Scéna.cz 

Zemřela Jana Brejchová

Po dlouhé nemoci zemřela česká filmová, televizní a divadelní herečka Jana Brejchová (*20. 1. 1940 - † 6. 2. 2026) byla pokládána za nejslavnější ikonu českého filmu či dokonce největší filmovou hvězdu v dějinách české kinematografie. Jako třináctiletou dívenku ji objevil Ladislav Helge pro jednu z dětských rolí ve snímku Olověný chléb. Po třech letech se před kameru vrátila ve Vině Vladimíra Olmera a po několika dalších úlohách zazářila jako největší talent českého filmu konce 50. let ve Weissově přepisu románu Vlčí jáma. Už ve dvaceti obdržela prestižní cenu na mezinárodním festivalu v Locarnu za roli v Krejčíkově dramatu Vyšší princip. Stala se tak nejobsazovanější herečkou své generace, sklízela obdiv a vavříny na všech domácích i zahraničních festivalech.

Měla štěstí na režiséry, kteří jí poskytli příležitost a dokázali ji vést. Po své skvostné Editě ve filmové adaptaci Páralova románu Mladý muž a bílá velryba se objevila i v dalších rolích zralých žen. Její odvahu ukázat tvář stárnoucí, nenalíčené ženy obdivoval a dokázal využít nejen režisér Jiří Svoboda, ale rovněž Evald Schorm anebo Vladimír Drha. Nezapomenutelná v muzikálu Noc na Karlštejně či ve filmech Hodíme se k sobě, miláčku...?, Schůzka se stíny, Zánik samoty Berhof či Skalpel, prosím. Na počátku 70. let začala hrát také divadlo. Intenzivněji se divadlu věnovala až od 90. let a na sklonku své herecké kariéry, zejména v zájezdových představeních Dobrou noc, mami, Víš přece, že neslyším, když teče voda. Naposled v roce 2006 nastudovala detektivní komedii Čtyři pokoje do zahrady v Divadle U Hasičů. Není žádným tajemstvím, že mezi její životní partnery patřili dnes už světoznámý režisér Miloš Forman, německý herec Ulrich Thein a čeští herci Vlastimil Brodský, Jaromír Hanzlík a Jiří Zahajský. Stopy Jany Brejchové v českém filmu a v českém publiku jsou nesmazatelné, její tvář nezaměnitelná, její projev nenapodobitelně osobitý. Herečkou se stala i její dcera Tereza Brodská, s níž se Jana Brejchová sešla před kamerou v psychologickém snímku Citlivá místa o komplikovaném vztahu matky a dcery. Filmování zakončila v roce 2006 snímkem Jana Hřebejka Kráska v nesnázích, za film obdržela v roce 2007 Českého lva. O tři roky později získala dalšího Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. A v roce 2004 jí tehdejší prezident Václav Klaus udělil vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Za dob své největší slávy byla symbolem krásy a idolem mnoha mužů. Její charisma dosáhlo daleko za hranice naší země. Dostávala dopisy od fanoušků z celého světa, na zájezdech ji obdivovali nejvyšší státníci a evropští filmaři se ji snažili získat pro natáčení.
Nesmazatelně se zapsala do dějin českého filmu.