Scéna.cz 

Výtvarné tipy 3. týden

Tajemství britských královských paláců (2/8)
Dějiny královské rodiny prostřednictvím unikátních archivních záběrů a vzpomínek ze všech hlavních palácových sídel. Britský dokumentární cyklus. Paláce britské monarchie vytvářejí obraz luxusu, bohatství a moci. Jsou však také pracovním prostředím krále i ostatních členů rodiny. Tento dokumentární cyklus nám trochu poodhalí dění za pozlacenými branami. Královský komorník nám poví, jak se náhodou dostal k tanci s královnou. Interiérový designér hvězd nám prozradí, co našel v zásuvkách Buckinghamského paláce. A královský čalouník vysvětluje, proč byste měli být vždy opatrní, když vám někdo v paláci nabízí čaj. Historici zase přinesou hrůzyplné historky o tom, co se dělo v palácích za starých časů.
Vysílání: 14.1., 09.20 hod., ČT2
Opakování: 17.1., ČT2., 20.1., ČT2

Claude Monet: světlo okamžiku
Dokumentární průřez slavným Monetovým dílem a pohled do míst, kde tvořil. Umění málokterého malíře je tak silně spjato s místy, kde žil, nebo která kvůli malování vyhledával, jako Monetovo. Dokumentární průřez dílem tvůrce impresionismu sleduje malířovu cestu z Louvru, kde prý maloval pohled z okna, přes pařížské nádraží, kde zachycoval rychlost, tempo a tep života, čerstvě poznamenaného industrializací a modernou, do Argenteuil, kde založil rodinu i na venkov, do Vétheuil, kde měl namalovat 240 obrazů. Nechybí ani strmé normandské pobřeží u Étretat, katedrála v Rouenu, ani zahrada s lekníny v Giverny.
Vysílání: 13.1., 22.55 hod., ČT art
Opakování: 15.1., ČT art., 19.1., ČT art

Albrecht Dürer: tajemství autoportrétu
Portrét výjimečného renesančního umělce a teoretika umění, Albrechta Dürera. Francouzský dokument. Albrecht Dürer ztělesňoval o pět století dřív než jeho vzdálení následovníci všechno, co si představíme pod pojmem moderní umělec. Zvláštní pozornost na sebe poutaly jeho výjimečné autoportréty. Dürerův monogram se jeví být logem v moderním smyslu slova. Písmeno A – Albrecht spojené s písmenem D – Dürer, což vychází z německého výrazu pro dveře – Tür. Společně vyobrazeny ve formě pomyslných dveří. V podstatě jde o autorské logo, které vyjadřuje snad i malířovu snahu otevřít se světu. Po celý život se vracel ke své vlastní podobě, k svému tělu. Bylo pro něj jedinečným prostředkem, jak vidět a vnímat svět.
Vysílání: 15.1., 20.15 hod., ČT art
Opakování: 16.1., ČT art

Na plovárně s Marko Čermákem
Rozhovor Marka Ebena s kreslířem, hudebníkem a trampem. Režie J. Hojtaš. Marko Čermák se narodil 14. února 1940 v Praze. Je absolventem Výtvarné školy, roční přípravky při Akademii výtvarných umění, a výtvarné výchovy na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Po smrti Jana Fischera v roce 1960 – kreslíře komiksů o Rychlých šípech – se Marko Čermák v roce 1968 úspěšně zúčastnil konkurzu na jeho nástupce. Nejprve překreslil osm příběhů, které původně nakreslil Václav Junek v roce 1941, mezi lety 1970 a 1971 pak nakreslil kolem 80 nových příběhů. V roce 1971 také zpracoval pro vydavatelství Novinář komiksové verze knih Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří. Věnuje se také hudbě. Je průkopníkem hry na pětistrunné banjo, o čemž napsal dvě knihy. Byl členem skupin Greenhorns a White Stars, nyní hraje ve své trampské a country kapele Paběrky. Je také prvním Čechem, který obdržel ocenění od Americké bluegrassové asociace.
Vysílání: 15.1., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 19.1., ČT2

Rodin
Tvořil a miloval. Kapitoly ze života velkého sochaře. Francouzsko-belgické drama (2017). Hrají: V. Lindon, I. Higelinová, S. Caneelová, B. Verley, L. Poitrenaux a další. Režie Jacques Doillon. V roce 1880, ve svých 40 letech, dostal Auguste Rodin (1840–1917) v Paříži konečně svou první státní zakázku, slavnou Bránu pekel (La Porte de l'Enfer). Rose byla jeho celoživotní družka, když se seznámil s mladou Camille Claudelovou, svou nejnadanější žačkou, která se brzy stala jeho asistentkou a poté milenkou. Deset let vášně, ale také deset let společného obdivu a umělecké tvorby. Po jejich rozchodu Rodin neúnavně pokračoval ve své práci. Postavil se odmítnutí a nadšení, které vyvolávala smyslnost jeho soch. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Bojoval především za „svého" Balzaca, za Rodinova života neustále odmítaným a nepochopeným. Augustem Rodinem začala éra moderního sochařství.
Vysílání: 16.1., 20.15 hod., ČT art

Umění bez galerií
Mnoho výtvarníků nemohlo především v padesátých letech a v časech komunistické normalizace vystavovat. Přesto tvořili a v prostředí undergroundových komunit pořádali své výstavy. Dokumentární cyklus o lidech, kteří měli odvahu být svobodní i v době nesvobody (2015). Režie V. Křístek. Undergroundové komunity byly mimo jiné výjimečné tím, že ve chvíli, kdy režim cokoli zakázal, lidé v podzemí dokázali improvizovat. Když komunisté zavřeli před mnoha nepohodlnými výtvarníky oficiální výstavní síně, když jim zabavili ateliéry, někteří z nich našli azyl na nezávislé scéně. Své práce vystavovali v plenéru, ve stodolách, v bytech. V tomto prostředí vznikla řada výjimečných děl, akcí a happeningů, výtvarníci tady objevovali a hýčkali styly a žánry, které nikdo v oficiálních galeriích neměl šanci vidět. Tyto komunity pořádají výstavy dodnes, přitom mnoho prací konkrétních autorů je součástí unikátních stálých sbírek v Česku i v zahraničí.
Vysílání: 17.1., 22.30 hod., ČT art