zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Lednové Činoherní čtení

Lednové Činoherní čtení

autor: Scena.cz   

Přináší rozhovory s Pavlem Kikinčukem a Otomarem Brancuzským. Oba dva hrají v inscenaci Amfytrion, kterou pro ČK připravil režisér Martin Čičvák.
Pavel Kikinčuk vzpomíná na zkušenosti z amatérského divadla, rovněž na spolupráci s Ladislavem Smočkem v Plzni. V Divadle J. K. Tyla začínal v angažmá. Hrál tam sedmnáct let.
„Studoval jsem Janáčkovu akademii. První nabídka, kterou jsem dostal, byla od Oto Ševčíka do plzeňského divadla. Trochu později se mi ozvalo divadlo z Českých Budějovic, mohl jsem také zůstat v Brně a hrát v Mahenově divadle nebo u Mrštíků. Na radu Jaroslava Dufka, mého profesora a skvělého člověka, jsem nastoupil do Plzně. Poznal jsem se tam s Toníkem Procházkou, se kterým jsme dodnes kamarádi a který pro mě ve svých hrách napsal několik rolí. V plzeňské činohře byla výborná parta lidí. Pavel Pavlovský, Milan Vlachovský, Monika Švábová, Zorka Kostková a další,“ říká Pavel Kikinčuk.

Otmar Brancuzský se vyučil knihařem. Odpovídá nejen na to, jakou má oblíbenou knihu, jaké má pocity ze zkoušení hry Amfytrion a také jak k tomu došlo, že se stal herecm:
„Když se dělala nějaká legranda, vždycky jsem se k tomu nachomejt. Moji učitelé knihařství ve Vidmavě v Jeseníkách hráli divadlo a přibrali mě k sobě. Pak jsem se z recese přihlásil na JAMU. Nevzali mě. To byla sázka v hospodě. Měl jsem vystudovanou umělecko-průmyslovou školu v Brně, obor grafika a fotografie. Živil jsem se výtvarničinou. V jihlavském muzeu jsem připravoval výstavy, maloval plakáty. Párkrát jsem si zahrál v divadelním spolku Klicpera. Moji poslední výstavu přijel schválit soudruh z Ostravy. Nelíbila se mu Makovského socha Klečící žena myjící dítě. Řekl, že by to chtělo nějakého havíře a že není pěkné, jak se ta matka hrbí… Odešel jsem na hospodu do Brtnice. Dělal jsem dva roky hospodskýho a založil ochotnický soubor „Bez chiby“. Najednou jsem tam pocítil, že bych to měl s herectvím zkusit doopravdy. Ve 34 letech jsem oslovil Michala Junáška a Miloše Stránského a 1. ledna 1990 jsem nastoupil jako elév do Horáckého divadla v Jihlavě. Myslím si, že člověk nemá spekulovat o tom, co mu řekne duše.“

Dále lednové Činoherní čtení přináší odezvy na hru Americký bizon. V Douškách přináší zprávu o Jaromíru Dulavovi, který hraje v právě premiérovaném filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Na závěr zve diváky na představení V.A.D. Kladno Tajemný vad v Karpatech, které bude uvedené v rámci cyklu Činoherní klub uvádí v neděli 14. ledna 2007.

1.1.2007 22:01:34 JoMe | rubrika - Z médií