zvláštní poděkování
Volný.cz

NETHOVOR - detail

Nina

DIVÍŠKOVÁ

Nina DIVÍŠKOVÁ

* 1900

Brno

ČR

Narozena v Brně. Absolvovala DAMU roku 1958 u profesrky paní Fabiánové a Šmeralové. První angažmá nastoupila do Divadla Petra Bezruče v Ostravě spolu se svým manželem Janem Kačerem a celým ročníkem DAMU. Z Ostravy přešla do Činoherního klubu v Praze, kde setrvala plný třicet pět let. K tomu sama s nadsázkou dodává: „Jelcin ani já jsme nepřežili ve svých funkcích.“ V současné době se s jejími hereckými výkony můžeme setkat v Divadle v Řeznické – Premiéra mládí, Kráska z Leane; CD94 – Den matky, Tartufee; Dejvické divadlo – Příběhy obyčejného šílenství. Za posledně jmenovanou inscenaci, kde ztvárnila roli Matky, se zařadila mezi nominované na Cenu Thálie 2001. „Je hlavou dokonale odcizené rodiny. V životě si našla nadosobní poslání-pravidelné dárcovství krve, navzdory režimům či osobním problémům. Její mimořádná schopnost plasticky vyjádřit absurditu banálního života činí z postavy „Matky“ diváckou lahůdku.“

Nina DIVÍŠKOVÁ - kompletní životopis...

 


Záznam NetHovoru 13.3.2002


* Jste u Internetu poprvé? Jak se u něho cítíte?

U internetu jsem opravdu poprvé (koukám na to jak sova do flašky). Internet je pro mě španělská vesnice. Do dneška jsem ještě nepochopila, když vyndám drát ze zásuvky, kam ta elektřina teče.

* Jak se to stalo, že jste se stala herečkou?

Jak se mi to neštěsní přihodilo? V hluboce dětském věku jsem strašně ráda šaškovala, chodila jsem tancovat do rytmiky. Pak jsem začala recitovat básničky a začla jsem hrát s ochotníkama. Lítalal jsem v Brně po všech představeních. Po maturitě jsem se přihlásila k přijímacím zkouškám původně na brněnskou JAMU, ale 4 roky se neotvíral první ročník, tak jsem musela na pražskou DAMU. Prostě klasika.

* Jak se máte?

Mám se dobře. Děkuji. Mám, se lépe, než si zasloužím. :)))

* Obdivuji Vás, skládám Vám poklonu a přeju hodně úspěchů.

Moc děkuji a pozdravuji.

* Milá Nino, v sobotu Vám budeme držet palečky. Pro nás jste stejně JEDNIČKA Vy! Gábina a Simona

Gábinko a Simonko, moc děkuji a mám Vás ráda. Nina.

* Prý si vás kluci z CD 94 hýčkají, co je na tom pravdy?

Nóóóó... hýčkají ... Je to pravda. Ale oni si mě hýčkají i v Řeznické i v Dejvickém. Abych nebyla zase moc rozhýčkaná. Musím si na to dát pozor.

* Malý komnetář k úžasné Premiéře mládí - máte velmi krásné nohy...

Děkuji. Pan režizér Zelenka říkal kostimérce:"Dejte jí delší sukni a bačkory. Nemůže mít hezčí nohy, než ty mladice." :))))) (Nohy opravdu nejsou moje zásluha) Nicméně za tu poklonu děkuji.

* Po několika letech jste přešla na volnou nohu, hrajete ve třech divadlech - co je Vám bližší?

Po několika letech? V Činoherním klubu jsem byla 35 let, čemuž se nedá číci několi let. Po mnoha letech. ČK mi byl velmi blízký. Až ta logika toho dlouhého setrvání nebyla na místě. Když jsem odešla, tak jsem začala hrát v těchto třech divadech a blízká jsou mi všechna ta tři divadla. Ne ty budovy, ale ti lidé. A to je to podstatný. S báječnejma kolegama se dá hrát i ve stodole. Báječní tam jsou všichni (CD 94, Divadlo v Řeznické a Dejvické divadlo)

* Pražská DAMU byla pro Vás osudnou...

Byla. Musím se přiznat, že byla. Potkala jsem se tam s mým budoucím manželem, se spolužákem z ročníku, se kterým jsem dodnes. Když mě potkají staří kamarádi tak říkají: "Pořád se ještě taháš s tím Kačerem?" Já:"Ano, pořád." Oni: "A nepřipadá ti to trochu neslušný???"

* Při premiéře mládí nezůstane na D.Pařízkovi nit suchá. Kdo přišel na tento žert? :)))

Na tento žert jsme přišly my s Danielou. Musím říct, že Dušan Pařízek strašně škemral o to, abych o něm říkala jěště něco horšího. To jsem nemohla, protože si to nemyslím. I to prasátko, co mu tam kreslím jako portrét je dobrosrdečná legrace. Publikum to tak samozřejmě chápe.

* Máte tendence se s režisérem hádat?

Ne. Nemám a nikdy se vlastně nehádám, protože si trvám na tom, že jen z pohodové práce může vyjít kvalitní výsledek a hlavně na tom představení musí být vidět radost. Když je spolupráce založena na slovních bitkách a hádkách, tak je to cítit z toho výsledku. Jsem vždy připravená splnit každý režijní požadavek, alespoň to zkusit. Věřím, že ten režisér, zrovna tak jako já, toužíme o dobrém výsledku. Dělám tragikomedie, tak nás to musí bavit, těšit, hladit... Konflikty jsou zde kontraproduktivní.

* Jak se Vám pracovalo s D.D.Pařízkem?

Pracovalo se mě s ním výborně. Je soustředěnej, laskavej, má ten druh fantazie, kterou já mám ráda. P¨ři tom je naprosto přístupnej všem nápadů, které při zkoušení vzniknou spontánně. Tak co víc si můžeme přát. Ještě má v sobě dávku té německé pedantérie a pečlivosti, takže si představení velmi hlídá. Což je všechno fajn a mám to ráda.

* Jak dlouho a odkud se znáte s Danielou Bakerovou?

My se známe dlouho, ale potkávaly jsme na premiérách. Na úrovni zdvořilého pozdravu. Do hloubky jsme se poznaly až při té společné práci (cca 2,5 roku). Myslím, že to bylo oboustraně šťastné shledání.

* Na které spolužáky z DAMU nejvíc vzpomínáte?

Vzpomínám na všechny spolužáky. Možná nejvíc na ty, co už mezi náma nejsou.

* Co děláte pro svoji kondičku?

Obskakuji celou svoji rodinu. Já jsem asi naakumulovala v rytmice do svých osmnácti let pohybové schopnosti, které mě pak v herectví velmi pomáhaly. Tak jsem hodně sportovala. Abych pravdu řekla, až se za to stydím, nedělám speciálně pro svou kondičku nic. Je ale také pravda, že nemám sklon k tloustnutí. To bych asi musela dělat pro svoji kondici víc.

* Co jste v poslední dobu ztratila a co jste naopak našla?

S velkou bolestí, ale dobrovolně, jsem odcházela (stálo mě to dost "krve") po pětatřiceti letech z Činoherního klubu, ale po téhle ztrátě jsem paradoxně dostala tak krásné pracovní příležitosti v jiných divadlech, že se z toho do dneška nemůžu vzpamatovat. Takže jsem vlastně víc získala, než ztratila.

* Co vám role Matky z inscenace Příběhy obyčejného šílenství, za kterou jste byla nominována na Cenu Thálie, dala a vzala?

Dala mi krásnou hereckou příležitost, krásnou spolupráci s kolegy i s režisérem. A nevzala mi nic.

* Jaký vliv na váš umělecký život má nominace na Cenu Thálie 2001.

Musím upřímně odpovědět, že nevím. byla jsem před pár lety již nominována za Witkiewiczovu Matku. Mám z toho samozřejmně radost, ale nechci to přeceňovat, protože celý život si myslím, že herectví se nedá ani změřit, ani zvážit. Beru to jako hezký svátek divadla. Všech divadel a všech herců.

* Dokážete se starat o rodinu, a k tomu ještě hrát zajímavé role, někdo by řekl něco je na úkor něčeho. Jak je to u vás?

Chtěla bych odpovědět pravdu a nijak se neidealizovat, ale ze vší síly se snažím celou tu dobu aby nebylo něco na úkor něčeho. Mě na tom vždycky hodně záleželo, aby se to nestalo.

* Akú úlohu zohrávate vo vašej rodine? Bolo vo vás niečo, čo ste teraz zo seba vložili do úlohy Matky?

V každým herci je seskládaný všechno a jde jenom o to, který ty dvířka je nutno nebo záhodno otevřít. V roli Matky je toho jistě ze mě taky spousta.

* Je krásny jarný deň. Máte takéto dni rada? Rada sa "vyhrievate" na slniečku?

Krásné jarní dny mám velmi ráda. Na sluníčku se vyhrievam ráda, ale moc často se mi to nepoštěstí, i když k tomu mám idelní příležitost - máme domeček se zahrádkou. Slibuji si, až budu mít víc času, tak se budu vyhrievať pořád.

* Jste slavni manzele. Pripoustite si to k telu?

Já žádnou slávu nepociťuji. Znám spoustu mnohem slavnějších lidí a nemyslím si, že oni by s tím měli nějaký problém. Všechna sláva, polní tráva. Sláva může zkazit jen primitiva. Necítím se být slavná.

* Ako často zažívate tzv. šialené dni?

Jak kdy. Někdy je hodně šílených dnů za sebou a pak je zase pár dní klídek. Takže v těch klidnějších dnech se snažím nasbírat síly do těch šílených. Myslím, že se to týká všech ženskejch.

* Co Vaše děti a vnoučata? Pokračuje někdo ve Vašich šlépějích, nebo Vašeho manžela pana Kačera?

Třetí dcera Adéla se vrhla na herectví. Je v angažmá v Českých Budějovicích. Takže to poslední jablíčko spadlo pod ten strom. Vnoučata, některá, projevují nebezpečné sklony k herectví (smích), ale doufám, že se v nich projeví výrazněji talent k něčemu rozumnějšímu a že se tomu vyhnou. Ale kdo ví.

* Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo?

Miluji všechny polévky a taky je vášnivě vařím.

* Jak se vám bloudilo lesem ve filmu Kytice?

V lese se mi bloudilo dobře. Les byl v blízkosti Točniku. Listí bylo pořád málo.

* Vraj rada tancujete. Mohli ste to už dokázať aj na divadelnom javisku?

Mockrát a ráda.

* Čeho se nejvíce bojíte?

Božího hněvu.

* Těšíte se na Velikonoce?

Velikonoce miluju a držíme takovou naprosto nehnutelnou tradici, že jezdíme do manželova rodiště (východní čechy), kde se ty velikonoce drží velmi tradičně a velkoryse. Tety a kamarádi říkají, že kdybysme jednou nepřijeli, tak by vlastně ani velikonoce nebyly. Takže nemůžem jim ty velikonoce zrušit a nám taky ne.

* Hosťujete naraz na viacerých scénach. Ktorú z nich máte najradšej?

Všechny stejně, i když mám sklony mít nejraději vždycky tu poslední.

* Čo považujete za najväčšie ocenenie hereckej práce a na akom stupienku sú v hierarchii hodnôt u vás rôzne ceny, ktoré sa udeľujú umelcom?

Za největší ocenění své herecké práce považuju, když mě lidi kterým věřím a jejichž úsudku si vážím řeknou, že to bylo dobré.

* Čím najčastejšie zvyknete trápiť svoje okolie?

Asi svou tvrdohlavostí. Ale jinak se musíte zeptat toho okolí.

* Jaká je Vaše nej.. rada vůči posluchačům adeptům herectví?

Aby si to hodně rozmysleli a pakliže si na tom trvaj, tak mám dvě okřídlená hesla k mým studentům: "Nemocný herec - kulatý čtverec" a "Trocha pravdy nikdy nezaškodí". :)))

* Premiéra mládí je úžasná. Jak se Vám pracovalo s Danielou Bakerovou?

Bezvadně.

* Jáká práce vás nebaví?

Uklízet skříně. Jinak všechno.

* Vase dcera je taky herecka. Jste na ni hrda? Rikate si nekdy - sakra, vzdyt je lepsi nez ja? Nezarlite nekdy na ni? Apropos - koukate se na jeji herecke vykony rada?

Jsem na ni hrdá. Vybrala si to, tak dobře jí tak. Koukám se na ni ráda a držím jí palce.

* Vedete bohémský život, nebo se držíte spíš při zemi a úklid, nákupy a domáctnost vám nedělají problém?

Při zemi se přímo plazím. Nejenom držím. Bohémský život nevedu. Úklid, nákupy a domácnost mi nedělají problém.

* Ucite vase studenty rada? Nemate nekdy spatny pocit z toho, ze z nich jednou budou treba nezamestanani?

Učím je velmi ráda a ten pocit, že z nich budou nezaměstnaní mám stále a mám o ně strach. Je prostě málo míst pro herce a divadla spíš kolabují, než aby měla na růžích ustláno. Věřím, že si mladí lidé tu cestičku najdou, i kdyby to nebyla přímo ta cestička na "prkna".

* Jak vzpomínáte na Podivuhodné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho? Byla jste úžasná.

Burkeho zbožňuju, je to báječná hra. S Polívkou se mi hrálo skvěle.

* Vzpomínáte ráda na Ostravu, kde jste začínala?

Nesmírně ráda vzpomínám na Ostravu. Nejen na herecké a divadelní začátky, ale provdala jsem se tam, narodily se mi tam první dvě děti. Byla tam báječná parta. Ještě to byla Morava, kterou upřednostňuji, protože krev není voda.

* Libi se vam Kamil Halbich?

Líbí. :)))

* Navstevujete divadla i jako divak? Co se vam naposledy libilo?

Ano navštěvuju, když mám jen trošku čas. Líbilo? V Dejvicích Oblomov, v Českých Budějovicích Tři sestry a spoustu jiných představení. To hodnocení nechci dělat absolutní. V mém věku vidím totiž za každým i ne úplně vydařeném představením tu hromadu té poctivé práce. A té si vážím.

* Preju vam krasny den a posilam otazku. Zajimalo by me, jaky mate nazor na dnesni Cinoherni klub v Praze. Myslite si, ze zije uz jen ze slavy, kterou mu prinesli lide, co jsou z nej uz davno pryc a nebo jde stale o jedno z nejlepsich prazskych divadel.

Já ČK držím palce a přeji mu všechno dobré, ale nemůžu teď upřímně o úrovni ČK podat svědectví, protože jsem tam od mého odchodu ještě nebyla. Zatím, asi by mi tam bylo ještě smutno.

* Připravujete zase něco tak milého a krásného jako byla Premiéra mládí?

Hledáme něco tak milého, ale zatím jsme takovýhle text nenašly. Možná začnu zkoušet s režisérem Myškou, ale i ten vybírá ze tří alternativ, tak uvidíme.

* Máte ráda záporné nebo kladné role?

Mám ráda dobré role. Nevím proč, ale záporné bývají zajímavější. Asi dobráci trochu nuděj.

* Kdo vás poslední dobou z vašich hereckých kolegů nejvíc zaujal.

Težká odpověď. Někdo mě připraví herecké překvapení a někdo mě překvapí tím, že je pořád stejně dobrej.

* Cestujete?

Velmi ráda. Poslední dobou jsem nikam necestovala, protože se v létě ráda starám o svou maminku, ale možná letos vyrazíme s některými z vnoučat k moři. Ráda plavu.

* Ma herec opravdu tak narvany diar a nebo se to jenom tak dela?

Já mám narvanej diář, ale jen proto, že si tam už budu muset psát i to, že mám ráno vstát a vyčistit si zuby. Jinak mě diář zatím stačí.

* Velice Vás zdravím. Na co byste mě pozvala do divadla. Myslím na Vaše představení.

  • Premiéra mládí - Divadlo v Řeznické
  • Kráska z Leenane - Divadlo v Řeznické
  • Den matky - Divadlo v Celetné
  • Tartuffe - Divadlo v Celetné
  • Příběhy obyčejného šílenství - Dejvické divadlo
  • * Budete dělat nějakou televizi nebo film?

    Momentálně nevím, ale v dubnu se bude vysílat inscenace, kterou jsem dělal před půl rokem s názvem Takový slušný člověk.

    * Morgiana. Máte ten film ráda? Jak se Vám natáčelo s Jurajem Hercem?

    Mám ten film ráda a s Herzem se mi natáčelo dobře.

    * Cim byste herecke povolani doporucila a cim byste uchazece od nej odradila?

    Je to naprostý idealismus. Každý si to musí dobře rozmyslet. Je to Don Quijotiáda a musí se to dělat jen s hlubokou tvrdohlavou láskou. Jinak raději cokoliv jiného.

    * Myslite si, ze herecky osud zavisi jenom na stesti a na tom, jake lidi potkate a nebo si muze volit herec cestu sam?

    Ze tří čtvrtin to závisí na štěstí a na tom jaké lidi potkáte. Herec si může volit cestu, ale velmi těžko. Herectví je velmi závislé povolání. To je na tom to jediné nepříjemné. Vše ostatní je příjemné.

    * Jaký zážitek vás v minulém roce nejvíce obohatil?

    Zní to možná banálně, ale práce.

    * Cítíte se lépe jako filmová, nebo divadelní herečka?

    Jako divadelní herečka.

    * Víte o nějaké roli, kterou byste si chtěla zahrát a dosud se nenaskytla příležitost?

    Nevím o žádné takové roli. Naopak o té sérii těch krásných rolí, které jsem dostala za poslední dva roky jsem neměla ani potuchu. Vlastně jsem to už nečekala.

    * Vedete dramaticky krousek - vidite tam nejake hodne vyrazne talenty?

    Za celou tu dobu (9 let) byly úplně výrazné jen tři. Ono v tomhle věku se to ještě nedá přesně určit. Měla jsem jednoho geniálního, ale on se tomu vůbec nechce věnovat a má úplně jiné zájmy. Škoda.

    * Jakou budoucnost předpovídáte divadlu v 21. století?

    Jestli divadlo nezanikne, tak čekám návrat k jistému druhu romantismu. Nebudu to rozvádět, ale mám pocit, že už není kam jít. Bylo už tolik nahejch, tolik vulgarity, tolik drsnosti, že každá akce budí reakci. Tím pádem čekám jakýsi návrat k očistě a k romantismu na jevišti.

    * Gratuluji k nominaci na Thálii. Váš obdivovatel.

    Moc děkuji.

    NETHOVORY - již 760

    VYHLEDÁVÁNÍ - podle data

     

    VYHLEDÁVÁNÍ - podle jména

    Najdi
     

    březen 2002

     

    reklama

    Městská knihovna Praha

    Záznam NetHovoru z 9.5.2018 - Libor STACH

    * Ahoj, vážený Libore, skvělý den, jen tak si zachatovat se čtenáři 1. kulturního portálu Scena.cz. Vítám tě u on-line rozhovoru. Jaký byl Tvůj den, případně, co Tě ještě čeká... Redakce

    Dobrý den všem! V prvé řadě bych rád poděkoval za milé pozvání.:) Inu dnes prožívám po dlouhé době den, kdy si můžu dělat, co chci, neb nemám žádné pracovní povinnosti. Tak jsem ho využil k nějakým e-mailovým restům, pak jsem žehlil, cvičil, vařil, vyjel si na kolo a pochopitelně se těšil na setkání s vámi. :)

    * Za své dosavadní kariéry jste geograficky opsal docela velký oblouk – z Budějovic do Brna, do Chebu a nakonec do Boleslavi. Kde se cítíte doma?

    Ano, to máte pravdu. Za posledních 5 let jsem se stěhoval celkem 5x, a rozhodně né naposled, i když už snad jen v geografické oblasti Prahy. :) A kde se cítím nejvíc doma? To se sám sebe taky ptám. A myslím, že nedávno jsem konečně dostal odpověď, když jsem četl knihu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch - tam jedna postava říká, že "Domov je tam, kde na vás čekají."... a je v tom podle mě kus pravdy. Není ani tak důležité místo, jako lidé, s nimiž ten domov tvoříte. :) Každopádně teď mi plně vyhovuje rytmus velkoměsta a jeho možnosti.

    * Máte bezva hlas. Trénujete ho nějak? Gábina

    Děkuji, Gábino, to je od Vás moc milé. :) Inu, nikterak zásadně. Pochopitelně si dělám - hlavně před představením, nějaká cvičení, abych ho správně připravil a používal, nicméně si myslím, že už mám za tu dobu trochu osvojenou hlasovou techniku, a ta o ten hlas vlastně tak nějak pečuje sama. Občas se ale stane, vlivem nějakého pracovního přepětí a nedostatku spánku, že se ozve a přestane fungovat tak jak bych potřeboval, v tu chvíli se snažím mu věnovat veškerou péči. Přeci jen je to můj pracovní nástroj.

    Libor STACH - celý NetHovor