Scéna.cz 

21. srpen 1968

Neobyčejné životy: Marta Kubišová
S odzbrojující bezprostředností vyprávěný příběh osudem zkoušené a statečné ženy, ze které se stala po hořké dohře roku 1968 ikona národa. Její dokumentární portrét uvádíme jako připomínku zítřejšího výročí srpnové okupace (2012). Připravili Z. Maléřová a G. Agathonikiadis. Skutečná kariéra Marty Kubišové (*1. 11. 1942) začala v roce 1964, kdy nastoupila do známého pražského divadla Rokoko. Brzy se stala skutečnou pěveckou hvězdou, jejíž věhlas přesahoval hranice naší země. Nebýt okupace Československa roku 1968 mohla ona i její kolegové z tria Golden Kids dobýt Evropu jako jedinečný úkaz hudební scény. Martě Kubišové bylo teprve šestadvacet let, když přišel první zákaz. Ještě stihla nazpívat legendární Modlitbu pro Martu a pak se normalizační režim snažil všemi prostředky o to, aby její jedinečný hlas zmizel z povědomí národa. Zpěvačka lepila igelitové pytlíky na hračky a stala se součástí disentu. Ani život na existenčním minimu jí neubral nic ze síly tvrdohlavě vzdorovat osudu. V roce 1971 za dramatických okolností ztratila nenarozené dítě a prožila klinickou smrt. O osm let později se stal zázrak, stala se matkou a získala velkou životní oporu v dceři Kateřině. Martin osobitě zastřený krásný alt zazněl znovu až na Václavském a Letenském náměstí v listopadu 1989, kde po boku Václava Havla zpívala českou hymnu a slavnou Modlitbu pro Martu. Konečně se mohla vrátit ke zpívání v plné síle a zázemí našla v komorním prostředí pražského Ungeltu. S pěveckou kariérou se oficiálně rozloučila v roce 2017, i když i poté příležitostně vystupovala. V roce 2023 obdržela Řád Tomáše G. Masaryka první třídy z rukou prezidenta republiky.
Vysílání: 20.8., 09.55 hod., ČT1
Opakování: 23.8., ČT1

Karel Kryl 1969: Píseň skončila, žalář je naším domovem
Unikátní záznam recitálu charismatické legendy českého protestsongu, pořízený norskou veřejnoprávní televizí. Ještě před pár lety to bylo nejen pro českého diváka neznámé vystoupení Karla Kryla. Záznam pořídila v roce 1969 a po téměř padesáti letech ze svého archivu uvolnila veřejnoprávní televizní a rozhlasová společnost NRK. Více než 22 minut dlouhý počin vznikl v norském Oslo na přelomu června a července během Krylova třítýdenního pobytu ve Skandinávii, kam jej z popudu československých exulantů pozval Norský studentský svaz. Karel Kryl se poté ještě vrátil do Československa, ale v době norské premiéry pořadu 28. října 1969, tedy v den výročí vzniku Československa, už pobýval v mnichovském exilu. Pětici svých písní, kterými byly Salome, Jeřabiny, Bratříčku, zavírej vrátka, Marat ve vaně a Rakovina, doprovodil tehdy pětadvacetiletý zpěvák a výjimečný básník ilustracemi, jež kreslil ve studiu křídou na tabuli. Emotivní vystoupení, plné odkazů na okupaci Československa, stálo Karla Kryla hodně sil. K působivé syrovosti a autenticitě celého záznamu přispěla i dojemná epizoda, kdy se při hraní „Bratříčka“ spletl a v angličtině žádal o nový začátek písně. Celý recitál je unikátní událostí. Vinou cenzorských zásahů na počátku sedmdesátých let minulého století se žádný podobný a takto ucelený záznam z té doby nedochoval.
Vysílání: 21.8., 17.00 hod., ČT2

Golden Kids Comeback II
Marta Kubišová, Helena Vondráčková a Václav Neckář opět spolu po pětadvaceti letech v pražské Lucerně (1994). Kamera J. Hruša. Režie A. Novák a R. Vodrážka. Na sklonku šedesátých let 20. století vzniklo originální pěvecké trio. Spojili se v něm tři slavní interpreti populární hudby – Helena Vondráčková, Marta Kubišová a Václav Neckář. Bylo jim něco přes dvacet a rozhodli se zpívat společně jako Golden Kids. Jenže, než stačili pořádně začít koncertovat, přišel rok 1970 a zákaz Marty Kubišové ve všech sdělovacích prostředcích, v ČST, rozhlase, a především zákaz koncertování. Vadilo, že se zpěvačka angažovala během tzv. pražského jara a že její Modlitba pro Martu se po 21. srpnu 1968 a sovětské invazi stala nepsanou hymnou. Golden Kids měli našlápnuto na mimořádný úspěch, leč nuceně se rozpadli a zbývající zpěváci dál vystupovali sólově. Po roce 1989 Marta Kubišová mohla opět na jeviště. A všichni tři se po čtvrtstoletí sešli ke společnému koncertu v pražské Lucerně, z něhož Česká televize pořídila záznam. Uběhlo dalších více než třicet let a přes všechny peripetie, napjaté vztahy, spory a problémy tu zůstávají písničky, které fanoušci milují. Pojďme si je společně poslechnout: Jak se tak dívám, Přejdi Jordán, Ring-o-ding, Nautilus, Proč mě nikdo nemá rád, U nás máme mejdan.
Vysílání: 21.8., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 22.8., ČT art

Koncert pro Martu
Pocta výjimečné české zpěvačce, ikoně pražského jara 1968 (2022). Účinkují: M. Kubišová, A. Langerová, V. Dyk, J. Kirschner, J. Neckář, K. M. Tichá, Jelen, H. Holišová, B. Kohoutová, P. Malásek, Symfonický orchestr a Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu a další. Večerem provází V. Kopta. Režie V. Bělohradský. Jedna z nejcharismatičtějších českých zpěvaček, ikona pražského jara i sametové revoluce Marta Kubišová oslavila 1. listopadu 2022 významné životní jubileum. Český rozhlas Dvojka při této příležitosti uspořádal koncert ve Velkém sále pražské Lucerny, kterým vzdali kolegové poctu této výjimečné osobnosti. Během unikátního Koncertu pro Martu, kterého se zúčastnila i sama oslavenkyně, vystoupila řada současných předních umělců. Dobrodružství s bohem Panem, Depeše, Lampa, Loudá se půlměsíc, Denně čekám, Modlitba pro Martu, Ring-o-ding, Proudy, Hej, Jude, Časy se mění a přehršel dalších hitů v podání současných interpretů Hany Holišové, Bereniky Kohoutové, Anety Langerové, kapely Jelen a dalších si můžete poslechnout i nyní. Průvodcem koncertu je Václav Kopta.
Vysílání: 21.8., 20.55 hod., ČT art

Televizní písničky a songy Karla Kryla
Nejslavnější skladby legendárního textaře, skladatele, písničkáře, nesmiřitelného odpůrce komunismu a nemilosrdného analytika společnosti (2004). Uvádíme jako připomínku srpnových událostí roku 1968. Písničkář, skladatel a textař Karel Kryl (*12. 4. 1944 – †3. 3. 1994) se narodil v Kroměříži, první školní léta prožil v Novém Jičíně, ve čtrnácti nastoupil do internátu na střední keramickou školu v Bechyni. V letech 1963–65 prošel základní vojenskou službou a poté vystupoval s olomouckou beatovou skupinou Bluesmeni. Z této spolupráce vyšla první deska s písní Nevidomá dívka v interpretaci Hany Ulrychové. Roku 1967 díky pomocné ruce Miloše Zapletala natočil své první rozhlasové nahrávky, které se staly páteří LP desky Bratříčku, zavírej vrátka. Ústřední píseň byla neoficiální hymnou protiinvazního odporu po srpnu 1968. O rok později odešel Karel Kryl do Německé spolkové republiky, kde v říjnu požádal o azyl. V osmdesátých letech 20. století pracoval jako redaktor rozhlasu Svobodná Evropa, do vlasti se triumfálně vrátil po sametové revoluci, aby tu stihl ještě pět let tvořit. Zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994. Nebylo mu ani padesát let. Pětačtyřicetiminutový výběr nejznámějších Krylových písní se váže k cyklu „Kam zmizel ten starý song“. Z jeho písňové tvorby uslyšíte mimo jiné ty nejslavnější hity – Bratříčku, zavírej vrátka, Píseň neznámého vojína, Anděl, Salome, Rakovina, Plaváček, Lásko!, Veličenstvo kat a Písničkářský bacil.
Vysílání: 23.8., 22.45 hod., ČT art