Scéna.cz 

Výtvarné tipy 41. týden

Deset století architektury: Olomoucké kašny
Pozoruhodný soubor barokních fontán na olomouckých náměstích působivě propojuje dějiny města s náměty z římské mytologie (1997). Scénář a režie P. Kaňka. Starobylá Olomouc byla do poloviny 17. století hlavním městem Moravy a rovněž sídlem arcibiskupů. Tady tradičně kvetlo spojenectví mezi měšťany a katolickou církví. Ze stavebních slohů poznamenalo tvář města především baroko. Z té doby se zachoval na hlavních městských prostranstvích pozoruhodný soubor kašen čerpající sochařské náměty z římské mytologie. Na Horním náměstí stojí nejmonumentálnější fontána z roku 1725 zasvěcená Caesarovi. Jezdecká socha římského císaře je dílem sochaře Václava Rendera, který svým uměleckým dílem oslavil legendu o založení města. Caesarův rodokmen byl vztahován k mytickému Herkulovi a snad i proto je na stejném náměstí také jeho kašna. Herkules má v levé ruce štít s orlicí jako symbol města Olomouce. Mezi uměleckými odborníky je nejvíce ceněná kašna Tritonů. Vzájemně oddělené mušle nesou dva vodní muži a dva delfíni. Nahoře je chlapec a dvojice okřídlených vodních psů. Autorem je stejně jako u předchozí kašny olomoucký měšťan a kameník Václav Render.
Vysílání: 07.10., 11.30 hod., ČT2

Záhady starého Egypta (6/10) - Údolí králů
Putování Egyptem za jeho úchvatnými památkami, které dodnes svědčí o tajuplné historii dávné civilizace (2008). Režie J. Boněk. Údolí králů na západním břehu Nilu sloužilo jako pohřebiště faraonů a mocných šlechticů. Leží nedaleko bývalého hlavního města Luxoru v hluboké skalní rozsedlině vápencového masivu Lybijského pohoří. Je to nehostinné místo, řada hrobek byla navíc i v minulých staletích vykradena. Většina z nich přesto zůstává důkazem obrovské moci a bohatství tehdejších vládců. Veřejnosti je toto pohřebiště asi nejznámější díky objevu Tutanchamonovy hrobky, ve které byl nalezen poklad nedozírné hodnoty.
Vysílání: 09.10., 19.00 hod., ČT2
Opakování: 11.10., ČT2

Středověké srdce Evropy (6/10) - Zrození renesance
Proměna šlechtických sídel a našich měst směrem k pohodlí a estetice. Režie P. Krejčí. Když odezněla nejsurovější fáze středověku, lidé v důsledku historických a společenských změn začali před obranným charakterem sídel upřednostňovat své pohodlí a estetické nároky. Původ slova renesance pramení z francouzského výrazu pro znovuzrození. Kolébkou renesance byla Itálie, kterou gotika v porovnání s jinými zeměmi téměř nezasáhla. O to většího vzepětí se dočkala právě renesance. Abychom mohli docenit půvab české renesanční architektury, zavítáme k těm nejvýznamnějším renesančním památkám Evropy. Uvidíme její čistou podobu na území Itálie (Florencie), i fantaskní vzezření renesance francouzské (zámky na Loiře). Uvidíme pravděpodobně nejhonosnější renesanční stavbu Evropy, kterou navrhl nejslavnější představitel celé renesanční epochy – Leonardo da Vinci. Vzdálenosti v Evropě se začaly „zkracovat“, ale renesanci v cestě do Čech dlouho bránila přirozená hradba Alp. Snad proto získala česká renesance svébytnou podobu (Kratochvíle, Český Krumlov, Telč či Třeboň).
Vysílání: 09.10., 22.00 hod., ČT2
Opakování: 13.10., ČT2

Deset století architektury: Pardubice, Pernštejnové – stavebníci I.
Poté, co Vilém z Pernštejna koupil Pardubice v roce 1491, postaral se nejen o jejich hospodářský rozkvět, ale i architektonický rozvoj (1998). Režie B. Hončarivová. Vilém z Pernštejna se rozhodl v Pardubicích založit své rodové sídlo. Starou tvrz začal přestavovat na vodní zámek v pozdně gotickém slohu. V 16. století vznikla průmyslová čtvrť, kde se moderním způsobem užívalo hnací síly vody. Vilém se nepodílel jen na hospodářském rozkvětu města, ale záleželo mu i na jeho architektonickém rozvoji. V roce 1507 bylo město zasaženo velkým požárem. Vilém znovu požádal svého stavitele Pavla z Pardubic, aby pro město navrhl jednotný urbanistický plán. V roce 1538 vyhořelo město podruhé a i tentokrát obnově města pomohli Pernštejnové. Domy byly zvýšeny o druhé patro a přestavěny v renesančním slohu, přičemž nejvýraznějším prvkem přestavby se stala terakotová ostění. Nástupem Vilémových synů vstoupila renesance nejen do města. Také starší gotický hrad prošel renesanční přestavbou. Ke vstupnímu portálu byl přistavěn kamenný most s bohatou reliéfní výzdobou, novinkou byly i rozměrné nástěnné malby s biblickou tematikou a unikátní dřevěné a bohatě zdobené kazetové stropy. Pernštejnské sídlo v Pardubicích je jakýmsi mezníkem v historii feudálních sídel.
Vysílání: 12.10., 19.10 hod., ČT2
Opakování: 17.10., ČT2

Starobylé stavby: Mont Saint-Michel
Jaká tajemství skrývají starobylé stavby? Mont Saint-Michel pod drobnohledem a ze všech úhlů pohledu. Dokumentární cyklus. Charakteristickou siluetu pozoruhodného opatství a nedobytné pevnosti zároveň obdivuje celý svět. Ale některá tajemství z historie Mont Saint-Michel stále čekají na odhalení. Co skrývají kameny, ze kterých bylo opatství postaveno a jak dokázalo přečkat největší a nejnásilnější konflikt v dějinách Francie? Z pohledu vojenské strategie se jedná o velmi pozoruhodné spojení architektonických prvků.
Vysílání: 13.10., 11.00 hod., ČT2
Opakování: 16.10., ČT2., 18.10., ČT2

Tajemství královských paláců (6/8)
Od Windsoru přes Sandringham až po Versailles, od Viktorie přes Alžbětu II. až po nezbedného prince Harryho aneb historie a současnost světoznámých sídel. Britský dokumentární cyklus. Královská sídla jsou pomyslnou výkladní skříní všech evropských zemí. Zatímco ale takový Karlštejn už návštěvníkům může pouze připomenout časy, kdy se v jeho zdech vyskytovala nějaká korunovaná hlava, s britskými hrady, zámky a usedlostmi je to jiné. Památky, v nichž živý panovník nebo člen jeho rodiny stráví byť jen třeba jediný den v roce, získávají na atraktivitě a zároveň jisté záhadnosti a napětí. V tomto cyklu se podíváme na nejslavnější britská sídla jako Buckinghamský palác, hrad Windsor, panství Sandringham, zámek Balmoral či Kensingtonský palác, ale také překvapivě za britské hranice, do věhlasného zámku ve Versailles. Stranou nezůstanou méně známé památky, z nichž některé už dávno podlehly zkáze, jako například slavný londýnský Whitehall.
Vysílání: 13.10., 14.00 hod., ČT2
Opakování: 14.10., ČT2., 17.10., ČT2

Rosa Bonheurová: malířka přírody
Portrét významné francouzské malířky Marie Rosalie Bonheurové, jejíž dílo, zaměřené zejména na zobrazení přírody, je dnes možné obdivovat v Musée d'Órsay. Francouzský dokument. Byla snad nejvyhledávanější malířkou své doby. Její díla se prodávala dřív, než opustila ateliér. Ekoložka, která předběhla svou dobu v tom, jak prosazovala etické chování ke zvířatům, vedla na svou dobu velmi svobodný život. V mnoha ohledech byla Rosa Bonheurová skutečně moderní umělkyní.
Vysílání: 07.10., 22.50 hod., ČT art
Opakování: 12.10., ČT art

Šumné stopy (2/5) - Švýcarsko – Ivan Koleček
Žasnoucí architekt David Vávra nás provede šumným Švýcarskem. Cestami našich krajanů, především architektů, a jejich dechberoucím dílem. Režie R. Lipus. Sledujeme osud a dílo ostravského rodáka, architekta Ivana Kolečka. Ten se narodil v roce 1943. Po absolvování fakulty architektury na VUT odešel v roce 1969 do Švýcarska, kde pracoval v různých ateliérech. Má vlastní architektonickou kancelář v Lausanne.
Vysílání: 09.10., 21.40 hod., ČT art
Opakování: 11.10., ČT art., 13.10., ČT art