Scéna.cz 

Příběh Veletržního paláce

Historie Veletržního paláce v pražských Holešovicích začala po prvním vzorkovém veletrhu, konaném v r. 1920. Právě tehdy vznikla myšlenka vybudovat nový veletržní prostor. Bylo zřízeno stavební družstvo, které zakoupilo pozemky nedaleko starého výstaviště s cílem vybudovat tři obchodní paláce a hotel jako obchodní centrum i sídlo reprezentací firem, které u nás podnikaly. Vypracováním projektu byli pověřeni architekti Oldřich Tyl a Josef Fuchs. Rozsáhlé plány se z finančních důvodů neuskutečnily, nicméně začalo se stavět už v roce 1925, a první veletržní palác byl slavnostně otevřen k 10. výročí vzniku republiky v roce 1928.
Ve své době to prý byla největší stavba svého druhu na světě a v Praze první funkcionalistická budova. Na ploše 140 x 80 m byl vybudován obrovský jednotný pravoúhlý blok s dvěma podzemními a osmi nadzemními podlažími, jehož výška sahala do 37 m. Dva ústřední výstavní prostory měly 24 000 m2 výstavní plochy. V jižní části je 15 m vysoká velká dvorana o půdorysu 80 x 40 m původně pro výrobky těžkého strojírenského průmyslu, kolem níž stoupají jednotlivá výstavní patra s jednoduchou železobetonovou konstrukcí. Druhým je v severní části malá ochozová dvorana procházející všemi podlažími rovněž s horním osvětlením, jeden z nejpůsobivějších prostorů ve stavbách XX. st. Kromě veletržní expozice byla v paláci na podzim 1928 představena také Slovanská epopej, kterou Alfons Mucha daroval Praze.

Ve 30. letech bylo v podzemí vybudováno kino, v přízemí restaurace a v 6. patře kavárna s vyhlídkou. Původnímu účelu sloužil palác do r. 1949 s přestávkou za okupace, kdy jej Němci mimo jiné používali jako shromaždiště Židů před transportem do koncentračních táborů. Od začátku 50.let sloužil palác jako administrativní budova podnikům zahraničního obchodu (pamětníci si jistě vzpomenou na zdejší TUZEX). Palác zcela vyhořel14. srpna 1974. Velkorysé výstavní prostory byly dřevěnými a hobrovými přepážkami rozděleny na desítky kanceláří - a to byla také jedna z příčin, proč požár dosáhl tak ničivých rozměrů. Oheň vypukl ve večerních hodinách a rychle se rozšířil. Stravoval tuny kancelářského papíru, ohořelé dokumenty se prý nacházely až ve vzdálenosti několika kilometrů. K požáru se sjely desítky hasičských sborů z celé Prahy i okolí, oheň se ale zastavit nepodařilo. Veletržní palác až na obvodové zdi zcela shořel a celková škoda dosáhla téměř čtvrt miliardy korun. Dokonce se uvažovalo o jeho zbourání.
V roce 1976 však byl zapsán mezi nemovité kulturní památky a o dva roky později byl přidělen Národní galerii pro stálou expozici moderního umění. K tomu účelu byl rekonstruován podle návrhu arch. Miroslava Masáka a projektantů SIAL Liberec. Slavnostní otevření expozice Národní galerie se konalo 13. 12. 1995. Jsou zde umístěny sbírky moderního a současného umění a sbírka architektury Národní galerie v Praze, od roku 2000 také sbírky umění 19.století.