zvláštní poděkování
Volný.cz

ON-LINE - Detail příspěvku

Návštěva ve smíchovské pobočce

Šárka Tyclová a Míla Linc

autor: archiv   

zvětšit obrázek

Kdo navštívil smíchovskou pobočku Městské knihovny, jistě mi dá za pravdu, že jde o nejkrásnější pražskou knihovnu. Její pracovníci v čele se Šárkou Tyslovou jsou na ní patřičně hrdí. Vedoucí pobočky si však přizvala k rozhovoru ještě kolegu, „tiskového mluvčího“ Mílu Lince. Dozvěděla jsme se od nich nejen informace o tom, co vše v této pobočce najdete, ale také, jaké akce pro veřejnost se zde pořádají.

  • Nová pobočka v areálu rekonstruované Smíchovské tržnice byla otevřena v roce 2003. Kde sídlila předtím?
    Tyslova: Tahle pobočka byla původně Obvodní knihovnou pro Prahu 5 a sídlila vedle, v Národním domě na Smíchově. Tam jsme měli k dispozici 190 m2 včetně chodby, přičemž fond byl přes padesát tisíc svazků. Měli jsme jednu místnost pro čtenáře, a druhou skoro stejně velkou , kde jsme měli kancelář, sklad, regály vyhnané až ke stropu a knížky strašně naštosované. Takže tohle je proti těm původním prostorům pro nás opravdu pohádka. Od té doby jsme se zmohli, máme už asi 88 tisíc jednotek, kromě knih půjčujeme CD, DVD a mapy.


  • Mapy? To jsme netušila, že se dají půjčovat i mapy…
    Tyslová: Mapy se půjčují poměrně dost ( a nejsme jediná pobočka, kde funguje tato služba), a kromě toho je zájem také o průvodce. Samozřejmě, zejména v létě, je o ně zájem - včetně cykloturistických map.
  • Kolik máte zaměstnanců?
    To je trošku složitější, je nás tu v provozu 16, ale na úvazky je to 13 a čtvrt. Kromě stálých zaměstnanců tu na páteční odpoledne a soboty zaměstnáváme studenty. J zajímavé, že o tuto práci není zájem u studentů knihovnických škol, ti chtějí dělat něco jiného, ale pracují u nás např. studenti pedagogických oborů nebo ajťáci. K této práci je třeba nejméně maturita, takže jsou to vesměs studenti vysokých škol.
  • Vaše pobočka je známá tím, že má největší databázi sci-fi a fantasy literatury ( o tom jsme už před časem mluvili na www.scena.cz s M.Lincem). K tomu se váže spousta různých akcí, které se v knihovně pořádají.
    Linc: Ty akce nejsou zaměřeny jen na sci-fi a fantasy. Ale dá se říci, že každodenně se tu něco koná. Vzhledem k našim poměrně velkým prostorům na to máme kapacitu a tak rádi hostíme nejrůznější přednášky, besedy, čtení apod. Kromě toho často pořádáme exkurze pro školy, při nichž se seznámí s provozem knihovny, nebo pořádám pořady na nějaké téma - poezie , moderní literatura, občas přizveme odborného lektora, pozveme spisovatele nebo jinou slavnou osobnost, která odpovídá na dotazy. Zkrátka se snažíme o propojení různých osobností s knížkami a knihovnou. Momentálně se snažíme se oslovit střední školy, protože tam máme jako knihovna největší problém, je to pro nás takový oříšek k rozlousknutí. Z těch lidí už někdo do knihovny chodí, většina má spoustu jiných zájmů. Takže není úplně snadné je přitáhnout a zaujmout. Ale nezapomínáme ani na starší generaci – seniory, kterým nabízíme každá týden PC klub, tedy možnost pod vedením lektora vyzkoušet si práci s počítačem, aby se necítili v tomto světě ztraceni. K tomu je potřeba jen jediná podmínka, aby byli čtenáři MLP, a tato akce je pro ně pořádána zdarma. Samozřejmě, že o takovou službu je obrovský zájem.
  • Kolik pořadů se uskuteční v knihovně za měsíc?
    Linc: Záleží na tom, co je to za měsíc. Některé akce, jako PC klub probíhá pravidelně, podobně jako literární workshop. Pak jsou tu tematické přednášky, jednou za měsíc či za dva měsíce. Samozřejmě, že probíhají i besedy s autory, ale to je jen tak jednou za půl roku, protože spisovatelé mají spoustu práce s tím, že píší a není dobré je neustále je někam tahat, protože pak by nic nenapsali… Tedˇse pokouším získat Jaroslava Rudiše, ale nevím, zda to dopadne, protože právě jezdí po festivalech s novým filmem Alois Nebel.
    Tyslova: A na Vánoce připravujeme pro děti už tradičně vánoční divadélko (bude to 3.prosince). To už máme ozkoušené, tradičně u nás hraje divadelní spolek Gaudium z Radotína, který využívá kombinace živých herců a loutek- velkých marionet. To se dětem líbí, a vejde se jich do hlediště (které provizorně připravujeme v dětském oddělení) až 100!
  • A co akce spojené s tematikou sci-fi a fantasy?
    Linc: Do konce roku zatím nic neplánujeme. Podzimní velký Coniáš (proběhl tentokrát v Ústřední knihovně, protože to probíhalo po celé odpoledne, a to bychom neuživili) byla akce, která „požrala“ ty zájemce. Jinak v Praze během podzimu probíhají 3-4 tematické akce a nemá cenu zájem tříštit. Takže další akci chystáme až na jaro – bude to menší tematické setkání spojené s redakcí XB 1, jejími kmenovými autory a redaktory.
  • Zmiňovali jste se ještě o literárních workshopech…
    Linc: Ten literární workshop je určen pro autory sci-fi fantasy, probíhá už šesté kolo. Autorů je deset (protože ve větším počtu by to nešlo). V průběhu půl roku se jednou měsíčně dostaví , a celou tu dobu se pracuje s jejich povídkou. Na počátku každý sovu povídku přečte, vzájemně si to zkritizujeme (autor jednak slyší nějaké poznámky ke své práci, a tím, že dává poznámky k práci druhých, získává nadhled, který je potřeba). Jednotlivá setkání jsou tematická – tvorba postavy, tvorba světa , stavba příběhu ad. A na konci běhu na základě toho, co se naučili, svou povídku, kterou měli na začátku, opraví, napíšou znova. Pak to vzájemně znovu zhodnotíme. Navíc se mi vždycky povedlo pozvat někoho z lidí, kteří už mají něco napsáno, a publikováno – tedy spisovatele, redaktory, nakladatele. Takže ti začínající autoři slyší ty věci z různých úhlů (a když třeba 10 x po sobě slyší tu samou věc, třeba že člověk by měl umět pravopis, tak jim to třeba docvakne, že by ten pravopis měli umět). A vlastně kromě té objektivity mají možnost seznámit se s lidmi, kteří pomáhají povídky vydávat, řeknou jim o nějaké soutěži a dostanou tyhle úplné začátečníky do toho světa.
  • Jak staří lidé se účastní workshopů?
    Většinou jsou to studenti, ale měli jsme tu lidi ve věkovém rozpětí 15-50 let. Objeví se tu i dospělí, kteří dosud psali pro sebe a teď se snaží zjistit, jestli to mělo cenu nebo ne. A musím říct, že zatím jsme dost úspěšní. Z každého toho setkání se z těch deseti lidí našel alespoň jeden, který prorazil, vyšla mu povídka v časopise, zvítězil v nějaké soutěži nebo prostě začal někde publikovat. Takže , z toho mám radost!
  • 4.10.2011 10:45:00 Jana Soprová