Scéna.cz 

Aplaus 2005

Městské divadlo Zlín hostilo v týdnu od 21. do 25. listopadu 2005 účastníky interní minipřehlídky – Naráz 2005. V průběhu, které zhlédli diváci i hosté repertoár divadla za poslední sezónu. Zahájení přehlídky proběhlo v úterý 22. listopadu od 19:00 h. Před představením Mistr a Markéta se uskutečnilo vyhlášení výsledků ankety Aplaus 2005. Průvodcem večera se stal čestný patron přehlídky herec Václav Postránecký, který zdůraznil, že ho potkala „úžasná šance provázet celým večerem“. Dále se zamyslel nad pojmem současnost. „Něco takové podle mého vůbec neexistuje. Vždyť budoucnoust okamžitě přechází v minulost, tedy jaká současnost, žádná není,“ uvedl a dále dodal: „Člověk je mlýnek, z jedné strany do něj leze budoucnost a z druhé vylézá minulost.“

Dále byly vyhlášeny výsledky v kategoriích – nejlepší inscenace, nejlepší ženský a mužský herecký výkon a na závěr cena ředitele divadla. Ocenění obdrželi cenu výtvarníka Jiřího Vosmíka.
V kategorii žen získala u diváků největší oblibu za roli Zuzanky v inscenaci Figarova svatba Petra Hřebíčková. Z inscenace Šumař na střeše zaujal hereckým výkonem Dušan Sitek. Inscenace Šumař na střeše získala největší počet hlasů v kategorii nejlepší inscenace sezóny.

„Mám větší trému než v inscenaci, nyní musím mluvit za sebe a to je horší,“ přiznala oceněná Petra Hřebíčková a dodala, že příprava inscenace Figarova svatba byla pro všechny potěšením. „Mám štěstí, že jsem v angažmá ve Zlíně,“ uzavřela.

Dušan Sitek poděkoval všem divákům v první, druhé i ostatních řadách za přízeň. A jak to vnímal z druhé strany, tedy z jeviště? „Skvělý režisér Dodo Gombár, který našel odvahu a dal mi mou životní roli.“

„Cena nepatří jen mně,“ podělil se svými pocity režisér Dodo Gombár při přebírání ceny za nejlepší inscenaci Šumař na střeše a uzavřel: „Těší mě, že tato inscenace mohla vzniknout tady na těchto prknech. Zlínské divadlo je výjimečný stánek pro divadelní tvořivost.“

Cenu ředitele divadla přebrala dlouholetá členka souboru paní Eva Matalová. „Ať mě osud zavál kamkoli, vždycky se cítím doma tady ve Zlíně na těchto prknech.“