.11., 22.10 hod., ČT2

Sarajevský atentát
Okolnosti atentátu, který se stal záminkou k rozpoutání první světové války. Československo-jugoslávský film (1975). Hrají: Ch. Plummer, F. Bolkanová, M. Schell, I. Mensur, R. M. Bajić, J. Hrušínský, B. Durić, L. Šafránková, I. Vyskočil, Ch. Millot, O. Korbelář, J. Švandová a další. Scénář: S. Bulajić, V. Bor a P. Jarrico. Kamera J. Čuřík. Režie V. Bulajić.
V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d'Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily cesty se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand podle plánu svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti. Jenže situace mezi evropskými mocnostmi je už několik let napjatá právě kvůli jejich územním nárokům na Balkánu. Čin, který se nakonec podaří dokonat Gavrilu Principovi, se tak stane záminkou pro rozpoutání největšího válečného konfliktu v dosavadních dějinách...
Vysílání: 29.11., 23.30 hod., ČT2