zvláštní poděkování
Volný.cz

NETHOVOR - detail

Matěj

DADÁK

Matěj DADÁK

Matěj DADÁK - kompletní životopis...

 


Záznam NetHovoru 31.1.2001


* Odkud vlastně pocházíš?

Pocházím z Brna, respektive z Judrova, malebné městské části s řekou a lesem. Dodnes pokládám Brno za svůj domov, je to krásný, když každých patnáct kroků potká někoho známého a přece je ve městě.

* Je nějaký rozdíl v práci v Činoherním klubu a Divadle Husa na provázku?

Tam asi záleží na každé dílčí spolupráci, obecně se asi ten rozdíl nedá popsat, analyzovat. Jedna z věcí, proč jsem z Provázku odešel byl malý důraz na rozvoj osobnosti herce, počínaje neúnosnými podmínkami a taky mě štvala vedením proklamovaná n a h r a d i t e l n o s t každého člena souboru. Ale v zásadě na to divadlo vzpomínám rád.

* Jaká byla vaše cesta do Prahy - cílevědomá nebo šlo jen o náhodu v případě Činoherního klubu?

Jak jsem již řekl, z DHnP jsem odešel poněkud rozladěn a chystal jsem se na cestu do USA, kde jsem plánoval zůstat poněkud déle, přišla však nabídka od Martina Čičváka na Vojcka v Činoherním klubu, kterou jsem po určitém váhání přijal. Váhal jsem, protože jsem si chtěl od divadla odpočinout. Dnes toho rozhodně nelituji.

* Matěji byl jsi dlouho v Americe - nelákalo tě tam zůstat?

V jistém smyslu ano, šlo by ale ovšem o změnu nejen práce, ale i životního stylu. Pochybuju, že bych se tam v divadle uplatnil. V současné době není jednoduché, tam pracovní pobyt zlegalizovat. Každopádně tam rád jezdím aspoň na prázdniny.

* Ztvárnil jste postavu Vojcka, to znamená, že už asi máte hereckou "pubertu" za sebou?

Skutečně myslím, že dospívám. ONo vyrovnání se s tou opravdovou pubertou byl jeden z mých velkých životních úspěchů. Byla to skutečně velmi náročná a předtím neozkoušená práce. Vyžadovalo to velmi soustředěnou spolupráci s režisérem, dramaturgem a všemi kolegy. A myslím, že se to soustředění vyplatilo, pokládám Vojcka za velmi čistý, neředěný tvar.

* Matěji zdraví tě Brňáci - cítíš se ještě našincem nebo už jsi popražštil?

Jak jsem již řekl, stále je Brno mým domovem.

* Paní Domanínská je též spjatá s Brnem - tedy Janáčkem, co ty máš blízko k Mrštíkům?

Myslíte muzikálový stánek pana Moši. Nevím. Zatím jsem dělal jenom záskok v Maryši. Snad někdy.

* Matěji, zdraví tě Brňáci - cítíš se ještě našincem nebo jsi už popržštil...

Zdravím po třetí...

* Baví tě hrát divadlo, nebo je to jen rutina....

Kdyby to byla rutina, tak si najdu nějakou líp placenou rutinu.

* Když buduješ svou roli , jak postupuješ .

To záleží na té roli, v reálu to je tak, že se nejdřív dlouho čte, pak se to nějak nahodí no a spekuluje se o tom, no a pak jsou generálky, premiéra a pak se čtou kritiky.

* Vyjadřujete divadlem svůj životní názor.

Tím, jak dělám, nebo se snažím dělat divadlo, určitě ano.

* Jak jsi spokojenej v Činoheráku?

Momentálně velmi. Mám pocit, že se vedení i kolegové snaží vytvářet pro mě ty nejlepší podmínky k práci.

* Dokázal byste žít bez divadla ?

Nejspíš ano.

* Chcel by som sa ťa spytať, čo by mal urobiť potencionalny adept na herectvi, aby nniečim zajtra zaujal porotu...

Dostavit se včas a hlavně nebrat smrtelně vážně požadavky a úkoly poroty, protože podle mého názoru jde z poloviny o momentální rozmar a zlomyslnost. ZLOM VAZ!

* Ahoj, nasbíral jsi při pobytu na Provázku, alespoň tolik historek, aby tě jejich vyprávění mohlo za pár let živit?

Pár jich mám, ale pan Donutil se nejdřív prosadil jako vynikající herec.

* Šel bys dobrovolně na krkolomnou pouťovou atrakci?

Záleží, jestli by šlo skutečně o krk. Nicméně adrenalin si v rozumné míře dopřeju.

* Trampoval jste někdy?

Moje trampování skončilo dnem, kdy jsme si z JIčína na Prachovské skály vzali s kamarády taxík. Ne, teď vážně. Několik let jsem do přírody pravidelně jezdil a dodnes je příroda věc, která mě občerstvuje.

* Ahoj, občas tě potkám, jak se venku potloukáš s fotoapárátem. To relaxuješ nebo je tvůrčí přetlak tak velikej, že divadlo nestačí...

Focení beru jinak než divadlo. Možná to dělám taky proto, abych stoprocentně chvíli přemýšlel o něčem jiném, než o divadle. A přesto si myslím, že může posloužil k mé herecké práci. Výsek okamžiku - vystižení události. PRáce s kontrastem.

* Láká vas film ?

Láká. Lámu si jenom hlavu jak nalákat filmaře.

* Máte rád básničky ?

Ano. Kdysi jsem i psával.

* Jakou roli pro vás hrají v životě peníze .

Nedůležitou, pokud se nemusím příliš starat jestli mi bankomat vydá hotovost nebo ne. Některé věci se prostě bez peněz dělat nedají. Ale kdybych po penězích příliš bažil, nedělal bych divadlo.

* Jaké vztahy s kolegy v souboru máte ?

Dobré. Neměl jsem sebemenší problémy. Velmi oceňuji, že v určité fázi se dokážou shodnout lidé odlišných názorů.

* Jaké byly první dny v Činoherním klubu .

Bylo to několik hodin po návratu z USA, bydleli jsme zatím po kamarádech. Byla to asi dobrá situace začít zaobírat se Vojckem. Téma pro mě zatím v divadle nejsilnější.

* Ďakujem, len dúfam, že si ho nakoniec sám nezlomím. Ešte jedna otázka: Ako by si si predstavoval skutočne velikú úlohu (viem, že teraz si človek moc nenavyberá) máš niečo, čo by bolo pre Teba skutočne napinave a herecky maximálne uspokojujúce?

Teď mě shodou okolností jedna role čeká. Opět s Martinem Čičvákem. Bude to Tarelkin v Suchovo-Kobylinově dramatické trilogii. To je obrovská výzva.

* Můžeš trochu přiblížit brněnské Studio Marta, znám jen název. Dík.

Studio Marta je scéna ppři divadelní fakultě JAMU. POsluchači čtvrtého ročníku mají možnost celý rok zkoušet řadu inscenací s rozdílnými režiséry, jak z řad studentů školy, tak s profesionály. Je to vlastně taková zkouška v provozu, i když myslím, že u každého posluchače po nástupu do té opravdové praxe nastane jistá deziluze, protože atmosféra v Martě je opravdu jedinečná.

* Čím tě Praha zaskočila?

Praha mi připadá k našinci nevlídná, rád se někdy po Praze projdu, ale ideální by pro mě byl tak víkend v Praze. Není to tím, že Brno je menší, žil jsme v New Yorku a nic takového jsme necítil. Je to zvláštní. Uvidíme časem.

* Návrat do pouště bude mít už asi 10. reprízu, máš pocit, že ti tvá role už sedla?

Mám pocit, že ano. Byl jsem na spolupráci s paní VAšáryovou, s panem Nárožným a s ostatními kolegy velmi zvědav, už proto, že s režisérem inscenace Romanem Polákem jsem měl možnost se setkat už ve škole. Návrat hraju rád.

* Z jaké jste rodiny ?

Z herecké. Otakar Dadák, můj děda, byl hercem Mahenova divadla v Brně a Stanislav Fišer - druhý děda - byl hercem a posléze rešisérem v Brně, dělal muzikály. Vlastně velká část rodiny měla cosi společného s divadlem, zvláští ale je, že jsem si k divadlu našel cestu odjinud, i když samozřejmě ovlivněn.

* Necháš se životem posouvat nebo jím posouváš sám?

Myslím, že pořád se nedá být hybatelem. Cítím se dobře, když po nějakém pasivnějším období najdu motiv udělat něco, co stav věcí posunuje někam dál.

* Řadil jste se na škole k věčným studentům?

Ne. Absolvoval jsem v řádném termínu, pouze státnice jsem dělal o třičtvrtě roku později - již při zaměstnání.

* Rozhoděj tě pomluvy?

Asi mám štěstí, ale málokdy se ke mně donese, že by mě někdo pomlouval. Když ano, tak se samozřejmě naštvu, ale že bych se někde klepal, to ne.

* Zajdete i na operu ?

Ano, občas.

* Je něco co by si mohli vzít Američané od nás?

Snad určitou míru vkusu, my bychom zase naoplátku mohli vyslat naše vzduchotechniky, aby se naučili dělat klimatizaci a myslím, že mluvím z duše řady českých herců.

* Byla dřív slepice nebo vajíčko Matěji?

To nevím, proto jsem si tuhle otázku nechal na konec.

NETHOVORY - již 755

VYHLEDÁVÁNÍ - podle data

 

VYHLEDÁVÁNÍ - podle jména

Najdi
 

leden 2001

Matěj DADÁK

31.1.2001
Matěj
DADÁK

 

reklama

Billy Budd  (Národní divadlo)

Záznam NetHovoru z 17.1.2018 - Ondřej RUML

* Vážený Ondřeji, vítáme Vás u internetového rozhovoru a děkujeme, že jste přijal naše pozvání. Můžete přiblížit, jaký byl Váš dnešní den. Či co Vás ještě čeká. Redakce

Omlouvám se za zpoždění, zdržela mě fronta na korunovační klenoty. Ale už jsem tu připraven odpovídat na vaše dotazy.

* Kdy jsi začínal s muzikou a co Tě přivedlo k looperu? Denis, Brno

Začal jsem někdy ve dvanásti letech. Looper jsem viděl poprvé u zoěváka kapely Jungle Funk (Vinx) a pak taky u skvělé Ridiny Ahmed.

* Proč se poslední album jmenuje právě Nahubu? Martin, Liberec

Protože je celé nahrané na hubu - tedy ústy a hlasem. Nahubu psáno dohromady mi trochu evokuje nějaký africký jazyk, tak proto...už i toho důvodu, že africká melodika je místy na desce cítit.

Ondřej RUML - celý NetHovor