Scéna.cz 

Výtvarné tipy 50. týden

Plán Broumov
Zapadlé městečko u polských hranic loni překvapivě postoupilo do finále národní soutěže o titul Evropské hlavní město kultury. Dokument o hledání nové identity a lepší budoucnosti pro přehlíženou venkovskou periferii na půdorysu snahy o získání prestižního titulu. Režie B. Beňová. Dokument sleduje úsilí skupiny nadšenců, kteří se snaží uspět v evropské kulturní olympiádě a dokázat tak evropské komisi, ale hlavně sami sobě, že odlehlý kout Česka má co nabídnout a může se stát inspirací pro podobná místa v celé Evropě. Aktivity hybatele a mecenáše Jana Školníka, který inicioval opravu zdejšího kláštera, či dvojice mladých kulturních manažerů Petry Soukupové a Davida Ostružára, kteří v ospalém regionu založili a vedou mezinárodně úspěšný symfonický orchestr jsou důkazem, že usilovat o zdánlivě nemožné cíle má smysl. Entuziasmus lokálních patriotů, usměrňovaný ostříleným evropským konzultantem, pro kterého představuje Broumov další z profesních výzev, střídají vhledy do každodennosti běžných broumovských obyvatel. Ti by spíš, než kulturní centrum přivítali ve městě obchodní dům, víc, než komunitní prostor postrádají zubařskou ordinaci a v hospodě přetřásají hlavně nedostatek pracovních příležitostí. Skrze mix kontrastních perspektiv tak film nabízí vrstevnatou úvahu o tom, kde a jak hledat novou identitu a lepší budoucnost pro přehlížené periferie, jakou je Broumovsko.
Vysílání: 12.12., 21.50 hod., ČT2
Opakování: 16.12., ČT2

Sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci – v plnosti víry
Miroslav Táborský představuje hanáckou metropoli, jež se díky monumentálnímu baroknímu sloupu uprostřed náměstí dostala na prestižní seznam UNESCO (2012). Režie J. D. Novák. Sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci byl postaven v letech 1716 až 1754. Dílo architekta Václava Rendera je spolu s Mariánským sloupem na Dolním náměstí a barokními kašnami nejen dominantou hlavních městských prostranství, ale především výraznou památkou vrcholného baroka. Sloup byl postaven jako díkuvzdání za ukončení morové epidemie, která město postihla na začátku 18. století. Jeho základnu, tvořenou třemi patry, zdobí 18 soch světců. Na vrcholu sloupu je umístěno pozlacené sousoší Nejsvětější trojice, která na město shlíží z úctyhodné výšky 32,2 m, díky níž je sloup nejvyšším v republice. Zdobnost Renderova monumentu dotváří řada překrásných reliéfů. Vydejme se s Miroslavem Táborským za historií i současností tohoto úchvatného díla, které bylo v roce 2000 zařazeno mezi památky světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Vysílání: 14.12., 21.00 hod., ČT2
Opakování: 16.12., ČT2., 18.12., ČT2

Versailles: Uskutečněný sen
Je symbolem francouzské nádhery. Jeho 700 pokojů, 2153 oken, 47 jezírek a 800 hektarů zahrad láká ročně miliony návštěvníků. Poznejte historii uskutečněného snu Ludvíka XIV. Francouzský dokument. Výstavbou zámku ve Versailles, ležícího pouhých 20 kilometrů od Paříže, chtěl slavný král Ludvík XIV. dokázat, že je pánem nikoliv pouze svých poddaných, ale také přírody. Palác je výrazem moci panovníka, jenž chtěl pomocí stavebního kamene zanechat trvalý odkaz. Je realizací snu o zlatu, kameni a vodě. Jeho podoba fascinuje návštěvníky i dnes, více než tři staletí po dokončení. Uskutečnění smělého plánu stavitelů si však vyžádalo mobilizaci obrovských zdrojů, materiálních i personálních, zdokonalení stavební techniky a postupů a trvalo přes 50 let. V přepočtu na dnešní poměry by se vynaložená částka vyrovnala miliardě eur. Vyslechněte si příběh skutečné perly francouzské architektury a součásti světového kulturního dědictví.
Vysílání: 17.12., 15.50 hod., ČT2
Opakování: 19.12., ČT2., 20.12., ČT2

Mlyn i krzyz
Strhující vizuální kontemplace o vzniku slavného obrazu Pietera Bruegela Nesení kříže. Polsko-švédské drama (2011). Hrají: R. Hauer, Ch. Ramplingová, M. York, J. Litwinová, D. Lisová, R. Samusi, K. Sobańska a další. Režie Lech Majewski (V původním znění s titulky). V roce 1564 namaloval Pieter Bruegel jeden ze svých nejznámějších epických obrazů Nesení kříže. Ježíšův příběh je na něm přenesen do doby Bruegelova života, kdy jeho národ trpěl pod španělskou nadvládou. Obraz je zaplněn více než pěti sty lidmi, z nichž každý skrývá svůj neopakovatelný příběh. Snímek polského režiséra Lecha Majewského je strhujícím vizuálním pokusem nahlédnout do života postav, které se na obrazu objevují. Divák je přenesen do Bruegelova výtvarného světa, do doby pozdního středověku. Film popisuje proces tvorby mistrovského díla a umožňuje nahlédnout do hloubky jeho výpovědi, zachycuje utrpení Krista spolu s útrapami dalších, nevinných a neznámých lidí. Stává se tak neobvyklou meditací nejen nad uměleckým dílem, ale také nad náboženskými a filozofickými otázkami.
Vysílání: 11.12., 23.05 hod., ČT art

Zlín – město v zahradách
Město Zlín vyrostlo ve stejně závratném tempu a specifickém stylu jako firma Baťa. Tvůrci dokumentu sledují úzké souvislosti dějin a unikátní architektury tohoto největšího městského celku v Česku vybudovaného na principech zahradních měst. Účinkuje J. Šťastný. Připravili K. Teslíková a P. Jandourek. Jen těžko byste v Evropě hledali město, které je vybudováno tak důsledně ve funkcionalistickém stylu jako město Zlín. Tuto živou učebnici meziválečné architektury stvořili mimo jiné významní architekti J. Kotěra, F. L. Gahura a V. Karfík pod přísným dohledem Tomáše Bati. A tak není divu, že město Zlín vyrostlo ve stejně závratném tempu a specifickém stylu jako jeho obuvnická firma. Autoři dokumentu dávají do jasných souvislostí zlínskou architekturu s dějinami tohoto unikátního města a zároveň odhalují, že Zlín je největší městský celek v Česku vybudovaný na principech moderních zahradních měst.
Vysílání: 12.12., 21.10 hod., ČT art
Opakování: 17.12., ČT art

Přežila jsem Picassa
Jen jeho vášeň pro ženy byla silnější než touha malovat. Anthony Hopkins jako slavný malíř a vášnivý milovník Pablo Picasso. Americký životopisný film (1996). Dále hrají: N. McElhoneová, J. Mooreová, J. Ackland, P. Eyre, J. Lapotaireová, J. Maher, D. Venoraová, J. Plowrightová a další. Režie James Ivory. Americký snímek Přežila jsem Picassa (1996) vznikl podle životopisné knihy Arianny Stassinopoulos Huffingtonové Picasso: Tvůrce a ničitel, ale hodně čerpal i z memoárů malířky Francoise Gilotové, jedné z partnerek slavného španělského umělce, která ho jako jediná z jeho žen dokázala po několikaletém soužití sama opustit (ve filmu ji hraje anglická herečka Natascha McElhoneová). Picassova osobnost je tu nahlížena ženskou perspektivou, s důrazem na psychologii mimořádně charismatického ale také sobeckého člověka. Další z velkých hereckých příležitostí tady dostal jeden z nejvýznamnějších světových herců Anthony Hopkins, který tu dokonalou schopností převtělení dokázal zakrýt i to, že není Picassovi příliš podobný. Pozoruhodný výkon tu podává i Julianne Mooreová v úloze bohémky Dory Maarové. Americký režisér James Ivory (nar. 1927) proslul pozoruhodnými studiemi lidských vztahů, zasazených do přesných reálií (Howards End, Soumrak dne) a ve stejném klíči nahlíží i osudy malířského velikána 20. století. Velkou oporu znovu našel ve svých častých spolupracovnících, producentu Ismailu Merchantovi, scenáristce Ruth Prawer Jhabvalaové a kameramanovi Tonym Pierce-Robertsovi. Kvůli autorským právům se však musel obejít bez malířových pláten, která se ve filmu prakticky neobjevují.
Vysílání: 13.12., 21.45 hod., ČT art
Opakování: 18.12., ČT art

Husitské muzeum Tábor
Táborské muzeum prezentuje unikátní sbírky ze slavné historie města a jeho okolí hned v několika historických budovách (2004). Režie P. Kudela. Husitské muzeum v Táboře má své hlavní výstavní prostory v bývalé městské radnici, na Bechyňské bráně a v Augustiniánském klášteře. Nejstarší památkou ve sbírkách je keltský kančík. Další doklady osídlení pocházejí ze 13. století a ukázky tehdejšího života jsou rekonstruovány v rozměrné expozici. Archeologické vykopávky v Sezimově Ústí i na Kozím hrádku připomínají neúnavného učitele Josefa Švehlu, jenž působil na Táborsku v 19. století. Hlavní částí muzea je velká expozice věnována husitské době, obohacená o vzácný gotický nábytek, který je darem Hany Benešové. Kromě táborských sbírek se muzeum stará i o vilu Eduarda Beneše v Sezimově Ústí i o Blatské muzeum v Soběslavi a Veselí nad Lužnicí, kde je zajímavá expozice blatských krojů.
Vysílání: 13.12., 02.40 hod., ČT art
Opakování: 14.12., ČT art

Westwoodová: punková ikona módy
Intimní rozhovor s Vivienne Westwoodovou a vhled do zákulisí aktivismu, podnikání i vysoké módy. Britský dokument. Filmová vzpomínka sleduje jedinečnou módní tvůrkyni a neúnavnou aktivistku Vivienne Westwoodovou od dob, kdy vyrůstala v poválečném Derbyshiru, přes divoká léta po boku manažera skupiny Sex Pistols Malcolma McLarena, až na přehlídková mola v Paříži a Miláně. Je intimním rozhovorem, kritickým vhledem do zákulisí podnikání a velké módy i sondou do vztahu stárnoucí návrhářky a jejího mladšího manžela, bývalého studenta a později spolupracovníka, Andrease Kronthalera. Zkoumá nejen okolnosti vzniku vizuálního jazyka punkového hnutí a módní rebelie, která ovlivnila následující generace, ale i širší kontext role umění, módy a aktivismu Westwoodové v dnešním globálním popkulturním světě.
Vysílání: 15.12., 22.20 hod., ČT art
Opakování: 21.12., ČT art