Scéna.cz 

Výtvarné tipy 33. týden

Lidové tradice v krajích České republiky: Liberecký kraj
Mistři rukodělné výroby krajů České republiky a také unikátní památky na krajských Seznamech nemateriálních statků tradiční lidové kultury v hledáčku režisérky Renaty Šáchové. Ve třetí části cyklu, která se věnuje Libereckému kraji, se zaměříme nejen na zákupské masopustní masky, perličky z Poniklé nebo vysocké divadlo, ale i na ruční výrobu českého skla, mozaiky, foukané figurky, podještědské výšivky, ohýbané sáně, březová košťata či umění tesařů, houslařů a brusičů drahých kamenů.
Vysílání: 12.8., 13.50 hod., ČT2
Opakování: 14.8., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých III (10/10)
Jak vypadala honosná sídla v době své největší slávy? Dnes navštívíme Vízmburk, Rýzmburk, Adršpach či Náchod (2020). Scénář a režie M. Polák. Svět hradů a hradišť – významné, méně zachovalé i mizející hrady, ale i místa, ze kterých již středověká sídla zmizela. Úspěšný cyklus režiséra Miroslava Poláka nás tentokrát zavede do západních Čech a přes Českolipsko ve dvou dílech zavítáme do východočeské krajiny příběhů českých hradů. Chybět nebudou ani unikátní animace a letecké záběry. V dnešním díle se seznámíme s historií středověkých sídel na Náchodsku. Přirozeným mocenským centrem tohoto příhraničního kraje byl po stovky let právě náchodský hrad ve strategické poloze na vysokém vrchu nad někdejší obchodní stezkou mezi Prahou a Kladskem. Ani jeho pozdější renesanční a barokní přestavba nezastřela středověký obranný charakter. Okolní krajina skalních věží a labyrintů byla jako stvořená pro budování nedobytných sídel, jejichž pozůstatky nevšedně doplňují působivé přírodní kulisy. Mezi ně patří Adršpach, Skály a především Střmen, u nějž se ani nechce věřit, že v tak závratné výšce mohl někdo své sídlo vybudovat. Jde o velmi názorný doklad toho, že obrana byla pro naše předky nad jakékoliv pohodlí. Výrazný počet hradních sídel byl budován také v údolí řeky Úpy. Pustý Rýzmburk známe spíše jako vyhlídkový altán zvěčněný v Babičce Boženy Němcové, Vízmburk proslul jako naprostý unikát, jelikož jeho rozsáhlé pozůstatky byly objeveny až v 70. letech a musely být doslova vykopány ze země. Vžilo se tak pro něj přízvisko „Podkrkonošské Pompeje“.
Vysílání: 14.8., 14.10 hod., ČT2
Opakování: 19.8., ČT2

Deset století architektury: Téma dostavby Staroměstské radnice
Jakých různorodých podob nabývalo nové křídlo Staroměstské radnice v architektonických soutěžích (1998). Režie D. Daňková. Radniční blok na pražském Staroměstském náměstí tvořily původně středověké domy, které byly na počátku 19. století nahrazeny neogotickým křídlem. Tato budova si srdce Pražanů nikdy nezískala. Proto se již od roku 1899 vypisovaly pravidelně soutěže na přestavbu nebo novou dostavbu. Nejvýznamnější z nich vypukla v letech 1908/9 a stala se především měřením sil mezi generací starších konzervativců a mladých radikálů. Odvážné byly studie tehdy začínajících projektantů Pavla Janáka a Josefa Gočára. K realizaci porota raději doporučila neorenesanční projekt Antonína Wiehla. Přesto se nepostavilo nic a následovaly další soutěže, které již byly konzervativnější. Neúspěšné snahy opět rozproudily následky druhé světové války. Nemilované radniční křídlo vyhořelo, a tak už bylo možné řešit problém dostavby velkoryseji. Architekti byli dosud nejradikálnější, někteří by zbourali vše, co se dalo. Nejvíce projektantů by ale stavělo novou budovu ve střízlivém funkcionalistickém stylu. Poslední soutěž byla vypsána v roce 1987, kdy se jí účastnilo dosud nejvíce architektů. V zadání bylo pro budovu vyžadováno příliš široké využití, a architekti proto navrhovali obrovské a neúnosné stavby. Tato soutěž bez vítězného projektu jen potvrdila bezradnost vypisovatele i architektů. Scházel totiž důvod, proč zde stavět nějakou budovu. Dnes jde spíše o to vrátit Staroměstskému náměstí určitou uzavřenost, ale tento problém nyní obyvatelé Prahy příliš nepociťují.
Vysílání: 14.8., 14.40 hod., ČT2

Klenoty příhraničí (1/12) - Dotek římského světa
Před dvěma tisíci lety pobývaly na území Moravy a Slovenska desítky tisíc římských válečníků (2023). Ve společné dokumentární cestopisné sérii se Česká televize a RTVS věnují dávným příběhům, které se odehrály na obou stranách česko-slovenské hranice. Připravil M. Kaboš. Necelé dva tisíce let před tím, než Češi a Slováci na jedno století propojili své životy v jednom státě, prožila krajina na hranici těchto dvou zemí unikátní příběh. Jak dokládají archeologické nálezy, slovenská a moravská krajina se totiž v průběhu 1. století n. l. ocitla v těsném sousedství nejmocnějšího starověkého státu a jeho vyspělé civilizace – římského světa. Hranice mezi světem zde usazených germánských kmenů nebyly neprůchodné. Zřejmě se jednalo o kmeny Markomanů a Kvádů. Římané je někdy pojmenovávali jako barbary. Archeologické nálezy navíc svědčí o tom, že sem pravidelně pronikali římští obchodníci a jejich zboží, a to často i z velmi vzdálených oblastí Římské říše. Za vlády Marca Aurelia v markomanských válkách od roku 166 Germáni napadali příhraniční římské provincie a pronikli až do severní Itálie. Zvrat nastal v roce 171, kdy byli vytlačeni zpět za Dunaj. Marcus Aurelius zahájil protiofenzivu o rok později a Římané na germánském území válčili až do roku 180. Ve finále bylo na území Markomanů a Kvádů vojsko o síle až 40 tisíc mužů. Na jižní Moravě budovali svoje tábory na terasách nad řekami Dyjí a Jihlavou. Římané tehdy pobývali na obou stranách Pálavy. Kromě nejznámějšího v Mušově vznikly také u dnešních Přibic a Charvátské Nové Vsi.
Vysílání: 14.8., 17.25 hod., ČT2
Opakování: 20.8., ČT2

Skvosty světového stavitelství: Veřejné stavby
Svět je plný výjimečných staveb, které udivují a inspirují. Za těmito architektonickými poklady lze najít touhu po kráse, vynalézavost a mnohdy i ojedinělé technologie. Australský dokumentární cyklus. Skvělé veřejné prostory vyvolávají pocit optimismu a hrdosti. Vypovídají o městě a komunitách, kterým slouží. Nejvýznamnější historické i současné veřejné stavby světa – sportovní arény, veřejné lázně, muzea, galerie, zoologické zahrady nebo parky – spojují a inspirují společnosti po celém světě. Vypovídají o lidech, kteří je vytvořili, období svého vzniku a hodnotách společností, kterým sloužily. Své příběhy vyprávějí římské koloseum, komplex určený pro drsnou podívanou, washingtonský komplex muzeí Smithonian, oblíbené Széchenyiho termální lázně v Budapešti nebo klášter v Melku, který pečuje o jednu z nejcennějších knihoven v Evropě.
Vysílání: 15.8., 08.50 hod., ČT2
Opakování: 16.8., ČT2., 18.8., ČT2