Scéna.cz 

Výtvarné tipy 4. týden

Skvosty světového stavitelství: Hrady
Svět je plný výjimečných staveb, které udivují a inspirují. Za těmito architektonickými poklady lze najít touhu po kráse, vynalézavost a mnohdy i ojedinělé technologie. Australský dokumentární cyklus. Už od pradávna musela každá generace udělat maximum, aby ochránila sebe a své nejbližší. Lidé proto budovali důmyslná opevnění, která udržovala nepřátele v bezpečné vzdálenosti. Mnohé tyto stavby se v průběhu staletí proměnily. Jiné dnes leží v troskách. Každá však přináší svědectví o vítězstvích a tragédiích. Historici a turisté proto míří na hrady rozeseté po Německu či Japonsku. Stranou nezůstává ani jedna z neslavnější památek Rumunska – hrad Bran. Většinu lidí k němu táhne představa, že tam měla svůj domov fiktivní postava hrabě Drákula. Na nedostatek návštěvníků si také rozhodně nemůžou stěžovat Červená pevnost v Dillí, Alhambra ve Španělsku nebo Velká čínská zeď.
Vysílání: 20.1., 17.40 hod., ČT2
Opakování: 22.1., ČT2

Starověké metropole (3/3) - Kartágo – město dvou impérií
Fénický a posléze římský klenot byl dominantou Středomoří na africkém kontinentu. Co nám ruiny Kartága odhalí o svých stavitelích? Epizoda z francouzského dokumentárního cyklu. V 9. století př. n. l. zahájili Féničané, významný hráč na poli starověké mořeplavby, výstavbu obrovského města, jež mělo odrážet jejich nadvládu nad Středomořím. Po obléhání a vypálení v 2. století př. n. l. však přešlo Kartágo do rukou Římanů. Jakmile bylo město dobyto, zakázali Římané jakýkoliv vstup na jeho půdu, jako by byla zamořena. Po více než 100 letech se však oblast opět dostala do středu zájmu středomořské velmoci, a to díky své poloze na severu afrického kontinentu, který byl doslova obilnicí Říma.
Vysílání: 20.1., 22.55 hod., ČT2
Opakování: 24.1., ČT2

Deset století architektury: Legiobanka
Významná stavba projektovaná v národním stylu rondokubismu architektem J. Gočárem (1998). Režie B. Hončarivová. Po zrodu samostatného Československa se začala projevovat i v architektuře snaha o vytvoření národního stylu. Legiobanka Josefa Gočára v Praze Na Poříčí se stala jeho prototypem a určila směr tzv. rondokubismu. Řešení fasády vychází z trojdílné triumfální brány, na niž navazují další patra, stavba je ukončena mansardou a mohutnou římsou. Pro architekturu 20. let je charakteristická spolupráce s výtvarníky. Autorem pískovcového vlysu, nazvaného Návrat legií, je Otto Gutfreund, který sám bojoval ve Francii. Silné dojmy z těžkých válečných dnů přetransformoval do uměleckého ztvárnění legionářů. Pískovcové plastiky Jana Štursy symbolizují místa, kde legionáři bojovali, ve Francii, Srbsku a na Sibiři. A právě na posledním z míst roku 1919 začal příběh Legiobanky, která si pro svou centrálu dala postavit tento dům. Iniciátorem byl legionář a bankovní úředník František Šíp. Vzhledem ke klesající hodnotě rublu věděl, že legionáři mohou o své úspory z vysokého služného přijít. Spolehl se proto na svého obchodního ducha a spořivost jednotlivých vojáků. Zanedlouho banka disponovala kapitálem sedmdesát milionů korun a shromážděnému majetku odpovídala i bohatost a velkorysost jejího pražského sídla.
Vysílání: 22.1., 12.55 hod., ČT2

Florencie: Habsburkové a kráska na řece Arno
Florencie je dodnes centrem italské kultury. Zdejší mocné aristokratické rodiny umělce vždy podporovaly a politika a umění tu byly vždy úzce spojené. Jak vláda Habsburků navázala na působení Medicejů? Rakouský dokument. Město na řece Arno je kulturní metropolí světového významu. Rodina Medicejů od samotného počátku, od slavného období renesance, zde vždy podporovala a financovala uměleckou činnost. Díky svému progresivnímu myšlení a postupnému nárůstu politické moci ve městě, hrála důležitou roli nejen v dějinách Florencie, ale také v historii Toskánska a celé Evropy. Během jejich vlády od šestnáctého století do začátku osmnáctého století se jim podařilo sňatkovou politikou dosáhnout spojení s mnoha velkými rody, nejen s Habsburky, ale i s Bourbony či Lotrinčany. Florentské umělecké sbírky se staly ozdobou města a dodnes lákají návštěvníky z celého světa. Na jejich úsilí navázali Habsburkové. Noví panovníci také převzali rezidence a vily svých předchůdců, Medicejů.
Vysílání: 19.1., 21.30 hod., ČT art
Opakování: 25.1., ČT art