Scéna.cz 

Výtvarné tipy 18. týden

Ztracené adresy: Katzelsdorf
Zámeček z lednicko-valtického areálu zmizel ve víru studené války. Počítačová současnost probouzí, co minulost pohřbila (2011). Režie J. Tabery. Tentokrát přineseme slušnou porci romantiky, která na počátku 19. století vedla majitele šlechtických sídel k budování zámečků, letohrádků, umělých jeskyní a jiných staveb zpříjemňujících pobyt v přírodě. Katzelsdorfský zámeček byl součástí krajinářské kompozice, kterou inicioval kníže Jan I. z Liechtensteina. Tento lovecký pavilon stál na louce obklopené Katzelsdorfským lesem a zámeček byl spojen alejí s Valticemi. Později sloužil jako hájenka a osud jeho obyvatel zdaleka nepřipomínal někdejší idylické poslání tohoto místa. Byla zařazena mezi zaniklé romantické stavby Lednicko-valtického areálu. Dnes existují pouze její základy a studna. Katzelsdorf prý byl těžce poškozen za druhé světové války a na počátku šedesátých let 20. století se o slovo přihlásily demoliční stroje. Přímé důsledky války ale vyvrací svědectví potomků posledního hajného, kteří tvrdí, že pravým důvodem byla blízkost rakouské hranice a účinkování banderovců, kteří se na začátku padesátých let právě tudy snažili probít do Rakouska. Následně probíhalo vyměření hraničního pásma a výstavba drátěných zátarasů hlídaných vojáky. Ke zbourání zámečku došlo nejspíš pouze z důvodů politických, potažmo vojenských.
Vysílání: 29.4., 16.05 hod., ČT2
Opakování: 02.5., ČT2., 04.5., ČT2

Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých II (6/10)
Jak vypadala honosná sídla v době své největší slávy? Dnes navštívíme Klenovou, Rýzmberk, Nový Herštejn či Pajrek (2017). Scénář a režie M. Polák. V naučném dokumentárním cyklu České televize se vydáme po stopách středověkých hradů roztroušených v naší krajině v podobě jedinečných dominant, ale i romantických zřícenin či sotva patrných pozůstatků kdysi honosných sídel. Řadu staveb tvůrci oživují prostřednictvím počítačových animací a přinášejí málo známé příběhy, které jsou s někdejšími správními centry spojeny. Dnes se vypravíme do Pošumaví, v jehož malebné krajině dnes narazíme na pozůstatky kdysi mocných hradů. Hrad Klenová, připomínaný poprvé roku 1291, se tyčil na osamělé strmé skále ze dvou stran obtékané Jelenkou, přítokem řeky Úhlavy. Rýzmberk, postavený na stejnojmenném kopci, byl založen bezpochyby v druhé polovině 13. století a pojmenován tehdy módním německým jménem Riesenberg (Obří hora). Historie Nového Herštejna na Domažlicku se pojí jednak s rodem Herštejnských z Velhartic, kterému hrad bezmála 200 let náležel, a jednak s funkcí důležité hraniční pevnosti proti Bavorům. Německá lidová pověst praví, že pohraniční hrad Pajrek postavil jakýsi bavorský rytíř lidu neznámého přízviska. Pušperk založil Jaroš, zvaný Velký, vítěz nad Uhry v bitvě na Moravském poli. V krajině zaniklých hradů se pokusíme vypátrat, kde stávaly hrady Ruchomperk, Janovice, Starý Rýzmberk a Sohostov.
Vysílání: 01.5., 11.30 hod., ČT2
Opakování: 06.5., ČT2

Starobylé stavby III: Velká sfinga v Gíze
Je nejmonumentálnějším sochařským dílem starověku. Napůl člověk, napůl lev stráží gízskou nekropoli již 4500 let. Epizoda z francouzského dokumentárního cyklu. Byla vytesána přímo ve vápencovém lomu a její kráse a majestátnosti se vyrovná jen máloco. Dodnes však s jistotou nevíme, kdo ji nechal zhotovit a čí obličej shlíží na návštěvníky gízské plošiny. Při pohledu z oblohy nám umístění Sfingy ve vztahu ke slavným pyramidám napovídá o jejím možném staviteli. Zdá se, že Sfinga jako strážce spojuje chrámy faraona Rachefa s jeho pyramidou. Nechal však tento Chufuův syn zpodobnit sebe, či svého slavného otce? A jaký pohnutý osud stihl sochu během čtyř a půl tisíce let její existence, kdy ji neustále zasypával písek?
Vysílání: 03.5., 15.40 hod., ČT2
Opakování: 06.5., ČT2