Scéna.cz 

Divadelní tipy 40. týden

13. komnata Evy Hacurové
Úspěšná herečka od dětství trpěla kvůli své postavě, jejím největším trápením jsou ale úzkostné stavy, které po narození dcery skončily psychickým kolapsem. Příběhem provází Petra Křížková. Režie M. Oddfish Nešlehová. Eva Hacurová se narodila ve Vrahovicích u Prostějova. Ačkoliv je velmi sympatická a pohledná, proporce modelky nikdy neměla. Na konzervatoři a později na DAMU se její složitý vztah k vlastnímu tělu začal prohlubovat. Už při přijímačkách čelila poznámkám, že vypadá jako Metráček. Když ji vzali, dávali jí najevo, že je atypická. Nikdy nehrála naivky, vždy byla chůvou, nikoliv Julií. Neustálé narážky na její postavu ji trápily, možná i proto, že jí doma bylo vštěpováno, že musí být pokorná a nesmí zpychnout a ona to přetavila v pocit, že „není nikdy dost“. Dost dobrá, dost šikovná, dost hezká. Měla tendenci se porovnávat s jinými lidmi, měla pocit, že jsou hezčí a lepší. Snažila se to změnit zevnitř, nešlo to, tak to změnila zvenku a vytratila se ze sociálních sítí. Jejím dalším problémem je přezodpovědnost. V každodenních situacích, kdy se toho nakupí hodně, chce všechno zvládnout na sto procent a k tomu je unavená, začne panikařit... Chodí k terapeutce a naučila se s tím prát, jenže po narození dcery přišel psychický kolaps. Způsobily ho nejen hormony a nevyspání, ale návaly šílených úzkostí, kvůli kterým nemohla kojit. Strašně si to vyčítala. K poporodním depresím se přidalo ještě stěhování s miminkem. To už neustála a musela nakonec vyhledat psychiatra. Nejen kvůli sobě, ale i kvůli rodině, protože úzkosti jí bránily v normálním fungování. V nejhorších chvílích měla pocit, že má obří zvon v hlavě, něco v ní tepe, měla obrovský strach, přepadla ji velká nervozita, která vyústila v paralýzu. Partner musel být na telefonu a případně přijet, čím víc miminko plakalo, tím víc se ona hroutila.
Vysílání: 01.10., 22.05 hod., ČT1
Opakování: 07.10., ČT1

Šimek a Grossmann poprvé
V zábavném cyklu Zpátky se Sobotou nám Luděk Sobota představí uměleckou dráhu slavné dvojice komiků, která se zapsala do zlatého fondu televizní zábavy (2012). Režie J. Wehrenberg. Miloslav Šimek a Jiří Grossmann – jedinečná komická dvojice od počátku 60. let. Jiří Grossmann byl hercem, zpěvákem a vynikajícím textařem. Narodil se do divadelnické rodiny 20. července 1941 v Praze. Byl muzikálně nadané dítě, uměl hrát na několik hudebních nástrojů, působil ve školním orchestru a ještě coby středoškolák před maturitou hrál v několika dixielandových kapelách. Ovládal hru na klavír, kytaru, trombon a kontrabas. S kapelou Dixie party dostal Grossmann pozvání hrát v klubu Olympik ve Spálené ulici v Praze (nynější Ypsilonka). Klub založil pod hlavičkou ČSM Miloslav Šimek, který tenkrát spolu s Vladimírem Bystrovem napsal kabaret Polotrapno, do kterého hledali kapelu. A právě tam se odehrálo jejich osudové setkání. Šimek s Grossmannem zjistili, že mají podobné názory na divadlo a začali se scházet i mimo něj, převážně v kavárně Slávie. Miloslav Šimek, komik, humorista a spisovatel, se narodil v rodině básníka Rudolfa Šimka. Jako dítě s oblibou poslouchal desky s Voskovcem a Werichem, už ve dvaceti se s kamarády vsadil, že napíše komické pásmo. A také to dokázal. Hned poté, co se Šimek a Grossmann potkali, začali spolu psát první povídky a divadelní hry. Jiří Grossmann se stal jedním ze zakládajících členů skupiny Country Beat Jiřího Brabce, pro kterou napsal spoustu textů, některé i sám zpíval (Blizzard, Své banjo odhazuji v dál, Až tě náhodou potkám), jiné zpívali Pavel Bobek, Naďa Urbánková a další (Ruby, nechtěj mi lásku brát, Je to zlé, Půlnoc, Závidím). V roce 1967 se Šimkovi s Grossmannem splnil sen. Dostali nabídku od Jiřího Suchého k účinkování v divadle Semafor. Kvůli tomuto angažmá se vzdali veškerých svých vedlejších aktivit. Jiří Grossmann zemřel předčasně v pouhých třiceti letech. Po jeho smrti chtěl Šimek s divadlem skončit a vrátit se ke kantořině. Režisér Ján Roháč jej ale nakonec přesvědčil, aby pokračoval dál. Novou dvojici vytvořil s Luďkem Sobotou a později také s Jiřím Krampolem. Až do své smrti spolupracoval se Zuzanou Bubílkovou.
Vysílání: 01.10., 22.35 hod., ČT1

Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna
Legendární zábavný pořad plný humorných scének, vtipných povídek a originálních písniček (1970). Spoluúčinkují: N. Urbánková, M. Voborníková, P. Bobek, J. Helekal a orchestr F. R. Čecha. Scénář M. Šimek a J. Grossmann. Kamera J. Lebeda. Režie J. Roháč. Dnes divákům přinášíme záznam dalšího z legendárních představení divadla Semafor „Návštěvní den" z roku 1970. Dvojice Miloslav Šimek a Jiří Grossmann uvádí pásmo komických výstupů, populárních písní a improvizací, které vynikalo především specifickým inteligentním humorem. Společně s Šimkem a Grossmannem v představení vystoupí řada výrazných tváří divadla Semafor, můžeme zmínit například Naďu Urbánkovou, Milušku Voborníkovou, Jiřího Helekala nebo Pavla Bobka. Pořad uvádíme jako vzpomínku na režiséra Jána Roháče, který nás opustil před 45 lety.
Vysílání: 03.10., 10.25 hod., ČT1

Úsměvy Jiřího Hrzána
J. Hrzán v sestřihu jeho nejzajímavějších komediálních rolí. Pořadem provází Zdeněk Svěrák (1996). Režie P. Vantuch. Jiří Hrzán byl výtečným komikem a skvělým sportovcem s vášní pro dýmky. Pro svůj mladistvý vzhled a menší postavě mohl dlouho hrát mladé postavy, a tak zvěčnil nezapomenutelné postavy jako je učedník v Písni pro Rudolfa III. nebo puberťák v seriálu Byl jednou jeden dům, kterého ztvárnil už jako třicátník. V Činoherním klubu exceloval ve slavné inscenaci Pension pro svobodné pány. Režisér Jiří Krejčík svou inscenaci natočil pro televizi, a tak nám řada skvělých výkonů zůstala zachována. Vedle komediálních rolí, které hrál v dodnes populárních filmech jako je Homolka a tobolka, Drahé tety a já či Jak utopit doktora Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, však dokázal vtisknout život i psychologickým rolím – například film Hlídač. V Nebeských jezdcích svým humorem oživil vážné téma. Nejznámější postavou asi zůstane jeho ženich v Krejčíkově Svatbě jako řemen, kde vytvořil nezapomenutelný typ postavy – kluka, který je smolař sužovaný nehodami a komplexy. Roku 1980 odešel předčasně v pouhých jedenačtyřiceti letech, ale zanechal po sobě řadu znamenitých rolí, které nám jej připomínají dodnes.
Vysílání: 04.10., 09.05 hod., ČT1
Opakování: 10.10., ČT1

České nebe
Cimrmanův dramatický kšaft v představení Divadla Járy Cimrmana. Díky českému géniovi se dozvíte, jak si v nebi vedou Svatý Václav a další velikáni našich dějin (2010). Hrají: Z. Svěrák, L. Smoljak, M. Čepelka, P. Brukner, B. Penc, P. Reidinger, G. Rumlena, V. Kotek, R. Bárta, M. Šimon, J. Kašpar a Z. Škrdlant. Režie L. Smoljak. Nález Cimrmanovy hry České nebe potvrdil, že stopa legendárního autora nekončí rokem 1914. Drama zachycuje dobu, kdy na zemi propukla první světová válka. Sledujeme ji z nebe, kde se dávno mrtví velikáni českých dějin strachují o osud svého lidu. Česká nebeská komise ve složení Svatý Václav, praotec Čech a Jan Ámos Komenský se v krizové situaci rozšiřuje o nové členy, aby vnukla národu myšlenku samostatného státu. A tak je tento slavný kus vhodný k repríze všech českých svátků a výročí.
Vysílání: 02.10., 20.00 hod., ČT2

Na plovárně s Janem Kanyzou
Rozhovor Marka Ebena s hercem a malířem. Režie J. Hojtaš. Jan Kanyza se narodil 25. října 1947 v Lipníku nad Bečvou. Po studiu na gymnáziu v Olomouci absolvoval v roce 1970 obor herectví na pražské DAMU. Jeho profesorem byl Miloš Nedbal. Hrál v mnoha filmech a televizních seriálech, věnuje se také dabingu. K nejznámějším zahraničním hercům, kterým propůjčil svůj hlas, patří hlavně George Clooney a Michele Placido. Jan Kanyza se také dlouhodobě věnuje malbě a grafice. Tvoří realistická, ale i abstraktní díla. Své obrazy vystavoval kromě České republiky také například v USA, v Německu, ve Francii nebo ve Švédsku.
Vysílání: 01.10., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 05.10., ČT2