zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Chytání větru v Ypsilonce

Varieté Freda A. aneb Chytání větru

autor: archiv divadla   

zvětšit obrázek

Nejnovější inscenace pražského Studia Ypsilon Varieté Freda A. aneb Chytání větru se formou i tématem hlásí k formě oblíbené ypsilonské mozaiky, věnované vždy konkrétní historické osobnosti. Jako by svým způsobem navazovala na předchozí, lehce naučný titul Swing se vrací neboli o štěstí, zkoumající kořeny a životní styl, které swing přináší. V novém titulu je pozornost zaměřena nejen na tanečně hudební divadlo, tedy cosi „mezi vaudevillem, revuí a varieté“, ale zároveň jeho čelné americké představitele, proslavenou dvojici Fred Astaire a Ginger Rogersová. Podobně jako v předchozích titulech je osazenstvo Ypsilonky obohaceno o hosta, v tomto případě profesionálního tanečníka Jana Ondera, který v představení nejen sám tančí, ale také se postaral o celkovou choreografii.

Scénáře i režie se ujal nestor Ypsilonky Jan Schmid (dramaturgem byl Jaroslav Etlík), o hudební nastudování mnohých známých písní z období první třetiny 20. století se postarali Vratislav Šrámek a Dominik Renč (který v představení zároveň hraje). Rámec příběhu vytváří málo známý fakt, že kořeny slavného amerického tanečníka jsou v Čechách (jeho dědeček Austerlitz prý bydlel na pražském Josefově). Tahouny příběhu je dvojice detektivů – Petr Vršek a Kamila Kikinčuková, kteří jako parafráze na Sherlocka Holmese a jeho pomocníka Watsona pátrají po ztracených faktech, týkajících se Freda Astaira (alias Fredericka Austerlitze) a jeho sestry Adély, a počátků jejich americké kariéry. To však hercům nebrání, aby se proměňovali v další postavy příběhu. Především Kikinčuková funguje doslova jako gejzír energie, zpívá, a tančí s obrovskou vervou, jako by přímo lákala diváky, aby se přidali. Typické ypsilonské fórky představují v krátkých scénkách či pouze replikách legendární skladatele v době, kdy začínali. A ovšem – důležitý je v představení nejen příběh samotný (ten je spíše záminkou) - ale především hudba, zpěv a tanec. Ginger Rogersovou, z jejíchž vzpomínek příběh do jisté míry vychází, ve starším věku si zahrála Jana Synková, jejího posledního manžela Oldřich Navrátil, ale pro diváky patrně atraktivnější bude mladší alternativa Ginger – Barbora Skočdopolová, která si s chutí zatančila s Astairem Jana Ondera. A bodovat budou bezpochyby i slavné písničky jako Cheek to Cheek, Night and Day Puttin´on the Ritz. Svérázné ypsilonkovské varieté má odpich, energii a příjemně se na ně dívá. Vzhledem k tomu, že se jedná o lehce stravitelnou, divácky vděčnou podívanou, neměla by mít inscenace nouzi o publikum.

6.2.2017 17:02:31 Jana Soprová | rubrika - Recenze

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Recenze

Mefisto: bezvýznamná rozhodnutí s kořeny zla

Robert Mikluš (Mefisto)

Činohra Národního divadla Praha se vrací do Státní opery. Pod vedením režiséra Mariána Amslera vstupuje na jev ...celý článek



Časopis 17 - sekce

LITERATURA/UMĚNÍ

Literární tipy 18. týden

Vita a Virginia

Tajemství života KHM
Pátrání po nevyjasněných záhadách v životě básníka Karla Hynka Máchy (2010). Režie I. celý článek

další články...