Scéna.cz 

Požár a znovuotevření

Definitivnímu otevření Národního divadla, které bylo naplánováno na 11. září 1881, se nakonec neuskutečnilo. Budova 12.srpna téhož roku vyhořela. Stalo se tak údajně v důsledku neopatrnosti dvou dělníků, kteří tehdy dokončovali na střeše klempířské práce. Požár znamenal doslova národní neštěstí. Záhy ale počaly nové sbírky, které v rekordním čase shromáždily finanční prostředky na celkovou opravu budovy. Rekonstrukce se ujal arch. Josef Schulz, který dokončil původní Zítkovu koncepci a zároveň odstranil některé nedostatky, které byly zjištěny při krátkém zkušebním provozu. Národní divadlo bylo 18. listopadu 1883 slavnostně znovuotevřeno opět Smetanovou operou Libuše.

Novým ředitelem se stal spisovatel František Adolf Šubert, jenž v této funkci setrval až do roku 1900, kdy správu Národního divadla převzala po staročeském Družstvu ND mladočeská Společnost ND. Šubert se rozhodl realizovat obrozenecký požadavek divadla jako kulturně politické a výchovné instituce. Zároveň si uvědomoval nutnost reprezentace současné české kultury a rovněž respektování moderních uměleckých vlivů, kterých nemohlo být Národní divadlo stranou. Velmi často zasahoval do dramaturgie a také do angažování a propouštění jednotlivých umělců. Zavedl tzv.divadelní vlaky, které přivážely za zvýhodněných podmínek obecenstvo nejen z venkova, ale rovněž ze zahraničí (Rakousko, Německo i USA). Zasloužil se například o první uvedení Čjkovského oper mimo Rusko. V roce 1893 zavedl odpolední cenově zvýhodněná představení atd. Je zpětně chápán a respektován jako první skutečný ředitel Národního divadla v Praze.