Scéna.cz 

Výtvarné tipy 45. týden

Kouzlo Velké Británie: Domy a sídla
Bohatá historie vepsaná do rozmanité architektury evropské ostrovní velmoci. Britský dokumentární cyklus. Architektonické styly přicházely a odcházely a některé se dokonce po několika stech letech znovu vrátily. Sídla a další stavby, které se dochovaly do dnešních dní v sobě nesou stopy doby, ve které vznikaly, ale zároveň dokládají vkus svých majitelů. Bohatí a mocní stavěli sídla, aby udělali dojem, a jejich styl zase ovlivňoval ty menší stavení, v nichž žila většina obyvatelstva. A právě proto ve Velké Británii najdeme majestátní hrady i malé domky u přístavního mola.
Vysílání: 04.11., 16.15 hod., ČT2
Opakování: 11.11., ČT2

Starobylé stavby II: Angkor Wat
Hluboko v kambodžské džungli se ukrývá největší náboženský komplex, jaký byl kdy postaven. Francouzský dokument. Chrám Angkor Vat – rozsáhlá, 1500 metrů dlouhá a 1300 metrů široká stavba – byl postaven ve 12. století během pouhých čtyř desetiletí, čímž dodnes fascinuje vědce z celého světa. Spletitou centrální svatyni s pěticí gigantických věží, jež komplexu dodávají impozantní vzhled, obklopuje téměř 200 metrů široký vodní příkop. Díky snímkování ze satelitního, molekulárního a leteckého měřítka mohou nyní archeologové objasnit největší záhady této lokality, zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.
Vysílání: 09.11., 14.10 hod., ČT2
Opakování: 11.11., ČT2., 15.11., ČT2

Camille Claudelová: život sochařky
Portrét ikonické francouzské sochařky, žákyně a partnerky Augusta Rodina, jejíž síla výrazu působí a inspiruje dodnes. Dokument ARTE. V době, kdy rozhodně nebylo zvykem, že by žena mohla prorazit jako umělkyně, dokázala v mužském sochařském světě zaujmout a prosadit svůj styl. Měla odvahu a uměla sochám vdechnout nové, niterné emoce.
Vysílání: 03.11., 22.10 hod., ČT art
Opakování: 04.11., ČT art

100 dní ve Versailles (2/6)
Výpravný šestidílný cyklus o veškerém dění v zákulisí jedné ze stěžejních francouzských kulturních památek představí místa, kam se běžný návštěvník nikdy nepodívá. Francouzský dokumentární cyklus. Jedno z nejkrásnějších panoramat Versailles si lze vychutnat ze zahrad Trianonu a nejúchvatnější fotografie se tu pořizují buď brzy ráno, nebo za soumraku. Jezero, říčky a veškerá stavení poblíž anglické zahrady, kde najednou chybí přísná symetrie a cestičky jsou mnohem klikatější, si vymyslela v roce 1782 Marie Antoinetta. Místu se proto dodnes říká Královnina vesnička a zachovává si zamýšlený ráz. Celé Versailles je jako velké divadlo. Když Ludvík XIV. zámek koncipoval, na jedné straně byly veřejné místnosti a na druhé soukromé komnaty. Je tu jaksi vždy přítomná scéna a kulisy. A nejen v přeneseném slova smyslu, neboť závěrem 17. století byla navržena a postupně realizována budova opery, v níž se v začátcích konaly zejména královské hostiny, a teprve později sloužila účelům divadla. Od konce 17. století život francouzských králů také doprovázel rytmus vodotrysků. Na uskutečnění technologických zázraků, tedy přivedení vody do Versailles, vytvoření sítě podzemních kanálů napájejících vodní nádrže, fontány a vodotrysky, se podílela řada geniálních inženýrů a dodnes je jejich údržba svého druhu uměním. Z Malého parku ve Versailles, z rezervoáru Královské opery, vede potrubí přes celý versailleský park až k Trianonu, což umožňuje zásobovat vodou jezero i kaskády a bavit návštěvníky úžasným vodním představením tryskajících fontán.
Vysílání: 04.11., 22.00 hod., ČT art
Opakování: 09.11., ČT art

MODERNA, AVANTGARDA: Příběh umění 1. poloviny 20. století (7/7) - Křehká existence
Ještě nikdy v historii nebyl začátek století tak plný bouřlivých objevů, vynálezů a událostí, které měnily život společnosti i podobu umění. Evropa se zmítala ve víru technických změn, války a revolucí a čeští umělci hledali způsoby, jak vyjádřit novou svobodu. Nový dokumentární cyklus A. Kisila. Po válce je Evropa rozdělená vznikem železné opony. Vojáci, kteří dobyli Berlín, jsou v gulazích, pokud ještě žijí. Stalin přijíždí do Berlína na Postupimskou konferenci. V peklech koncentračních táborů navždy zmizelo mnoho umělců – malíři, spisovatelé, hudebníci, historici umění, jazzmani, režiséři, architekti, básníci, fotografové... Mladí se snaží dohnat, o co je válka připravila. Začíná se znovu chodit do kina, nadšení pro swing hýbá veřejností, ovšem proti tomu se začíná formovat a vymezovat komunistická propaganda. Alespoň na pár sezon vzniká Divadlo Satiry. Anglický spisovatel George Orwell prvně používá termín „studená válka“. V srpnu jsou svrženy atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki. Surrealistická skupina není po válce obnovena – vznikají ale nové skupiny s mladými umělci – např. skupina RA představuje veřejnosti svá nová válečná díla. Znovu se nastoluje otázka po nové podobě umění. Poválečná bytová krize – snížená životní úrovní – a výrazně levicové tendence aktualizují ideu kolektivních domů, jak ho před válkou definoval Karel Teige. Roky těsně po válce naposledy ozáří vliv Paříže. Svět ovlivní filosofie existencionalismu. Jean-Paul Sartre přichází s radikální myšlenkou. Koncem války se objevuje v Evropě další druh umění – strukturální abstrakce – informel. Stává se výtvarnou paralelou existencionalismu. V roce 1948 komunistická avantgarda tvoří akční výbory. Socialistický realismus se stává jediným povoleným stylem umění. Začíná se prosazovat viditelná podřízenost ideologii v podobě bezduchých agitek.
Vysílání: 05.11., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 09.11., ČT art