zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Pražské jaro 2019 uvede světové premiéry

Pražské jaro 2019

autor: Česká televize  

zvětšit obrázek

Druhým rokem je partnerem festivalu Pražské jaro společnost Mastercard - nejvýznamnější poskytovatel služeb v oblasti univerzálních platebních řešení. „Naším partnerstvím s Pražským jarem přinášíme návštěvníkům obohacení jejich jedinečných zážitků o poznání zákulisí festivalu a orchestrů v rámci věrnostního programu Priceless Prague a příjemněji a pohodlněji strávené chvíle při čekání na občerstvení díky bezhotovostnímu placení kartami i mobily. Novinkou bude fungování konceptu Mastercard Lounge s pohoštěním bez front v době koncertů nejen v Obecním domě, ale i v Rudolfinu,“ řekl Miroslav Lukeš, generální ředitel společnosti Mastercard pro Českou republiku, Slovensko a Rakousko.

Partnerem druhého zahajovacího koncertu Bamberských symfoniků 13. května 2019 v Obecním domě bude spolu s Mastercard také bankovní dům UniCredit Bank.
Letošní Pražské jaro uvede ve světové premiéře tři díla soudobých českých skladatelů zkomponovaných na objednávku festivalu. „Světové premiéry byly vždy pevnou součástí Pražského jara. Láká nás objevovat nové talenty a pestrost současné hudby. Proto jsme s objednávkou oslovili trojici mladých autorů, v jejichž tvorbě se dnešní svět zrcadlí pokaždé jedinečným způsobem,“ uvádí ředitel festivalu Roman Bělor.
Pestré je i nástrojové obsazení, pro které autoři píší. Jako první bude uvedeno orchestrální dílo Hypnos z pera Šimona Vosečka. Na koncertu 19. května jej zahraje PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga, vítěze slavné soutěže v Besançonu. Skladba æther Jakuba Rataje vedle názvu poutá i použitými hudebními nástroji – na neotřelou kombinaci smyčcového kvarteta, klavíru, hoboje a těreminu se mohou těšit diváci 24. května. Novinka Jany Vöröšové nazvaná Atlas mraků zazní v podání saxofonového kvarteta Bohemia 26. května.
„Tón saxofonu je pro mnoho lidí zatížen asociacemi na jazzovou hudbu, já sama jej mám spojený se vzpomínkou např. na mého oblíbeného Johna Zorna. Ale tomu bych se právě chtěla vyhnout a najít trochu jiný než obvyklý zvuk,“ říká Vöröšová o své nové skladbě. „Proto jsem ansámbl rozšířila o akordeon. Skladbu doplní o bohatou harmonii a zvukově se bude dobře pojit se saxofony. Navíc je nástrojem, který ‚dýchá‘, může frázovat podobně jako dechové nástroje.“
Poetický název skladby Atlas mraků vzbuzuje zvídavost, co stálo za inspirací – vždyť identický název nese skladba, kterou komponuje jedna z hlavních postav stejnojmenného filmu režisérské trojice Toma Tykwera a sourozenců Wachowských. „Vůbec ne – film jsem ani neviděla, je to náhoda!“ směje se Vöröšová. „Mraky mě vždycky zajímaly. Fascinují mě jejich proměnlivé tvary. Stejně jako mraky, i hudba je podobně mnohovrstevná. Pozorování mraků nabízí jednoduchý a intenzivní zážitek. Stačí zvednout hlavu a můžu se kochat.“
Jméno Jany Vöröšové bylo v poslední době hojně skloňováno – krátce po té, co u ní Pražské jaro objednalo skladbu, vyhrála rovněž v skladatelské soutěži České filharmonie. Hudební vzdělání získala na Pražské konzervatoři, pražské HAMU, ale i Královské konzervatoři v Bruselu, kde se seznámila nejen s nejmodernějšími technologiemi elektronicky zpracovávaného zvuku.
„Bohemia Saxophone Quartet je soubor, který již mnoho let působí na české scéně, kde systematicky a na špičkové úrovni mapuje český i světový repertoár pro toto nástrojové složení. Bude zajímavé sledovat, jak si Vöröšová poradí s poněkud drsným zvukem čtyř saxofonů,“ říká Miroslav Pudlák, kurátor soudobé hudby na Pražském jaru. „Během své existence ansámbl navíc inicioval řadu zakázek soudobým skladatelům a přispěl tak k rozšiřování repertoáru pro toto obsazení. Hlavní bodem programu bude britský minimalistický skladatel Michael Nyman, se kterým soubor navázal už v minulosti tvůrčí spolupráci.“
Pražské jaro s objednávkou orchestrálního díla oslovilo Šimona Vosečka, českého skladatele působícího od roku 2002 ve Vídni. „V Praze jsme měli zatím málo příležitostí poznávat jeho hudbu, která je zároveň moderní i posluchačsky přístupná,“ říká Pudlák. Tím je umocněna symbolika pražsko-vídeňské dramaturgické linky tohoto koncertu – vedle Vosečka zazní dva slavné Mozartovy opusy - Symfonie č. 40 g moll a Koncert pro lesní roh č. 2 Es dur. Šimon Voseček sklízí úspěchy na mezinárodní scéně už několik let, zejména díky komorním operám. V Praze studoval skladbu na konzervatoři u O. Kvěcha a v roce 2002 odešel studovat do Vídně, kde žije dodnes. Ostatně i jeho nové dílo nazvané Hypnos rozvíjí atmosféru nočních scén jeho zatím poslední opery Hybris, která byla s velkým úspěchem roku 2016 provedena ve vídeňském Sirene Operntheater. „Hypnos nesleduje konkrétní hudební program, jde spíš o atmosféru někde na hraně vědomí a podvědomí,“ popisuje Voseček. Svou expresivitou upoutá i autorův úvodní text v partituře: „Nejasná hranice mezi realitou, snem a noční můrou. Mrtvý ti nalije skleničku, morče si vypůjčí kontaktní čočky. Život rozemletý v mixéru. Paralelní svět nesplnitelných přání spletených s banálními obavami.“

V květnu se uskuteční již 71. ročník Mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro, do které se přihlásilo 404 mladých hudebníků ze 49 zemí světa, aby soutěžili v oborech hoboj a flétna. Od konce ledna jsou známy výsledky tzv. předkola. V něm členové přípravné komise na základě poslechu zaslaných nahrávek vybrali ty, kteří obdrželi pozvání v květnu do Prahy.
„Letos jsme vybrali 48 flétnistů z 215 přihlášených,“ říká flétnista Jiří Válek, člen přípravné komise, která posuzovala nahrávky aspirujících flétnistů. „Přehrávka je anonymní, členové komise neznají jména, nevidí jednotlivé kandidáty. Při takovém množství přihlášených je hodnocení opravdu náročné. Ale právě to, že komise je pětičlenná a každý z jejích členů hodnotí nezávisle, zaručuje, že konečný výsledek bodování je spravedlivý,“ dodává.
V předkole hobojové soutěže komise vybírala ze 190 nahrávek z celého světa. „Úroveň byla různá, posuzování nelehké,“ říká hobojista Vladislav Borovka. „Nakonec se nám podařilo vybrat 55 účastníků z přibližně dvaceti různých zemí a všichni se již těšíme na květnový hobojový svátek, jak soutěž Pražského jara vnímáme.“ Při poslechu nahrávek je hodnocena nejenom technická úroveň hráčů, jejich tónová kultura či intonace, ale především celková muzikálnost – tedy pojetí, volba temp a podobně. „A to jsou hráčské vlastnosti, které je možné ohodnotit velmi brzy, i během krátkého vybraného úseku skladby,“ podotýká Jiří Válek.

Sedmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného přinese mezi 17. a 23. listopadem pětici prvotřídních klavíristů. Z hvězd světových pódií se diváci mohou těšit na recitál skvělého Jevgenije Kissina či Marc-André Hamelina. Vůbec poprvé se českému publiku představí mladá italská klavíristka Beatrice Rana, již časopis Gramophone v lednu tohoto roku zařadil mezi pět klavíristů nové „zlaté éry“. Dle tohoto hodnocení tak stojí po boku Daniila Trifonova či Yuji Wang. Zástupcem domácí scény bude Jan Bartoš a milovníci jazzu se mohou těšit na oceněními ověnčeného klavíristu Aarona Diehla, který vystoupí se svým triem.

Novým dramaturgem Pražského jara byl z iniciativy managementu festivalu a jeho umělecké rady jmenován Josef Třeštík.
„Příchod Josefa Třeštíka na pozici dramaturga znamená posílení Pražského jara o inspirativní a v dané oblasti zkušenou osobnost. Obnovení pozice dramaturga je součástí záměru managementu a umělecké rady určit jasnou programovou linii festivalu pro třetí dekádu 21. století, jejíž přesnou podobu bude mít Josef Třeštík na starosti,“ říká ředitel festivalu Roman Bělor.
„Josef Třeštík ve své dosavadní dramaturgické práci prokázal mimořádné schopnosti. Jeho myšlenky a koncepce jsou inspirující, zakotvené v hluboké znalosti hudební kultury. Těším se, že Pražskému jaru přinese pozoruhodné podněty,“ uvádí dirigent Jakub Hrůša, člen nové umělecké rady festivalu.
Připomeňme, že v červnu minulého roku byla ustanovena umělecká rada festivalu v novém složení. Bezprostředně po prvním zasedání se naplno rozběhly přípravy Pražského jara 2021, které bude prvním ročníkem, jehož program vzniká zcela v gesci nové umělecké rady. Rovněž mandát Josefa Třeštíka počíná Pražským jarem 2021, souběžně bude působit jako dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu.
„Mám obrovskou radost, že budu mít možnost formovat dramaturgii největšího domácího hudebního festivalu. Současně ale cítím velikou odpovědnost. Pražské jaro má nesmírně bohatou tradici, které by se nemělo zpronevěřit. Můžeme z ní čerpat, ale neměla by festival svazovat a bránit mu, aby se ve 21. století svobodně rozvíjel dál,“ říká Třeštík ke svému jmenování.
Členy umělecké rady Pražského jara jsou tyto osobnosti (v abecedním pořadí): dirigenti Tomáš Hanus a Jakub Hrůša, skladatel a dirigent Marko Ivanović, klavírista Ivo Kahánek, violoncellista Michal Kaňka, basbarytonista Adam Plachetka, odbornice na poučenou interpretaci staré hudby flétnistka Jana Semerádová a skladatel Miroslav Srnka. Zahraničním členem je houslista Clemens Hellsberg, emeritní ředitel Vídeňských filharmoniků.

25.3.2019 12:03:48 Redakce | rubrika - Festivaly

Časopis 13 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Bílá voda (MdB)

Články v rubrice - Festivaly

Radim Vizváry na prestižním Belgrade Dance Festival

Radim Vizváry na Belgrade Dance Festival (Foto: Dušan Vukić)

Přední český mim Radim Vizváry vystoupil na 21. ročníku Belgrade Dance Festival, jednoho z nejvýznamnějších ev ...celý článek


Pražské jaro bude letos plné novinek

Alexander Malofeev (Foto: Liudmila Malofeeva)

První jarní den neavizuje pouze probouzející se jaro, ale ohlašuje i blížící se festival Pražské jaro, který 1 ...celý článek



Časopis 13 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Výtvarné tipy 13. týden

Za zvukem valašského dřeva

Velechrám v Ulmu – nejvyšší kostel světa
Staleté osudy a současný život výjimečné gotické stavby. Něm celý článek

další články...