Scéna.cz 

Jiří Pokorný: Vše, co se týká financí, jde na mou hlavu

Jak se člověk, který má na starosti finance, uklidňuje? Ekonomický náměstek má ve své kanceláři krásné akvárium. Když jsem ho navštívila, s velkým zaujetím krmil rybičky. A pohled na rybičky člověka opravdu příjemně zklidní…
Vystudoval jsem obchodní fakultu na Vysoké škole ekonomické, pracoval jsem v Černém divadle Jiřího Srnce a v Činoherním klubu jsem od roku 2003. S panem ředitelem máme přesně rozdělené kompetence, ředitel uměleckou stránkou a já finanční. Jsme v pohodě, on ví, že tohle je můj píseček, a já zas respektuju ten jeho. Nikdy jsme se nedostali do konfliktu, naopak nám to velice vyhovuje. Každý dělá co umí.

Vše co se týče financí v tomhle divadle, jde jednoznačně na mou hlavu. Od začátku do konce jsem odpovědný za každou korunu, která se vydá. Počínaje granty, které sháníme, po jejich vyúčtování, uzavírání smluv s herci, mzdy, žádosti , vyřizování, vyúčtování, kontrola - veškerá ekonomika, která se tímhle divadlem vleče, to je má starost.
Pro financování divadla jsou podstatné granty. Teď máme v podstatě - na provoz. Díky tomu, že jsme byli z rozhodnutí magistrátu transformováni do obecně prospěšné společnosti, dává nám magistrát formou čtyřletých grantů příspěvek na provoz. Hned ze začátku bylo jasné, že toto divadlo není schopné se uživit samo o sobě, to znamená pouze z příjmů z pokladny. Bez ohledu na návštěvnost, která se pohybuje kolem 90%. Abychom byli aspoň na nule, musela by se cena vstupenek pohybovat v řádu kolem tisíce korun, a to je samozřejmě neúnosné. Vyšší zisk je možný jen u komerčních divadel, které nasadí vysoké vstupné nebo vydělávají peníze doplňkovou činností jako provoz restaurace apod. Takovou možnost my nemáme.
Grant představuje rámcově 2/3 veškerých našich výdajů, kdybychom ho nedostali, tak okamžitě zavíráme bránu.
Teď bychom například potřebovali nějaké peníze na opravy, výměnu technického parku, a na to v rámci grantu peníze nedostaneme. To znamená, že na to musíme vydělat v rámci svých příjmů. To se nám zatím podařilo, kromě hlavního grantu od hl. města Prahy dostáváme dílčí grant od ministerstva kultury, například nám dotuje cestovní výlohy na divadelní festival v Bratislavě nebo na zájezd do Francie.
Snažíme se nacházet i sponzorské partnery, ale zatím jsme toho moc nezískali. Daří se to spíše v oblasti reklamy, barterů, ale vyloženě finanční prostředky od sponzorů nemáme.
Největší částka jde samozřejmě na provoz, na výrobu inscenací, jejich realizace. V rámci odehrání jednoho představení musíme zaplatit herce - jednak soubor v zaměstnaneckém poměru, stálé umělce na umělecké smlouvy a tzv. hosty. Pro ilustraci – když se odehraje jedno představení, i když je vyprodané, tak nám téměř nestačí tržba na to, abychom pokryli náklady na představení.V přehledu se pak ročně dívám na to, jak si která inscenace stojí. Jaké byly počátečné náklady a jak se navršují průběžné náklady na honoráře a podobně, a jaké jsou příjmy. Takže vidím, jak si které představení stojí. Vesměs je to ale spíše v minusových položkách.