Scéna.cz 

Literární tipy 37. týden

Ivan Klíma
Dokumentární portrét spisovatele a dramatika, jednoho z nejčtenějších a nejpřekládanějších autorů moderní české prózy, jenž by se v těchto dnech dožil 95 let (2011). Scénář a režie V. Polesný. Ivan Klíma (*9. 9. 1931 – †4. 10. 2025), nenápadný moudrý muž, své vědění ukládal do příběhů, jež psal od počátku 60. let. Předtím si prošel tíživými životními zkušenostmi, které souvisely s jeho židovským původem. Jako dítě strávil tři a půl roku v koncentračním táboře Terezín, jeho otec byl uvězněn komunistickým režimem. Po absolutoriu na Filosofické fakultě UK začal pracovat jako redaktor a jeho texty vycházely v předních literárních periodicích jako byly Literární listy, Plamen či Květen. Další těžké období jeho života nastalo po roce 1968. Po okupaci Československa působil krátkou dobu jako profesor na Michiganské univerzitě v USA, pak se vrátil do vlasti, kde ho potkal osud zakázaného autora. Svá zásadní díla publikoval v samizdatu a prostřednictvím exilových nakladatelství. Především se jednalo o psychologický román Soudce z milosti, prózy Milostné léto a Má veselá jitra. Jeho tématem se stala důstojnost a mravní síla vyvrženého člověka. Klímova díla byla přeložena do více než 30 jazyků. V roce 2010 získal cenu Magnesia Litera za vzpomínkovou knihu Moje šílené století. Její název jsme si vypůjčili jako podtitul k vyprávění o událostech, které Ivana Klímu za jeho života potkaly a které nešetřily ani jeho rodinu.
Vysílání: 10.9., 10.25 hod., ČT1

Knižní kód (1/8)
Literárně-knižní talkshow Michaela Rozsypala o úspěších české literatury za našimi hranicemi. O knižních veletrzích, nejen pražském a frankfurtském, debatují spisovatelka Radka Denemarková, nakladatel Karel Jodas a ředitel pražského knižního veletrhu Radovan Auer. Režie D. Slabý. Knižní kód je nový pořad na ČT art. Má podobu literárně knižního salónu, do kterého si jeho moderátor Michael Rozsypal zve zajímavé a inspirativní hosty, kteří mají co říci k postavení české literatury na dnešním velmi konkurenčním světovém knižním trhu. Pořad vzniknul u příležitosti konání letošního Frankfurtského knižního veletrhu, na které je Česká republika a česká literatura oficiálním hlavním hostem. Je to obrovská příležitost pro naše autory a nakladatele se ve světě zviditelnit. V prvním dílu salónu Michaela Rozsypala budou hosté hovořit, jak vypadají nejvýznamnější knižní veletrhy na světě, čím se od sebe liší a na co se specializují. Seznámí nás nejen s veletrhy evropskými, ale také americkými a asijskými. Spisovatelka Radka Denemarková, nakladatel Karel Jodas a ředitel pražského knižního veletrhu Radovan Auer nás na základě vlastních zkušeností pozvou do zákulisí největších světových knižních veletrhů. Co se děje za stánky s nabízenými knihami mezi nakladateli a mezi autory? Jaké profese se kolem knižních veletrhů pohybují a je význam veletrhů tak důležitý pro knižní provoz? Jan Kanzelsberger zavzpomíná na raná 90. léta, kdy vznikal pražský veletrh Svět knihy, a svůj pohled na význam pražského veletrhu nabídne generální ředitel Frankfurtského knižního veletrhu Juergen Boos.
Vysílání: 09.9., 21.35 hod., ČT art
Opakování: 10.9., ČT art

Literární místopis (1/13) - Liberecký kraj
Úvodní díl cyklu představí literární tvorbu J. Rudiše a jeho proměnu v průvodce pořadem. Připomene Krabata Otfrieda Preusslera a setká se s A. Horáčkovou a její rodinnou ságou Rozpůlený dům. Režie P. Smělík. Liberecký kraj, pohraniční region, kde se industriální minulost mísí s mlhou Jizerek a kde má skoro každá vesnice vlastní příběh. A tady potkáváme našeho průvodce po krajích české literatury, spisovatele Jaroslava Rudiše. Pochází právě z tohoto kraje a v Liberci, kam teď míří, studoval i začínal literárně působit. Z Liberce pochází také hlavní postava jeho románu Winterbergova poslední cesta. Stoletý Wenzel odsud odjíždí vlakem napříč střední Evropou až do Sarajeva, po stopách dávné lásky Lenky a historie. Náš průvodce se s postavou ze svého románu setká – není to nikdo jiný než herec Václav Helšus z libereckého divadla F. X. Šaldy, který se připravuje na roli Wenzela Winterberga. Za tituly Malá čarodějnice nebo Čarodějův učeň vděčíme Otfriedu Preusslerovi, libereckému rodákovi, který psal německy a do svých příběhů dokázal vtisknout barvitý svět podhůří Jizerských hor. Jeho vztah k Libereckému kraji J. Rudiš probere s Martinem Fryčem. V Jizerských horách, nedaleko Hejnic, najdeme Farskou louku, kam spisovatel Miloš Zapletal jezdil se svým oddílem tábořit a kam také umístil děj své knihy Stezka odvahy. Byl také blízkým přítelem a spolupracovníkem cestovatele, skauta a zoologa Miloslava Nevrlého. Ten ve své Knize o Jizerských horách vytvořil dodnes nepřekonaný vzor toho, jak psát o krajině, historii i lidech, kteří tu žili. Sudety a pohraničí jsou místem, kde se dějiny psaly obzvláště krutým způsobem. Němci a Češi tu žili bok po boku, než je válečné události rozdělily. Proto bude další zastavení na Benecku, kde se náš průvodce setká s Alicí Horáčkovou, autorkou románu Rozpůlený dům. Ten zavede čtenáře do vesnice první poloviny 20. století a připomíná, jak dramaticky válka a poválečné roky zasáhly celé rodiny.
Vysílání: 10.9., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 13.9., ČT art