Scéna.cz 

Múzy v seminářech

I rozhodly se múzy a líbaly naše seminaristy. „Před potokem pět kopek konopí, naolejuje-li Jůlie, lorda Donáta....“ , ozývá se z učebny Reginy Szymikové. Rozhýbat si po ránu jazyk? Dobrý nápad! Klika klesá, dveře se pozvolna otvírají, noha překračuje práh. „Já tě nenávidím!“křičí jedna z frekventantek. Rychle pryč. „Žádné strachy, to je jen cvičení,“ volá vždy usměvavá Regina. Ale to již jsou tu dveře s krtečkem. Kdopak je asi za nimi? Á Aleš Bergman s kompozicí jevištního dění. Zajímavá etuda. Příjemné večerní plány.Telefon. Přítelkyně na schůzku nedorazí. Vnitřní souboj. Zvítězí žárlivost? Mírně intimní téma. Raději vycouvat. Kdopak tady sousedí? KPR. Tříčlenná porota, Milan Strotzer simuluje soubor. Hodnocení představení může začít. O patro výš se právě vyučuje. Rudolf Felzmann radí, jak si poradit s generálkou, jak naaranžovat děkovačku a co po premiéře. Následuje přestávka a praktická část. Dvě skupinky uplatňují různé pohledy na Švandu dudáka. To je príma.

Malá svačinka. David Bazika se svými scénografy pozoruje místní architekturu. Copak se asi děje „Pod kostelem“? Podlaha bez lina, parta mladíků, jedna žena - asistentka Denisa, leží na zemi, na ní jeden z hochů, ostatní přihlížejí. Co to dělají?! Co to má znamenat? Mám odejít? Ne, toť polovina situačního kurzu Milana Schejbala a Denisy Nové. To je pokoukáníčko! 1,2,3,... 12! Čas oběda. Jsou tu však ještě dveře s nápisem T. „Paní Černíková, smíme nahlédnout?“ „Pryč! Nerušte! Co jste vlastně zač!? Nepřibližujte se k naší milé vedoucí!“ Skupinka se zvedá a blíží se. Á ! Jau, uííí! Jej. Och ....
Koho budou múzy líbat zítra?