Scéna.cz 

Literární tipy 41. týden

Muži v offsidu
Těžký život fotbalových fanoušků ve stále svěží komedii podle románu Karla Poláčka (1931). Hrají: H. Haas, J. Plachta, E. Fiala, T. Pištěk, J. Vanerová, J. Štěpničková, B. Kysílková, F. Kühne, E. Nollová a další. Scénář: J. Neuberg, F. Tichý a V. Rýpar. Kamera V. Vích. Režie S. Innemann. Stále svěží filmovou komedii Muži v offsidu natočil roku 1931 režisér Svatopluk Innemann podle stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka. Sportovní veselohra tehdy byla – a vlastně na dlouhou dobu i zůstala – vcelku ojedinělým zjevem v české filmové dramaturgii, třebaže její zcela mimořádný úspěch u obecenstva přímo volal po rychlém následování. O tento úspěch (film běžel v pražských premiérových kinech celých 12 týdnů a měl i velmi pochvalné kritiky) se stejnou měrou zasloužila Poláčkova vtipná a oblíbená předloha a vynikající herecké výkony, jimž všem dominoval pan Načeradec v interpretaci znamenitého herce Huga Haase, který zde vytvořil svou první velkou filmovou roli. Jeho spoluhráči byli Jindřich Plachta v roli starého Habáska, Theodor Pištěk jako pan Šefelín a v drobnější roli pana Hátleho, zákazníka pana Habáska, Jaroslav Vojta. Méně výrazná je milenecká dvojice karikujícího Emana Fialy a Jiřiny Štěpničkové, která zde vytvořila jednu ze svých prvních filmových rolí. Milovníci staré Prahy a sportovní fanoušci ocení dokumentární záběry z fotbalového stadionu na Letné, je zde zachycen i populární rozhlasový redaktor Josef Laufer.
Vysílání: 12.10., 14.50 hod., ČT1
Opakování: 13.10., ČT1

Odysea: Mýtus nebo realita? (6/6) - Závěr
Kdo byl Homér a kdo Odysseus, kdy a kde se příběh odehrával, čím byl inspirován děj oplývající legendami? V jistých ohledech zůstává Odysea ne zcela rozluštěnou hádankou. Šestidílný dokumentární cyklus. Po letech čekání na Odyssea donutí nápadníci Penelopé, aby si jednoho z nich vybrala za manžela. Penelopé slíbí, že se rozhodne, až dokončí pohřební rubáš pro svého tchána. Pracuje dnem i nocí, ale co přes den utká, to v noci rozplete. Už od římských dob byla Penelopé symbolem věrné manželky, která sedí doma, věnuje se ručním pracím a jen čeká na svého manžela. Avšak nové studie ukazují, že textilní řemesla, která provozovaly ženy v homérských domácnostech, měla stejnou váhu jako mužské válečné umění.
Vysílání: 09.10., 17.35 hod., ČT2
Opakování: 13.10., ČT2

Vladimír Körner
Portrét jednoho z nejvýraznějších prozaiků a filmových scenáristů druhé poloviny 20. století, jenž v těchto dnech oslaví 85. narozeniny (2007). Režie J. Mudra. Vladimír Körner (*12. 10. 1939) vyrůstal v Uhřičicích u Kojetína. Po úmrtí otce v posledních dnech války odešel s rodinou do Zábřehu na Moravě. V roce 1954 byl přijat na filmovou průmyslovku do Čimelic a po maturitě vystudoval dramaturgii na FAMU, na kterou byl přijat v roce 1958. Už během studií působil jako dramaturg ve Filmovém studiu Barrandov. Postupně začal časopisecky i knižně publikovat prózu. Velmi rychle se uplatnil také jako scenárista výrazných děl naší kinematografie 60. let minulého století (Údolí včel, Adelheid). Období normalizace mu nedovolilo pokračovat v navázané spolupráci s režisérem Františkem Vláčilem, nicméně další publikace mu znemožněny nebyly. Ani v obtížném období se Vladimír Körner nijak nezpronevěřil svému hlubokému zájmu o psychologii jedince ve víru dějinných událostí a jeho prózy daly vzniknout dalším klíčovým filmovým dílům (Cukrová bouda, Zánik samoty Berhof). V roce 1991 byl však z Barrandova propuštěn pro nadbytečnost a v roce 1995 vydal svou poslední prózu, nicméně ještě několik let se věnoval původní scenáristické tvorbě. Körnerovy romány jsou rozkročeny od raného středověku po divoké období po konci druhé světové války. Patří mezi ně Písečná kosa (1970), Zrození horského pramene (1979), Lékař umírajícího času (1984), Psí kůže (1992) a řada dalších. Je držitelem mnoha domácích i zahraničních ocenění včetně Státní ceny za literaturu.
Vysílání: 08.10., 22.05 hod., ČT art