zvláštní poděkování
Volný.cz

NETHOVOR - detail

David

PRACHAŘ

David PRACHAŘ

* 1959

Praha

ČR

Narodil se roku 1959. Pochází z herecké rodiny, jeho otec Ilja Prachař byl vynikajíci herec (zemřel ve svých 81 letech). A maminka, Jana Prachařová (rozená Želenská, ze slavné herecké rodiny Želenských) pracuje jako loutkoherečka, hlavně pro televizi.

David PRACHAŘ - kompletní životopis...

 


Záznam NetHovoru 9.1.2002


* Jake to je zasednout k internetu misto jeviste?

Když nemusím psát a mám k tomu tým lidí, tak je to v pohodě.

* V "Lese" mate zajimavou postavu s panem Mejstrikem,rad provazite druhe zivotem?

Jednak s panem Mejzlíkem. Jelikož spolu hrajeme už patnáct let v divadle provázíme se navzájem. V "Lese" je to o to zajímavější, že oba hrajeme potulné herce, tedy sami sebe.

* Pry mate na svem konte i jedno autorske predstaveni?

Ano, jednalo se spíše o jednorázový projekt, který se vztahoval spíše k pohybovému divadlu. V představení Tiše ke světlu jsem použil hudbu Arvo Parta, manželů Havlových, Ivy Bittové a Pavla Fajta, tedy hudebníků, jež mají velmi blízko k tiché a meditativní hudbě. Scénu osvěcovalo několik svíček a diváci si mohli díky stínům představovat různé asociativní obrazy. Nicméně režií bych se raději nezabýval, protože si myslím, že jsou k tomu daleko povolanější.

* Vas soubor ve vetsine predstaveni pusobi navenek jako dobra parta, v cem to dle vas spociva?

V tom, že jsme vděčná parta. Jezdíme společně na hory, což je řídký jev u našich divadel.

* Dobry den, Davide. Jak se mate?

Teď se mám špatně, protože jsem nevyzvedl dceru z družiny a ona musela odjet s paní družinářkou do jejího bytu. To se mi v dětství stávalo dost často, ale svoje děti jsem toho chtěl ušetřit. Bohužel, dnes se mi to nepodařilo.

* Nepujdete nahodou s panem Docekalem do cinohry Narodniho divadla?

Jestli myslíte na kávu do Kolowratu, tak to určitě ano, ale musí mě na ní pozvat budoucí šéf činohry, protože bude mít vyšší plat.

* Lecite pres zimu revma z letniho koupani ve vysehradskych kasematech?

Před nedávnem jsem si napustil teplou vanu, protože se raději sprchuji. Zjistil jsem, že šok, který jsem zažil ve chvíli, kdy jsem opustil vyhřátou vanu, byl daleko větší, než šok, kterého jsem nebyl ušetřen v kasematech. Ze studené vody do studených kasemat je to jako ze zimy do tepla, což se o vaně říct nedá. Vřele všem doporučuji koupel v kasematech.

* Jak zvladate pracovat v jednom podniku s manzelkou?

Zatím zvládám.

* Nakolik zasahujete radami v moderovani vuci synovi?

V porovnání se svým synem jsem moderátorem začátečníkem, neboť pořad To je ta čeština se vysílá jednou za měsíc, ale Kuba vysílá i dvakrát týdně. Takže čekám na jeho rady.

* Byl jsi na vojne?

Nebyl, mám modrou na sfalšované žaludeční vředy. Snad je od té doby už nemám.

* Porovnavaju vase herectvo casto s otcovym? Zvykli ste si na to alebo sa tomu skor branite?

Dost často lidé mohou porovnávat herectví otce a syna. Nicméně si myslím, že můj otec je spíše piknického založení zatímco já, se svými 65 kilogramy živé váhy, se s ním nemohu porovnávat.

* Co Vas syn? Mate radost, ze zustal verny dnes uz tradici Pracharu? Tzn, ze je hercem?

Zatím je studentem gymnázia a já tiše doufám, že se bude věnovat bubnům a kytaře. Nicméně zde hrozí vážné nebezpečí, že bude dělat přijímací zkoušky na DAMU, v čemž mu nemohu zabránit, neboť je plnoletý.

* Sel jste ve stopach sveho otce proto, ze se nosi, aby nepadlo jablko od stromu?

Šel jsem spíš ve stopách předků mojí maminky. Její otec Jan Kalista byl režisérem ve Švandově divadle na Smíchově. Maminka mojí maminky byla dcerou Drahoše Želenského, ředitele Národního divadla v Praze, jehož otec Karel Želenský byl hercem ND - kolegou Eduarda Vojana. Můj otec vždy vtipně poznamenával, že svou moravskou krví přispěl k posílení odolnosti celé pražské větve.

* Je povinnostou clenov Divadla Komedie byt stale v dobrej nalade? Mate v povahe pozerat na zivot z tej veselsej stranky?

PS: Povinností členů divadla Komedie je chodit včas na zkoušky a zúčastnit se večerních představení. V šatně je vždy dobrá nálada.

* Presiel ste uz viacerymi divadlami. Vratil by sa niekedy do niektoreho z nich?

Byl jsem v Divadle Pod Palmovkou, Divadle E.F. Buriana, Činoherním klubu a nyní jsem v Komedii - nejlepším angažmá ve svém životě.

* Akym bol v Divadle Komedie posledny den roka 2001?

Hrálo se představení plné mrtvol, což je pro naše divadlo typické, neboť náš rekvizitář pan Hájek před několika dny řekl: "Odběr glycerinové krve pro divadlo Komedie je největší ze všech pražských divadel." Ale nelekejte se, i když u nás teče hodně krve je zde legrace, protože život to není jenom legrace, to jsou i slzy a krev. Přeji všem vše nejlepší v roce 2002.

* Pry vas ceka hostovani v Divadle v Dlouhe v inscenaci Besi. Jak se tesite?

Těším se, protože změna je život a v tuto chvíli jsem rád, že se budu setkávat s kolegy z jiného divadla, jehož práce mě naplňuje přesvědčením, že dobrých divadle je sice málo, ale když už jsou, tak to stojí za to.

* Pozerate sa niekedy na svoje kolegyne ocami maliara? Vybrali by ste si niektoru za "svoju muzu"?

Ano. Dívky, ženy, to je něco, co musí každého správného muže stále přitahovat. Musíme si ovšem dát pozor, abychom nepřestoupili určitou hráz, která odděluje múzu od milenky.

* Venujete sa niekedy este malovaniu a socharstvu? Co rozhodlo, ze ste pred tymito druhmi umenia dali napokon prednost divadlu?

Mým snem je strávit důchod na malé zahrádce, kde bude stát truhlářský ponk, budu mít několik kubických metrů lipového dřeva, deset dlátek, jednu palici. V domě bude místo vodovodu pípa, ze které bude vytékat chladná "plzeň" a já budu vyřezávat. K divadlu jsem šel proto, abych se mohl těšit na klidný důchod.

* Rad dabujete? Mate nejakych oblubenych kolegov alebo filmove postavy?

Dabuju rád dobré filmy, ale těch je bohužel málo. Vždy se mi líbil Josef Abrahám, Luděk Munzar, protože mají zvláštní dar strhnout pozornost - mají určité charisma, což je pro herectví velmi důležitý dar.

* Z Hamleta asi kazdy pozna vetu: Byt ci nebyt, to je otazka. Polozili ste si ju uz niekedy aj mimo javiska? Ocitli ste sa v takej vypatej zivotnej situacii?

V takové situaci se v určitém věku ocitne každý kdo existenciálně uvažuje o svém životě, tedy o tom odkud přišel a kam směřuje. Hamlet si klade tuto otázku a zároveň tuto otázku klade divákům, proto tato hra patří mezi klasická díla světového divadla.

* Kterou roli na divadle jsi nesnasel?

Mám to štěstí, že role, které bych nesnášel, se mi v tuto chvíli vyhýbají. Ťukám to na počítač.

* Mas svuj oblibeny sport?

Fotbal, fandím Slávii. Chodím se na ní dívat i když jí to nejde, ale doufám, že jaro bude pro Slávii příznivé.

* Kterou hudbu rad poslouchas?

V této době spíše vážnou, ale mou oblíbenou zpěvačkou - houslistkou - eskamotérkou je Iva Bittová. Rád poslouchám manžele Havlovy a skupinu U2. Když mě bylo 15 let, miloval jsem Pink Floyd a skupinu Yes. Dnes se těmto skupinám říká "staří ještěři", tak mě napadá, že jsem už také taková ještěrka. pořád je lepší být ještěrka, než mrtvolka. (Chystám se jít na představení našeho divadla - Deset malých černoušků...)

* Posledni dobou se o vasi osobu, zacina velice zajimat bulvarni tisk. Co byste jim vzkazal?

Bulvární tisk nečtu, takže nemohu vzkázat něco někomu koho neznám.

* Bude sa este opakovat Hamlet II?

Rád bych, jelikož toto představení se vymyká jakýmkoliv škatulkám a žánrům, máme problém s jeho realizací, neboť jsme si ještě s Pavlem Fajtem nevytvořili fan-klub, který by zajistil dostatečný počet diváků.

* Jak se vam hrala role HIV pozitivniho v TV filmu ,,Den, kdy nevyslo slunce"?

Dobře, protože HIV poziitivní člověk vypadá stejně jako zdravý. Zdravý člověk si asi těžko umí představit, jak se dá žít v souladu s nemocí, která vás může kdykoliv poslat na onen svět.

* Dobry den,chtela jsem se zeptat,jaka role pro vas byla nejobtiznejsi??Dekuji Zuzana

Nejobtížnější role jsou ty, které jsou špatně napsané.

* Na ktere z vasich predstaveni nejradeji vzpominate? Ci ktere nejradeji hrajete?

Nejraději hraji v představeních Konce hry Samuela Becketta. Toto představení hrajeme již pátou sezónu a připadá mi, že je stále současnější a po 11. září 2001 dokonce velmi aktuální. Pan Beckett by se asi divil, co napsal.

* Divadlo Komedie ma velice specificky raz vsech predstaveni. Chcete u tohoto druhu zustat ci byste radeji zkusil jeste neco jineho?

V tomto divadle se cítím svobodný a dělám to, co dělat chci a toho si velmi vážím. Vím, že takováto divadla jsou vzácná, protože jsou založená na nezištném přátelství bez kterého nemá smysl dělat divadlo.

* Jak se Vam hralo s Petrou Jungmanovou ve filmu Den, kdy nevyslo slunce? Mimochodem ten film se mi moc libil.Katka

Práce v tomto filmu byla velmi příjemná díky režisérce paní Němcové, která ani mě, ani Petru nenutila do něčeho, co by nám bylo nepříjemné. Kamera pana Šajmoviče byla technicky dokonalá a jsem rád, že ČT zařazuje do své dramaturgie i náročnější projekty. Jen tak dále.

* Je o vas znamo, ze pri divadelnich hrach experimentujete, nekdy az za hranice beznych moznosti? Co vam to prinasi?

Přináší mi to stále tytéž otázky: Má smysl to, co dělám? Zajímá to někoho nebo jenom mě? Když zjistím, že nejsem sám, naplňuje mě to radostí. Tato radost je však vyvažována určitými skeptickými propady, kterým se nevyhne žádný člověk.

NETHOVORY - již 760

VYHLEDÁVÁNÍ - podle data

 

VYHLEDÁVÁNÍ - podle jména

Najdi
 

leden 2002

Ondřej SOKOL

23.1.2002
Ondřej
SOKOL

Filip RAJMONT

31.1.2002
Filip
RAJMONT

 

reklama

WebArchiv - archiv českého webu

Záznam NetHovoru z 9.5.2018 - Libor STACH

* Ahoj, vážený Libore, skvělý den, jen tak si zachatovat se čtenáři 1. kulturního portálu Scena.cz. Vítám tě u on-line rozhovoru. Jaký byl Tvůj den, případně, co Tě ještě čeká... Redakce

Dobrý den všem! V prvé řadě bych rád poděkoval za milé pozvání.:) Inu dnes prožívám po dlouhé době den, kdy si můžu dělat, co chci, neb nemám žádné pracovní povinnosti. Tak jsem ho využil k nějakým e-mailovým restům, pak jsem žehlil, cvičil, vařil, vyjel si na kolo a pochopitelně se těšil na setkání s vámi. :)

* Za své dosavadní kariéry jste geograficky opsal docela velký oblouk – z Budějovic do Brna, do Chebu a nakonec do Boleslavi. Kde se cítíte doma?

Ano, to máte pravdu. Za posledních 5 let jsem se stěhoval celkem 5x, a rozhodně né naposled, i když už snad jen v geografické oblasti Prahy. :) A kde se cítím nejvíc doma? To se sám sebe taky ptám. A myslím, že nedávno jsem konečně dostal odpověď, když jsem četl knihu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch - tam jedna postava říká, že "Domov je tam, kde na vás čekají."... a je v tom podle mě kus pravdy. Není ani tak důležité místo, jako lidé, s nimiž ten domov tvoříte. :) Každopádně teď mi plně vyhovuje rytmus velkoměsta a jeho možnosti.

* Máte bezva hlas. Trénujete ho nějak? Gábina

Děkuji, Gábino, to je od Vás moc milé. :) Inu, nikterak zásadně. Pochopitelně si dělám - hlavně před představením, nějaká cvičení, abych ho správně připravil a používal, nicméně si myslím, že už mám za tu dobu trochu osvojenou hlasovou techniku, a ta o ten hlas vlastně tak nějak pečuje sama. Občas se ale stane, vlivem nějakého pracovního přepětí a nedostatku spánku, že se ozve a přestane fungovat tak jak bych potřeboval, v tu chvíli se snažím mu věnovat veškerou péči. Přeci jen je to můj pracovní nástroj.

Libor STACH - celý NetHovor