Scéna.cz 

Jan Kotěra, architekt, malíř

Architekt a malíř Jan Kotěra, který je považovaný za zakladatele moderní české architektury, zemřel 18. prosince před 135 lety. Činnost Jana Kotěry je spjatá zejména s Hradcem Králové. Profesor na Uměleckoprůmyslové škole a rektor Akademie výtvarných umění v Praze, člen Spolku výtvarných umělců Mánes. Zakladatelská osobnost české moderní architektury. Architekt Jan Kotěra (1871-1923) absolvoval ateliér významného rakouského architekta Otto Wagnera ve Vídni. V roce 1898 přišel do Prahy. Od počátku se snažil, aby jeho stavby byly především účelné, bojoval proti přebujelé dekorativnosti historizující architektury tehdejší doby. Svědčí o tom jeho stavby z období kolem roku 1910, především budova muzea v Hradci Králové. Z dalších jsou to například Urbánkův dům v dnešní Jungmannově ulici v Praze, vlastní Kotěrova vila na Vinohradech a Trmalova vila ve Strašnicích. Zabýval se problematikou českého rodinného domu, návrhy nábytku, bytových doplňků, skla a výstavních interiérů (mezinárodní výstava v USA, 1904).
Jako devětatřicetiletý /roku 1910/ byl Jan Kotěra jmenován profesorem na pražské Akademii výtvarných umění, kde vyučoval až do své smrti v roce 1923. Na akademii a na Uměleckoprůmyslové škole vychoval řadu významných českých architektů první poloviny 20. století - například Bohuslava Fuchse, Josefa Gočára, Otakara Novotného a Kamila Roškota.

První zakázkou, kterou mladý Jan Kotěra realizoval v Hradci Králové, byl v letech 1903 – 1904 Okresní dům. K vypracování projektu ho v roce 1901 vyzval starosta JUDr. František Ulrich. Projekt měl v sobě podle zadání slučovat prostory prvotřídního hotelu s restauračním zařízením a úřadovnami v prvním poschodí. Uliční průčelí dvoupatrové stavby vyřešil Kotěra netradičně – je a není symetrické. Noblesní restaurace s kavárnou v přízemí je ve dvorní části zakončena apsidou se skleněnými vitrážemi s motivy čápů. Hlavní dekorací jídelny bylo lunetové plátno od Jana Preislera, které bylo v roce 1923 nahrazeno kopií.

V letech 1909 – 1912 byla v Hradci Králové vystavěna podle projektu Jana Kotěry budova muzea. Na její vnitřní a vnější výzdobě i vybavení se podíleli kromě Jana Kotěry i František Kysela, Jan Preisler, Stanislava Sucharda, Vojtěch Sucharda, Franta Anýž a Jaroslav Horejc. Budova muzea v Hradci Králové je bezesporu nejvýznačnější realizací Jana Kotěry.

V letech 1910 – 1991 byla realizována přestavba a přístavba Grandhotelu v Hradci Králové. Objekt původního Okresního domu a nárožního hotelu byl od roku 1910 majetkem Josefa Urbana, který se rozhodl hotel rozšířit a k přestavbě sousedního domu si vybral opět Jana Kotěru. Uliční fasáda dvoupatrového domu s hotelovými pokoji je zdobena maskami od Jana Štursy. Přístavba v zadní části je řešena jako zimní zahrada (tzv. Palmová zahrada) se společenským sálem a ve své době největším biografem u nás. Fontánku v palmové zahradě zdobila plastika od Jaroslava Horejce.

Další zakázkou od starosty Františka Ulricha pro Hradec Králové byla úprava právě dokončeného mostu přes Labe. Jan Kotěra Pražský most v letech 1910 – 1911 doplnil o dva páry kiosků, oblouky s osvětlením, pylony se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky.

Nerealizovaným naopak zůstal Kotěrův návrh Záložního úvěrního ústavu z roku 1911.