Scéna.cz 

PRAŽSKÉ JARO 2001 - 56. ročník Mezinárodního hudebního festivalu

Díky novému generálnímu partnerovi -- České spořitelně a.s. -- může nadcházející 56. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro dostát svým tradičním hodnotám, které ho každoročně staví po bok nejvýznamnějších událostí v hudebním světě. Vedle orientace na klenoty světového i domácího repertoáru k nim patří zvláště výkony špičkových sólistů a těles, jejichž hostování v našem městě se stává lákavým magnetem pro všechny hudbymilovné posluchače.
Hvězdnou galerii slavných hostů Pražských jar letos poprvé ozdobí přítomnost dvou největších světových dirigentů současnosti Nikolause Harnoncourta a Sira Johna Eliota Gardinera.

Nikolaus Harnoncourt k nám přijíždí v čele svého legendárního orchestru Concentus musicus Wien. Těleso, které založili manželé Harnoncourtovi v roce 1953, bylo vůbec prvním profesionálním ansámblem specializovaným na historicky poučenou interpretaci staré hudby na autentické nástroje. Na jeho kontě je bezpočet koncertů a světových turné včetně pěti severoamerických zájezdů a především nekonečná řada skvostných nahrávek, ozdobených nejprestižnějšími cenami gramofonového oboru. Sám Maestro Harnoncourt ovšem pravidelně spolupracuje a nahrává také s dalšími vynikajícími světovými tělesy včetně Vídeňských filharmoniků (poslední bestsellerové snímky Brucknerovy Symfonie č. 7 a straussovský Neujahrskonzert 2001 i s napětím očekávaný komplet symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast), Berlínských filharmoniků, Concertgebouworkest Amsterdam, London Philharmonia či Chamber Orchestra of Europe. Těžiště jeho pražskojarního koncertu budou tvořit Mozartovy Symfonie č. 19 a 38 ("Pražská") z kompletu skladatelových jednačtyřiceti symfonií, dokončovaného právě u umělcovy mateřské nahrávací společnosti Teldec. V prvním březnovém týdnu 2001 figurovaly mezi jejími deseti světově nejprodávanějšími CD celkem čtyři alba pod Harnoncourtovou taktovkou.
Také hudební dráha o čtrnáct let mladšího britského dirigenta Sira Johna Eliota Gardinera je svázána s interpretačně i repertoárově vyhraněnými tělesy, která sám založil a v nichž zastává funkci uměleckého šéfa: Monteverdi Choir, The English Baroque Soloists a Orchestre Revolutionnaire et Romantique. Souběžně s těmito aktivitami je často vítaným hostem u orchestrů z rodu London Symphony, The Philharmonia, Vídeňských filharmoniků, Concertgebouworkest a NDR Sinfonieorchester v Hamburku, u něhož byl po čtyři sezóny stálým hostujícím dirigentem. V letech 1982 až 1988 působil John Eliot Gardiner jako šéf Opéra de Lyon. Gardinerovu bohatou diskografii zdobí nahrávky řady barokních oper, komplet Mozartových oper (na etiketě Archiv společnosti Deutsche Grammophon), Schumannovy symfonie a instrumentální koncerty s Orchestre Revolutionnaire et Romantique aj.
V právě uplynulém roce Sir John Eliot Gardiner provedl u příležitosti 250. výročí úmrtí J. S. Bacha všechny skladatelovy duchovní kantáty v chrámech čtrnácti evropských zemí. V probíhající sezóně 2000/2001 zahrnují umělcovy plány -- vedle zájezdů s English Baroque Soloists, Monteverdi Choir a London Symphony Orchestra - opakovaná provedení jeho nastudování Verdiho Fastaffa v pařížském Theatre de Chatelet a premiéru Janáčkovy Její pastorkyně s orchestrem České filharmonie na festivalu v Salcburku.
Rovněž poprvé bude Pražské jaro hostit jedno z nejstarších světových symfonických těles -- Hallé Orchestra, které v roce 1858 založil v britském Manchesteru Sir Charles Hallé. Vůbec první zájezd orchestru do České republiky se uskuteční pod taktovkou jeho nového šéfdirigenta Marka Eldera. Bývalý šéf English National Opera a severoamerického Rochester Philharmonic Orchestra, stálý hostující dirigent BBC Symphony a City of Birmingham Orchestra se své funkce v Manchesteru ujal na začátku nynější sezóny v září 2000.
Teprve čtyřiapadesátiletý Mark Elder je na světové hudební scéně dobře znám rovněž svými vynikajícími operními kreacemi v královské opeře Covent Garden, v MET, Opéra National de Paris, The Lyric Opera of Chicago, Bayerische Staatsoper München i festivalovými operními produkcemi v Glyndebourne a v Bayreuthu (Mark Elder byl vůbec prvním britským dirigentem, který tam byl přizván k řízení nové inscenace). Spolupráce Marka Eldera s českým klavíristou prvotřídní světové pověsti Ivanem Moravcem v Beethovenově Koncertu pro klavír č. 4 G dur slibuje stát se jedním z nezapomenutelných zážitků letošního Pražského jara.
Vedle nových jmen ovšem také v letošním ročníku uvítáme řadu umělců, kteří se v minulosti svými výkony opakovaně zapsaly do kroniky festivalu i srdcí jeho návštěvníků. Celkem po deváté vystoupí na Pražském jaru našemu obecenstvu důvěrně známý francouzský dirigent Serge Baudo. Poprvé se tak ovšem stane v jeho nové funkci šéfdirigenta Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, u jehož dirigentského pultu se shodou okolností kdysi Pražanům představil poprvé. Umělcův tradičně důvěrný vztah k české hudbě tentokráte podtrhne pod jeho taktovkou domácí premiéra Koncertu pro orchestr exilového skladatele Karla Husy, s kterým tak společně oslavíme jeho osmdesátiny (Mistrovo vrcholné orchestrální dílo uvedl v září 1986 ve světové premiéře Zubin Mehta s New York Philharmonic).
Už po šesté budeme hostit jedno z nejpřednějších světových symfonických těles -- královský Concertgebouworkest z Amsterdamu. Stejně jako poslední dvě z těchto návštěv v letech 1988 a 1999 je i letošní hostování orchestru spojeno s účinkováním jeho současného šéfdirigenta Riccarda Chaillyho, jehož jméno patří mezi současnou světovou dirigentskou špičkou k nejzářivějším.
Po delší přestávce uvítá Česká filharmonie na svém prvním letošním pražskojarním koncertě ruského dirigenta Jurije Simonova. Shodou okolností právě u jejího pultu si umělec odbyl svůj debut na Pražském jaru v roce 1974, když o rok dříve jsme ho v Praze poznali jako tehdy právě čerstvě jmenovaného šéfdirigenta proslavené opery moskevského Bolšovo těatru. Letos šedesátiletého umělce bude Pražské jaro hostit už po páté.
Jestliže festivalová vystoupení Symfonického orchestru Českého rozhlasu stejně jako jeho letitého uměleckého šéfa Vladimíra Válka můžeme počítat na desítky, teprve po šesté bude v dlouholeté historii festivalu svěřena čestná úloha zahajovacího koncertu rozhlasovým symfonikům. Předtím uvedli Smetanovu Mou vlast v letech 1950, 1952, 1956, 1967 a naposledy v roce 1976 s dirigenty Karlem Ančerlem, Aloisem Klímou (třikrát) a Jaroslavem Krombholcem.
Mezi návštěvnicky i umělecky nejpřitažlivější programové položky ovšem nepochybně bude v letošním ročníku patřit také setkání s miláčky pražského festivalového obecenstva -- dirigentem a bývalým dlouholetým prezidentem Pražského jara Liborem Peškem a americkým klavírním virtuózem Garrickem Ohlssonem. Toho uslyšíme nejenom v jednom z nejnáročnějších kusů světové klavírní literatury -- v Rachmaninově Koncertu č. 3 d moll, ale také v koncertantní hříčce Ghiribizzo Františka Chauna, jehož nedožité osmdesátiny připadly na letošní leden.
Punc jedinečného a možná už v budoucnosti neopakovatelného setkání bude mít vystoupení "hvězdného" mezinárodního tria Dmitrij Sitkovetskij -- Jiří Bárta -- Piers Lane v proslulém Trojkoncertu pro housle, violoncello a klavír C dur Ludwiga van Beethovena.
Dvěma večery si připomeneme 100. výročí narození španělského nevidomého tvůrce Joaquína Rodriga. Dlouhodobou posluchačskou oblibou provázené skladby, které teprve v roce 1999 zesnulý skladatel věnoval kytaře, na nich vyslechneme v podání slavného Pepe Romera, Lubomíra Brabce a Pražského kytarového kvarteta.
Přátelé etnické hudby a exotických hudebních kultur si zcela určitě nenechají ujít příležitost k ojedinělé konfrontaci dvou nejstarších hudebních kultur Dálného východu v podobě večera Šanghajského orchestru tradiční hudby a mimořádného koncertu japonského ansámblu Pro Musica Nipponia 27. května 2001 ve Španělském sále Pražského Hradu.
Rozšíření tradičního stylového i žánrového záběru festivalu nabídne také recitál Ivy Bittové v Rudolfinu, na který si všestranně orientovaná sólistka přizvala Škampovo kvarteto a dívčí sbor Lelky.