zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Věčně mladá Věra Chytilová

Věra Chytilová

autor: Z webu   

zvětšit obrázek

První dáma českého filmu Věra Chytilová se dožívá osmdesátky, a stále má energii na rozdávání. Narodila se 2. února 1929 v Ostravě, a jak sama vylíčila v dokumentu, dlouho nevěděla, co by vlastně chtěla dělat. Tak studovala architekturu, pracovala jako kreslička, laborantka, a- také manekýnka. Právě v poslední profesi zaujala nejen Jiřího Brdečku (který ji obsadil do pohádky Císařův pekař a Pekařům císař, ale také svého prvního manžela, Karla Ludwiga. V té době ji okouzlil film - dělala nejprve klapku a poté pomocnou režisérku na Barrandově. Chtěla ovšem více, a tak se přihlásila ke studiu na FAMU. „Byla jsem tam jediná žena,“ vzpomínala po letech. Do ročníku Otakara Vávry byla přijata a stala se tak příslušníci české nové vlny 60.let (studovala v letech 1957-62). Upozornila na sebe už absolventským hraným snímkem snímky Strop a dokumentem Pytel blech.

Za svůj celovečerní debut O něčem jiném, stavějící proti sobě do kontrastu dva ženské osudy – jednou z protagonistek byla Eva Bosáková - získala cenu festivalu v německém Mannheimu. V roce 1965 přispěla do povídkového filmu podle B. Hrabala Perličky na dně (Automat Svět) a rok nato přišla se Sedmikráskami, na kterých se jako kameraman podílel její budoucí manžel Jaroslav Kučera, a také výtvarnice Ester Krumbachová. Následovalo natáčení filmu Ovoce stromů rajských jíme (1968), film byl sice dotočen, ale poté měla režisérka nucenou pauzu. Teprve v roce 1976 měla možnost natočit další film - hořkou komedii Hra o jablko s Dagmar Bláhovou v hlavní roli. Z dalších filmů jmenujme alespoň Faunovo velmi pozdní odpoledne, Kalamita, Šašek a královna, Vlčí bouda či Panelstory, vesměs filmy velmi kritické, které měly v době svého vzniku za totality značné problémy s uvedením. Režisérka sice pokračovala v práci i po roce 1989, ale její snímky z této domy už se nesetkaly s takovým ohlasem - tj. Dědictví aneb Kurvahošigutntag, Vyhnání z ráje, Kopytem sem, kopytem tam, Pasti pasti pastičky či Hezké chvilky bez záruky. Kromě toho natočila také dokumenty - například o Adolfu Branaldovi, o scenáristce a výtvarnici Ester Krumbachové, o ženách aktivních v politice (Potížistky) či o části Prahy, v níž žije (Troja - proměny v čase) a také dokument o Praze – Praha nepokojné srdce Evropy. Její dlouholetý sen natočit film o Boženě Němcové zatím nebyl realizován. Věra Chytilová je držitelkou řady cen, mj. francouzského Řádu za umění a literaturu, Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu či státní medaile Za zásluhy.

1.2.2009 19:02:16 JaSop | rubrika - Medailony