zvláštní poděkování
Quantcom.cz

Jiří Beneš: Státní filharmonie Brno 1956–2006

Jiří Beneš: Státní filharmonie Brno 1956–2006

autor: archiv   

S menším zpožděním se mi dostala do rukou mimořádně reprezentační publikace bilancující 50 let existence a činnosti Státní filharmonie Brno; protože zde o ní dosud nebyla zmínka, pokládám vzhledem k uměleckému významu SFB za svou dokonce povinnost ji na stránkách Hudebních rozhledů připomenout.
Autorem celého velmi čtivého a historicky detailně zpracovaného textu je dlouholetý dramaturg i člen orchestru SFB, PhDr. Jiří Beneš, a je to – podle počtu jednotlivých kapitol – jakési desatero SFB, začínající sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu se Symfonickým orchestrem kraje brněnského, a pokračuje až po současnost – vlastně ne tak docela : v podstatě je to úsek života zcela uzavřený, neboť dnes už nese toto symfonické těleso název nový, Filharmonie Brno! Přirozeně jsou zde podrobně představeni šéfové SFB – Břetislav Bakala, Jaroslav Vogel, Jiří Waldhans, František Jílek, Petr Vronský, Leoš Svárovský, Otakar Trhlík, Aldo Ceccato, Petr Altrichter – kteří všichni zanechali na činnosti filharmonie výraznou stopu své osobnosti umělecké, organizační, i se specialitou svého repertoárového zaměření. Totéž platí o dirigentech v pevném úvazku, tzv. „druhých“, jejichž jména jsou neméně zvučná.

Seznamujeme se s různými působišti SFB od sálu brněnského Stadionu, kde se konávaly abonentní koncerty (i když z dnešního pohledu je to sál takového tělesa zcela nedůstojný, a přece – kolik zde vzniklo mimořádně kvalitních nahrávek LP!), přes rozhlasové studio Dukla, Besední dům – dnešní „sídlo“ SFB, i Janáčkovo divadlo, dějiště velkých orchestrálních cyklů.
Velmi zajímavé je líčení zahraničních zájezdů, zejména toho prvního v r. 1956 na Varšavskou jeseň, s problémy dnešní generaci už naprosto nepředstavitelnými. Seznamujeme se podrobně s komorními soubory i sólisty přidruženými k SFB – jejich řadu zahájilo legendární Janáčkovo kvarteto –, s Filharmonickým sborem Beseda brněnská, i se dvěma dalšími pěveckými sbory, Českým pěveckým sborem Brno a Dětským pěveckým sborem KANTILÉNA – prostě je to čtení neobyčejně poutavé. A kdyby jen čtení! Skvělá a velmi obsažná, někdy až monumentální je fotodokumentace!
Mimořádně zajímavá je faktografie, tu zpracovala Jana Baláčová, která zahrnuje nejen všechny členy orchestru, ale i všechny dirigenty, kteří zde kdy hostovali, všechny sólisty, kteří se SFB vystupovali, detailní koncertní činnost rok po roce v zahraničí, i samozřejmě všechny brněnské koncertní sezony, nahrávky na nosiče atd. – na 128 stranách formátu A4 před námi defiluje půlstoletí umělecké práce obrovského množství zanícených lidí, a to nepočítám všechny ředitele, administrativní aparát atd.
Skromně jsou k této knize připojeny ještě dva dokumenty: „Historie a současnost Státní filharmonie Brno“, což je sborník statí, v nichž se vyznávají ze svých vztahů k SFB muzikologové Rudolf Pečman, Jindřiška Bártová, Alena Keřkovská a Robert Hanč, a CD se skladbami Antonína Dvořáka, Josefa Suka a Bohuslava Martinů – samozřejmě v provedení SFB a dirigenty Břetislavem Bakalou, Jaroslavem Voglem, Jiřím Waldhansem a Františkem Jílkem.
Mám však před sebou ještě jeden dokument vížící se k výročí SFB, který v této souvislosti nemohu pominout: je to CD sestavené z mimořádně úspěšných titulů natočených live na koncertech v sezonách 2004 a 2005; dirigentem všech skladeb je současný šéf filharmonie, Petr Altrichter, můžeme to proto považovat i za jeho reprezentační CD. Má jen jednu vadu, a to, že je neprodejné, protože určitě by potěšilo celou řadu hudebních „fajnšmekrů“. Tak trochu bychom mohli říci, že je v tanečním rytmu: Jan Novák zahajuje CD svými skvělými Filharmonickými tanci, brněnský rodák Erich Korngold je připomenut předehrou ke své opeře Helianin zázrak, ale už Zoltán Kodály nás vrací do taneční nálady svými Pěti tanci z Galanty, a CD vrcholí suitou Arama Chačaturjana z jeho baletu Gajané. Výkon filharmoniků s jejich šéfem je skvělý, jako vždy, velmi sympatická je rovněž dramaturgie – nejlepším oceněním je to, že po přehrání CD si je člověk s chutí poslechne znovu. A ještě jednu maličkost: ačkoliv všechny skladby jsou nahrány Státní filharmonií Brno, na přebalu CD už figuruje nový název, Filharmonie Brno. Vydalo PROMO – 0106, režisérem je Petr Řezníček.
Vydání všech těchto dokumentů, připomínajících 50 let hudebního života Brna, je neobyčejně záslužné.

Vydala Státní filharmonie Brno, 2005, 127 stran. Součástí publikace je samostatně neprodejné CD s nahrávkami Státní filharmonie Brno z archivu Českého rozhlasu Brno.

Věra Lejsková, HUDEBNÍ ROZHLEDY

12.12.2006 00:12:29 Redakce | rubrika - Novinky...

Časopis 17 - rubriky

Archiv čísel

reklama

Asociace profesionálních divadel České republiky

Články v rubrice - Novinky...

Antologie Krvavý Žižkov

Přebal knihy

Krvavý Žižkov je antologie, která má svého předchůdce Krvavý Bronx (2020), úspěšnou knihu povídek o „vyl ...celý článek



Časopis 17 - sekce

HUDBA

Michal Horáček: Český kalendář

Přebal alba

Michal Horáček je český spisovatel, esejista, novinář, textař, básník, producent, vystudovaný antropolog. Je c celý článek

další články...