Scéna.cz 

Hra na ANO, NE

Po našem prvním setkání v redakci jsem se pokoušel udělat rozhovor s kolegyní Helenou. Ta se ovšem vehementně bránila a odpovídala pouze ano nebo ne. Co s ní? Vzdávám se a píši své první Očima J.M., tedy Očima Mesyho.
Letos jsem hronovskému kraji věrný již delší dobu. Týden před festivalem jsem strávil dovolenou v nedalekých Teplicích nad Metují, konkrétně v obci Dědov. Hronov jsem měl díky výletům takřka pod drobnohledem.
Pátek 26. července 2002 město stále ještě bez výzdoby, pouze žárovky nad řekou jsou instalovány v době poutě.

Další průjezd Hronovem v úterý 30. července, a to už se na mě směje grafika z palety Rosti Pospíšila laděná do žluté, červené a zelené barvy. Hlavním motivem je kostka s obličejem klauna, jehož nálada je buď veselá nebo zamračená. Zase ono ano nebo ne.
Poslední průjezd podnikám 1. srpna, v den nástupu redakce Zpravodaje. Automaticky si jdu do hotelu uschovat zavazadlo, s tím, že se po prohlídce Náchoda vrátím, ejhle... Letos změna. Nakonec se přesunuji na Internát hotelové školy k nádraží ČD. Cestu tam jsem kombinoval jednou vpravo a pak vlevo a vpravo a tak. Dnes už vím, že nejlepší trasa vede po červené turistické značce.
Doufám, že nebudu v redakci přes půlnoc, abych se nemusel bát nočních strašidel. Po rozhovoru se starostkou Hanou Nedvědovou, vím, že budu chodit pod jejími okny, tudíž se nemusím ničeho bát. Starostka má bezpečnost občanů Hronova pod kontrolou již čtvrté volební období. Jak je to s tou hrou na pravdu? Ano, Ne? Jednou se smějeme, podruhé mračíme. Hronove, Hronované, Jiráskovci, Ochotníci, Divadelníci ... smějme se a radujme se - 72. ročník Jiráskova Hronova začíná.