Scéna.cz 

Mengeleho lebka: Zrod forenzní estetiky

Mengeleho lebka je prvním titulem z nové ediční řady Symptomatologie, která je věnována studiu zdánlivě podružných jevů a detailů, jež jsou však určující pro následující dějinný vývoj. Forenzní architekt Eyal Weizman a literární vědec Thomas Keenan zde popisují, jak identifikace Mengeleho ostatků otevřela cestu k tomu, co nyní můžeme nazvat třetím narativem vyšetřování válečných zločinů. Na rozdíl od předchozích podobných procesů není založen na pojmech, jako jsou dokument či svědectví, ale na forenzním výzkumu a „řeči věcí“.

První soudní přelíčení s nacistickými zločinci v Norimberku probíhala na základě nalezených dokumentů Třetí říše.
Proces s Adolfem Eichmannem v Jeruzalémě v roce 1961 odstartoval éru svědectví coby klíčového důkazu v procesech odsuzujících zločiny proti lidskosti. Josef Mengele v šedesátých letech vyšetřovatelům o vlas unikl a dál se úspěšně skrýval v Jižní Americe až do 80. let. V roce 1985 pak bylo ve společném hrobě objeveno tělo, které skupina brazilských vědců za pomoci nejnovějších forenzních přístupů indentifikovala jako Mengeleho a tento výklad úspěšně obhájila před veřejností. Autoři na případu ilustrují, jak právě v období překrývajícím se s objevením Mengeleho kostry vědci začínají vystupovat v lidskoprávních trestních případech jako expertní svědci, jejichž úlohou je interpretovat materiální objekty a hovořit za ně. Odhalují, jaké postupy a narativy při tom používají. Publikaci doplňuje český doslov Tomáše Dvořáka a Martina Charváta.

Martin Charvát k českému vydání knihy říká: „Mengeleho lebka je vysoce relevantní i pro umělecké obory, protože představuje radikální typ politické estetiky, tzv. forenzní estetiku, která se zaměřuje na techniky, strategie, gesta zahrnující práci v terénu a využívající nejmodernější digitální technologie a prezentaci výsledků expertními svědky v právním kontextu. Estetika v tomto pojetí nikdy není odloučená od materiálních vztahů, jen aktivně obnažuje to, co lze nazvat událostí důkazu.“

Edice Symptomatologie se zaměřuje na typicky esejistické diagnózy doby, založené na čtení symptomů, stop a indicií, na identifikování ještě sotva vnímatelných, vnějškových a okrajových jevů a rysů, s jejichž pomocí lze již zahlédnout rodící se a mohutnící vzorce chování, kulturní formy a sociální struktury. Symptomatologie je zvláštní formou všímavosti: upírá pozornost k vedlejšímu, aby odhalila podstatné, čímž zároveň komplikuje naše zažité rozlišování povrchu a hloubky, popředí a pozadí, skrytého a zjevného, malého a velkého. Dalším připravovaným titulem v této edici je kniha významného historika a představitele tzv. mikrohistorie Carla Ginzburga s názvem Stopy: Kořeny indexického paradigmatu.