Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Jana Soprová: Divadelní hry čtu spíše informativně, raději je vidím na scéně.

autor: archiv

Divadlu se věnuje již hezkou řádku let... vedle psaní o kultuře (především o divadle a televizi) a učení na Vyšší odborné škole herecké se občas věnuje i práci vyloženě tvůrčí - má na svědomí několik divadelních textů. Nejúspěšnější je muzikálová verze příběhů žáků 3.B Mach a Šebestová – utržené sluchátko, kterou hraje s absolventy VOŠH už pátým rokem.
Vystudovala divadelní a filmovou vědu na FF UK v Praze (1984) a v průběhu posledních dvaceti let přispívala a přispívá do desítek nejrůznějších novin a časopisů, spolupracuje s rozhlasem a televizí. V současné době ji můžete nepravidelně slýchat na ČRo – Vltava, kde recenzuje divadelní představení, pravidelně naopak zaplňuje svými příspěvky Měsíčník Městských divadel pražských, jehož je šéfredaktorkou. Pro Scénu.cz za léta spolupráce napsala už několik stovek příspěvků.

Nemáš už někdy toho divadla dost?
Někdy ano. To jsou takové ty propady, kdy má člověk pocit, že už ho nic nemůže překvapit, protože už tady všechno bylo. Ale pak stačí jedno zdařilé představení a víra v sílu divadla se obnoví. Zažít ten pocit, kdy se energie jeviště a hlediště prolne, je úžasné – a nepřenosné.

Jak relaxuješ, neříkej, že čteš divadelní hry....
Divadelní hry čtu spíše informativně, raději je vidím na scéně. I když nedávno jsem se v autobuse začetla do jedné hry tak, že jsme málem přejela svou zastávku. Nejúžasnější relax, který je zároveň skvělým vizuálním zážitkem je sednout si na břeh moře, koukat se a poslouchat. Taková možnost se ale samozřejmě nenaskytne často – mně se to podařilo naposledy asi před třema lety v Bretani.

Pojďme k samotným začátkům. Kdy jsi vlastně objevila portál Scena.cz?
Nejprve jsem objevila jistého Pepu Meszárose, který se zjevil na jakési divadelní tiskovce. Moc lidí z oboru neznal, ale čišelo z něj obrovské nadšení a energie. Tenhle dojem společně s jistou sentimentalitou (byla jsem na počátku 90.let u konce papírového časopisu Scéna), způsobil, že jsem s www.scena.cz začala spolupracovat, i když k elektronickým médiím jsem tehdy měla dost daleko. A zůstala jsem...

Můžeme prozradit, že jsi vždycky patřila v dobrém slova smyslu ke skeptikům portálu, např. že jsme megalomani, zda se to dá zvládnout, měla jsi a snad i máš výhrady ke grafice... Mně nezbývá než ti poděkovat, protože, když jsem byl megaloman, tak jsi mě tím přibrzdila a donutila se zamyslet... Jsi takový pesimista i v osobním životě?
Při každé akci je potřeba megalomanů i skeptiků – jeden bez druhého by nemohl existovat. Ale pesimista – alespoň mého typu – je vlastně optimistou. Čekám, že věci dopadnou hůře než tomu většinou je – a pak jsem příjemně překvapena. Ale je fakt, že stará image Scény mi byla bližší. Byla taková domáčtější.

Co Tě vlastně přitáhlo k divadlu?
Maminka chtěla být herečkou, a i když se jí nakonec nestala, láska k divadlu mi byla dána do vínku ještě před narozením. Jako malá jsem neustále hrála pro všechny, kdo byli ochotni dívat se a poslouchat. Později jsme organizovala různé herecké skupiny a stávala se součástí různých spolků. Po dvojitém nepřijetí na DAMU jsem nakonec na vlastní exhibici rezignovala a sleduji divadlo z druhé strany. Jen sem tam si zkusím zahrát – ale už si nedělám o svém umění iluze, takže to není moc často...

Kterou část divadelní historie máš nejraději?
To fakt nevím. Kdysi mě bavily jednotlivosti, teď spíš sledovat to, jak se historie (i ta divadelní) neustále opakuje. Ale kdybych si mohla vybrat, do které doby bych se chtěla podívat, tak asi do alžbětinské Anglie (abych konečně zjistila, jestli ten Shakespeare byl nebo ne).

S jakými pocity odcházíš z premiéry... Hubuješ, proč jsi tam chodila, nebo jsi ráda, že jsi byla u toho?
Jak kdy. Protože chodím do divadla často, většinou vím, co od konkrétních souborů, herců a režisérů čekat. Někdy si kladu otázku, proč vlastně tohle hrají... Těch výjimečných zážitků je opravdu hrstka – ale stále mi stojí za to snažit se je objevovat. A někdy se to podaří, že najdu skvělý divadelní zážitek tam, kde bych se ho nenadála.

Vydržíš s portálem Scena.cz dalších deset let?
Otázka je, jestli vydržím vůbec...:-)

Co bys přál portálu do další desítky?
Hlavně to, aby se našli mladí lidé, kteří budou pro Scénu psát, protože je to baví a ne proto, aby byli honorováni. A taky stále širší čtenářskou obec. Zkrátka, aby byla www.scena.cz dobrou adresou pro všechny.

1.4.2009 10:18:00 Redakce

TIP!