Scena.cz - 1. kulturní portál

zvláštní poděkování

ON-LINE - Detail příspěvku

Někdy jsou kostýmy jedna báseň…

autor: Scena.cz

Jaká byla vaše cesta divadlu.
Nastoupila jsem sem po mateřské dovolené. Vždycky jsem toužila jít k divadlu dělat kostýmy. A už jsem tady 35 let.

To se dá vydržet - tak dlouho na jednom místě?
Dá. Práce je velmi zajímavá. Pokaždé děláte na něčem jiném. Musíte umět háčkovat, plést, vyšívat – to je všechno potřebné. Musíte vyjít vstříc návrháři, co potřebuje. Někdy jsou kostýmy velmi náročné.

Jedním slovem – musíte dobře umět píchat?
Přesně tak. (Smích.)

Na to, která z těch inscenací vás nejvíce z hlediska vaší profese zaujala, je asi těžké odpovídat...
Pro mě byla velká hra Věc Makropulos, která se hrála před dvaceti lety. V hlavní roli paní Doležalová. To byly opravdu zajímavé a krásné kostýmy. Pamatuji si je dodnes.

Jak prožíváte začátek sezóny? S hrůzou, co když se herci o prázdninách spraví?
Musí okamžitě přijít na míry, k tomu ještě po Vánocích. To víte pět cm v pase to je zhruba pět kilo. (Smích.)

Jaké máte pocity, když vidíte od výtvarníka první skici?
To nechtějte vědět. Když je to civilka, tak to moc nevadí, ale je to prostě takové obyčejné. Když je to ale renesance, např. Shakespeare, tak z toho máte větší radost. Musíte více tvořit. Teď děláme Limonádového Joea – to jsou kostýmy jedna báseň. Kovbojové, dámské šaty, salón …

V čem je pro vás rozdíl mezi civilkou a historickým kostýmem v náročnosti práce?
Civilka je sice paráda, ale musíte ji udělat ještě líp než v konfekci, protože herci v kostýmech hrají a ty musí vydržet 20 i 30 představení. A nejen hrají, doslova v kostýmech dělají psí kusy. Herci nesmějí prasknout kalhoty, utrhnout se knoflík, upadnout rukáv. To by pak herec znervózněl, začal se věnovat kostýmu a mohl by ztratit přehled o hře.

Z jakých materiálů ráda šijete?
Strašně ráda šiju z kůže, ale nemám ráda lehké rozevláté látky. Jinak mi to nevadí.

Při přípravě inscenace, která z těch fází je pro vás nejhorší a která nejpohodovější?
Těžko říct. Nejhorší je, když třeba není dodané obsazení, není materiál. Pak jsou to velké nervy. A kdy je pohoda? Abych řekla pravdu, když to vidíme na jevišti a hra se povede. Ale při práci jsem také v pohodě, je tu dobrá parta, klid, prostě tak.

Údržba kostýmu se vás už netýká?
Ne. Premiérou pro nás kostýmy končí.

Z hlediska kostýmů – máte raději pánské nebo dámské?
Jsem pánská krejčová. Když je potřeba, musíme si vypomoci.

Za těch 35 let došlo k nějaké technologické změně?
Stroje máme stejné, jen modernější žehličky, stoly stejné. Nám to stačí.

Kdybyste měla zhodnotit celé své působení v divadle?
Paráda.

Říká se kovářovic kobyla…. Přiznejte se, šijete si šaty sama pro sebe?
Áááá… s tou kovářovic kobylou je to pravda. Nebaví mě na sebe šít.

22.11.2006 19:05:00 Petr Schier

TIP!